19.4.2024 | Svátek má Rostislav


ÚVAHA: Jak skutečně zemřel Šamil Basajev?

25.7.2006

Šamil BasajevVedení FSB (nástupkyně KGB) předložilo na žádost Kremlu dlouhý seznam osob, které se podle nich zasloužily o likvidaci islámského bojovníka a pro ně teroristy č. 1 - Vousáče (přezdívka Basajeva u pracovníků ruské protišpionáže). Ředitel FSB armádní generál Nikolaj Patrušev byl Putinem o návrh k vyznamenání určených požádán již ve chvíli, kdy prezidenta vítězně informoval o likvidaci vícepremiéra Čečny a Vojenského emíra mudžáhidů Kavkazu Abdulláha Šamila Abu - Idrise.

V budově vedení FSB na Lubjance tak bylo vybráno 35 „hrdinů tajné války“. Jak píší ruská média, jméno šéfa FSB Patruševa se mezi nimi objevilo jaksi poslední. Bylo pracovníky Kremlu údajně přidáno až dodatečně, když skromný Patrušev se pokoušel takovou poctu odmítnout. Prezident Putin na ní ovšem trval. Mezi vyznamenanými byli i šéfové tajných služeb řady republik Severního Kavkazu.

Pro zajímavost se ještě podívejme, jaká vyznamenání se za takový kousek v Rusku rozdávají. Jejich paleta je pestrá - obdrželi: „Zlaté hvězdy hrdinů Ruska“, řády „Za zásluhy před vlastí“, „Za vojenské zásluhy“ a další. Někteří vojáci dostali podle novinářů v ozbrojených silách vysoce ceněnou medaili „Za odvahu“. K rozdání mělo být ještě 10 000 000 dolarů jako odměna za dopadení Basajeva vypsaná ruskou vládou, velká část z ní prý však již byla spotřebována na vytvoření agenturní sítě mezi občany Čečny a Ingušska.

Podle ruské strany byla likvidace Basajeva výsledkem široce rozpracované operace velitelů FSB, kdy někteří z jejich pracovníků dokonce jezdili na Blízký východ navazovat kontakty s bojovníky „Svaté války“. Tady přesvědčili místní muslimy, o kterých předpokládali, že jsou s Basajevem v kontaktu, že jsou zástupci skupiny, která mu může dodat velké množství výbušnin a zbraní. Vojáci ruských speciálních jednotek SPECNAZ pak zajistili zaminování KAMAZu, u kterého nebo ve kterém pak Basajev při výbuchu zemřel.

Podle vedení FSB se jim také podařilo získat mnoho informátorů o pohybech Basajeva mezi obyvateli Čečny, Ingušska i v Basajevově jednotce. A tady jsem poněkud napochybách, jestli vše bylo přesně tak, jak Rusové píší. Při dřívějším odstranění jiného čečenského velitele prohlásil proruský premiér Čečny Ramzan Kadyrov: „Speciální operace byla připravována deset dní. Sajdullajev se údajně pred týdnem vrátil ze zahraničí a místo jeho pobytu prozradil jeden z jeho pomocníků. Tuto informaci nám prodal za 1500 rublu (1254 korun). Potřeboval si koupit drogy."

Způsoby vysvětlování procesu likvidace těchto čečenských velitelů, připomínající lecčím propagaci komunistické televize a rozhlasu ve vztahu k chartistické opozici, ve mně budí dojem, že všechno bylo daleko složitější. V případě Basajeva totiž mohlo sehrát roli něco jiného, které zase nabízí čečenští bojovníci: že Basajev zahynul při náhodném výbuchu automobilu s výbušninami, když tento nadskočil na výmolu v cestě. Ještě další verze tvrdí, že Basajev seděl v jednom z aut kolony vozů, vedle kterého vybuchl právě vykládaný nákladní automobil s výbušninami.

Jedna věc se dá vykládat více stranami různě. Pro některé jsou vhodnou a propagandisty hojně a s radostí využívanou příčinou jejich úspěchu morální poklesky protistrany, kdy někteří zradí. Druzí zase jen tak těžko připustí možnost, že by jejich velitele protistrana přece jen dostala. Kde je pravda, lze zjistit těžko, ze statistik Rusy likvidovaných velitelů ve světě však vyplývá, že normálním způsobem je zastřelit je, ač je po horách honí celé roky a používají i nejmodernější techniku. (Nesnažme se žít v dojmu, že Rusko je v oblasti vojenské techniky nějak moc zaostalé. Jejich především speciální jednotky i díky stále rostoucím cenám ropy a plynu procházejí neustálou modernizaci). Daleko schůdnější se ukazuje cesta řízené střely zaměřené na vysílání mobilu - likvidace prezidenta Čečny Dudajeva, vyhození do vzduchu až v Kataru dvěma ruskými agenty - Jandarbijeva (tehdy i podle ruských zákonů nedovoleně, nyní již Duma schválila zákon, povolující takové operace ruských speciálních jednotek v zahraničí), otráveného dopisu - zabití velitele Chattába, případně přidání nálože mezi výbušniny předávané Basajevovi. Do jaké míry byla likvidace Basajeva vskutku dílem FSB, zůstane zřejmě ještě dlouho otázkou, rozhodně však vidíme, že dostat se do blízkosti čečenských velitelů stojí Moskvu minimálně stejně velké úsilí, jako Američany a Izraelce dostat předáky islámských uskupení v oblastech jejich působení.

Z důležitosti, jakou Rusové přikládají likvidaci jednoho člověka a kolik vyznamenání a peněz jsou ochotni za to vydat, vidíme, že hodnota lidí v dnešním světě je evidentně nestejná. Přitom částky nabízené za některé osoby Američany jsou ještě několikanásobně větší a ve vztahu s Ruskem jsou srovnatelné i počty osob, které se na odstraňování jejich nepřátel podílejí. Poslední ukázkou nasazení sil tajných služeb k dopadení jednoho člověka je právě probíhající proces s agenty CIA v Itálii (mělo se jich na tom podílet 26, což by odpovídalo s vedením ve Washingtonu oněm 35 ruským, vysoce vyznamenaným za smrt Basajeva), kteří odtud do Egypta unesli muslimského duchovního.

A tady si položme otázku, kolik lidí české rozvědky by bylo potřeba, aby se podařilo ze Seychell dovézt českého uprchlíka před českými tajnými službami i speciálními jednotkami - Krejčíře. Navíc se domnívám, že Krejčíř by měl v mezinárodním srovnání před všemi prakticky celý život od dětství bojujícími a skvěle vycvičenými čečenskými veliteli primát, protože z tak dokonalého obklíčení jako u něj doma dvaceti policisty, na které byl sám, nikdo z čečenských velitelů utéci nedokázal. Z mnoha zpráv o vývoji v hlavních bezpečnostních sborech ČR posledních let včetně NBÚ bych viděl jako zásadní problém zřejmý nedostatek dobré vůle hájit zájmy státu a být svým spoluobčanům i jako šéf Policie ČR vzorem. Spíš mi to připadá, že většina míst se v českých státních úřadech i bezpečnostních silách dává těm, o kterých se předpokládá, že budou jen nejochotněji konat v zájmu určité politické strany. Že podle takových měřítek vybraní úředníci bývají i morálně nejnalomenější osobnosti bez schopnosti něco pevnějšího organizovat a řešit, by zřejmě vedení současné ČR nevysvětlil ani nejlepší psycholog či psychiatr, nebo jiný oborník na lidské zdroje. Stačilo by jen několik změn v principu obsazování, vedení, dohledu nad fungováním a zavedení skutečného principu odpovědnosti za vykonanou práci nejen Policie ČR, ale i NBÚ, Inspekce ministerstva vnitra i ministerstev a všech ostatních úřadů samotných. Pak bychom neměli nouzi o celou řadu nových faktů i teorií i k mnoha případům v Čechách, které by nás v mnohém pobavily více než ty kavkazské.