... nebo jejich je království nebeské

Tak jsme se kdysi učili, správný překlad je chudí v duchu, ale výklad, že jsou to ti, kteří v Duchu zvolli chudobu, zdá se mi poněkud zavádějící. Chudých duchem je totiž od začátku dějin člověka Homo sapiens (pravý to opak) velice potřeba. Vždytˇ jak by tak dlouho vládli faraonové, satrapové, jak dlouho by vydržela náboženství a z nich vzniklé církve, později strany, z nich pak Strany, a z nich noví samovládci.

K tomu všemu jsou nutní lidé nepřemýšliví, školy nenavidějící, neschopní se dobrat samostatně informací, náchylní uvěřit každému, kdo jim slíbí království nebeské, ovšem lepší je blaho na zemi. A v té víře je vždy někdo k těm skvělým cílům neomylně vede, oni jdou za ním, jsou-li zfanatizováni, ochotně prolévají svou krev a dávají svůj život. Nějaké morální zásady jsou na překážku, i když je všechna mně známá náboženství mají ve svých základech, ovšem důležitější je výklad vůdce smečky, kmene, národa, st&aacut e;tu. U mužů je výborné, když absolvují vojenský výcvik, tam se tvůrčí samostatné myšlení přímo zakazuje, jak pravil jeden z mých nesmrtelných velitelů :“ Voják vykoná rozkaz, a když chce, přemýšlí potom.“

Musím se přiznat, že v běhu současných světových a místních událostí mne přiměla k širší úvaze vlastně maličkost. Mám to štěstí,že jsem se dožil 83 let, a pamětˇmne zatím neopustila. Pamatuji si poslední léta první republiky, v září 1937 jsem se se svými rodiči šel poklonit rakvi s prezidentem Masarykem, a symbol TGM mi byl vždy drahý. Teďˇse podívám do televizního programu a vidím, že chudí duchem jej použili jako upoutávku Talkshow Geni a Míši. Vadí mi to velice, a ještě více proto, že to zatím nevadí nikomu jinému. Alespoň o nikom takovém nevím.

Je to taková úspěšná reklama, úderná zkratka, vhodná manipulace. A od toho jsem si uvědomil další skutečnosti. Psal jsem o vládcích, kteří ovládali a ovládají masy, jak se nám a hlavně těm bezmezně věřícím, říká. Třeba takový Ramesse II se dokázal vrátit z potupné výpravy ke Kadéši, a přesto byl na zdi chrámu zobrazen jako vítěz. Nebyl první ani poslední I někteří z mocných se z historie jeví jako chudí duchem.

Nemusíme se nořit do hloubi dějin, i když třeba vůdci první revoluce, té Velké francouzské, jistě při jejím spuštění nepředpokládali, že se pak vzájemně vyhladí veřejnými popravami. Tušil takový Trockij při výstřelu z Aurory, jak skončí v Mexiku? Tušil premiér Chamberlain při návratu z Mnichova, že umožnil válku, ve které musel své vůdčí postavení přepustit nenáviděnému Churchillovi? A měl tento vítěz války ponětí, že ho vzápětí lid ve volbách potupně vyhodí z křesla? Mohl očekávat ministr Molotov po epochálním podpisu smlouvy s Ribentropem (navíc s tajným dodatkem o rozdělení Polska), že jeho žena skončí v gulagu, a on bude dále potupně sloužit, až se stane neptřebným?

Je čas vrátit se domů. Co náš prezident Beneš, který přes varování spojenců odjel za války do Moskvy, kde slavně podepsal výhodnou smlouvu se Stalinem, a věřil,že budeme mostem mezi Západem a východem? A pak podepsal demisi ministrů a poddal se, bytˇ těžce chorý, Gottwaldovi. A prezident Novotný se svými slavnými projevy o mase,že bude potupně odložen v historicky krátké době? O Dubčekovi škoda slov. Prezident Havel dle mého přesvědčení chudý duchem nebyl, ale autorem absurdních dramat se nemůže v absurdní situaci, do které je vržen, vyvarovat menších i větších chyb. Jistě netušil, jak jeho trvalý protivník bude o něm krásně h ovořit v den pohřbu, a pak ho bude tupit, prohlašovat za princátko a zároveň za komunistu. Ta nenávist za hrob, ke které se mnozí chudí v duchu houfně připojují, nenávist a závist je jim vlastní. Také jsem se narodil a žil v bytě bez teplé vody (měli jsme tzv. kamnovec v kuchynškém sporáku, a v koupelně válcovou nádrž, spojenou s ohništěm na uhlí), ale proto necítím nenávist k těm,kteří něco vybudovali a něco po nich zůstane, ne jen vzpomínka na pero, mizící v kapse a amnestie, která osvobodí ty, kteří kradli miliony a miliardy.

A co náš soudobý vládce, většinou menšiny voličů dosazený na stolec Přemyslovců? Nevím, jak dopadne, jeho sprostoty jsou jen zástěrkou daleko horších záležitostí, jeho trvale nakloněná hlava směrem k caru vší Rusi,rozhovor pro ruskou televizi, cesta do Číny, návrat v letadle milionáře (neumím si představit hlavu jiného státu už z důvodů bezpečnostních), a velkohubé prohlášení o skvělých smlouvách, o kterých místopředseda sněmovny nemá dodnes ponětí, jedna padla vzápětí, přímého leteckého spojení Prahy s Pekingem se jen tak nedočkáme, ani bych tam neletěl se učit, jak stab ilizovat svou rodinu, natož celý stát.

Z duše nemám rád ty posly dobrých a výtečných zpráv, které pak vyšumí, abych použil klišé, do propadlišt dějin.Má sestřenice Jiřina, která neměla zábrany v mluvě, říkala vždycky : „Aby se z toho neposrali!“

P.S. Ti dnešní jsou i pro tento případ dobře vybaveni. LIDL nabízí funkční pánské spodky.