15.12.2019 | Svátek má Radana, Radan


USA: Zneužití impeachmentu

23.11.2019

Ústavní žaloba jako zbraň proti politickým oponentům

Ústavní instrument zvaný „impeachment“[1] má být podle autorů Ústavy USA považován za neutrální, nestranný nástroj poslední instance, který lze použít proti zločinnému stávajícímu prezidentovi pouze v naprosto extrémních případech. Nyní je však tento instrument nasazován jako politická zbraň, kterou lze běžně použít proti prezidentovi z jiné politické strany, než je ta, která má momentálně kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů Spojených států amerických.

Podle názoru některých členů Kongresu, kdykoli je Sněmovna ovládána jednou stranou, může jednoduchá většina impeachment prezidenta USA řádně odhlasovat. Jak uvedla kongresmanka Maxine Waters: „Impeachment se týká všeho, co Kongres do impeachmentu zahrne. Neexistuje na to žádný zákon. Impeachment definujeme my.“ Kongresmanka Maxine Waters se mýlí. Ústava USA je zákon a ani ona jako kongresmanka nestojí nad ní.

Politické zneužívání tohoto nouzového procesu známého jako impeachment začalo v roce 1998 pokusem Kongresu, v té době ovládaného republikány, obžalovat úřadujícího prezidenta Williama Jeffersona (Billa) Clintona. Prezident Clinton se nedopustil trestného činu, který by mohl vést k impeachmentu, i když bezostyšně lhal o svém sexuálním životě. Taková křivá přísaha, pokud se stane, splňuje definici „zločinu“, ale nesplňuje požadovaná ústavní kritéria „vážného zločinu a přestupku“. Zločin prezidenta Clintona spočíval v relativně nezávažném trestném činu souvisejícím s jeho sexuálním životem a je srovnatelný s přestupky - cizoložstvím a zaplacením vyděrači - spáchanými Alexandrem Hamiltonem v době, kdy byl ministrem financí (1789 až 1795). Kdyby Hamilton zaplatil vyděrači z fondů státní pokladny, jak byl falešně obviněn, byl by vinen ze závažného trestného činu a proces impeachmentu by byl v tom případě na místě.

Prezident USA musí spáchat trestný čin (přestupek je druh trestného činu) a jeho spáchání musí zahrnovat zneužití úřadu - jen tehdy je možné zahájit proces impeachmentu. Zneužití úřadu bez toho, že by byl spáchán zločin, je politický prohřešek, ale ne trestný čin, který by mohl vést k impeachmentu.

Tato otázka byla projednávána během Ústavního konventu, kde jeden delegát navrhl „nesprávný úřední postup“ jako kritérium pro obžalobu a odvolání prezidenta, impeachment. James Madison - „Otec Ústavy“ – tehdy vehementně namítal, že tak vágní a otevřené kritérium by znamenalo, že funkční období prezidenta USA by podléhalo vrtkavé politické vůli Kongresu. Taková kritéria by proměnila náš prezidentský systém na parlamentní demokracii, v níž by lídr - předseda vlády - mohl být odvolán, kdyby mu při hlasování většina zákonodárců vyslovila nedůvěru. Místo toho Ústavní konvent přijal daleko přísnější kriminální kritéria pro impeachment prezidenta USA: zradu, úplatkářství a jiné závažné trestné činy a přestupky. Sněmovna reprezentantů není oprávněna si svá vlastní kritéria určovat namísto kritérií vyjmenovaných v Ústavě, zrovna tak jako Senát nemůže změnit požadavek 2/3 hlasů potřebných na souhlas s procesem impeachmentu prezidenta buď na jednoduchou většinu, nebo na 3/5 hlasů. Kongres není nad zákonem. Je vázán tím, co autoři vtělili do Ústavy, a nemůže nyní uplatňovat kritérium, které autoři Ústavy výslovně odmítli.

Ti, kdo charakterizují proces impeachmentu jako zcela politický proces, se ve své interpretaci ústavního práva mýlí, přestože pravdivě popisují, jak je v současné době zneužíván. Zastánci tohoto názoru si Hamiltonovy výroky z jeho eseje č. 65 publikované v souboru The Federalist Papers (Listy federalistů) špatně vykládají. Hamilton charakterizoval kritéria pro impeachment jako „politická“, ale pouze v tom smyslu, že se týkají možných „škod okamžitě způsobených samotné společnosti“. Hamilton obratem důrazně zamítl názor, že by tento proces mohl být stranický, založený na „relativní síle stran“, spíše než na „skutečném důkazu viny či neviny“. Takový názor nazval „vážným nebezpečím“ a požadoval „neutralitu vůči těm, jejichž chování může být předmětem kontroly“. Ti, kteří Hamiltona nepochopili a nesprávně jej interpretují, špatně pochopili Hamiltonův výraz „politický“, který Hamilton použil ve smyslu „vládní“ a rozhodně ne ve smyslu „stranický“.

Je obtížné si představit větší porušení Hamiltonových principů, než bylo nedávné hlasování ve Sněmovně reprezentantů, které rozhodlo zahájit formální vyšetřování stávajícího prezidenta Donalda Trumpa. Hlasování probíhající striktně podle stranické příslušnosti (až na dvě výjimky) bylo rozhodnuto „početní silou dominantní strany“, naprosto stejně jako hlasování o obvinění prezidenta Billa Clintona před dvaceti lety.

Rozhodnutí demokraty ovládané Sněmovny reprezentantů o podání ústavní žaloby (impeachmentu) na prezidenta Trumpa, po kterém by následovalo hlasování Senátu, ve kterém mají převahu republikáni, o jeho osvobození, by poškodilo nejen Demokratickou stranu – tak jako takové hlasování poškodilo Republikánskou stranu v Clintonově případu –, ale poškodilo by i naši Ústavu a dále by polarizovalo náš již značně rozpolcený národ.

Nejdůležitější však je, že zneužití impeachmentu jako zbraně proti politickým oponentům by podle Hamiltonových slov znamenalo „vážné nebezpečí“ pro naši Ústavu.

Autor je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School a autor knihy „The Case against the Democrats Impeaching Trump“, Skyhorse Publishing, 2019.

----------------------------------------------

[1] Impeachment (doslovně „postup pro zproštění z úřadu“) je podle Wikipedie ústavní žaloba podaná na voleného funkcionáře, který se dopustil závažného deliktu a je za to potrestán zbavením funkce.

Překlad původního textu: Weaponizing Impeachment against Political Opponents
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute

Alan M. Dershowitz


12 tipů na dárky pro kluky, které potěší
12 tipů na dárky pro kluky, které potěší

Možná stále přemýšlíte, co koupit malému nezbedovi pod stromeček. Máme pár tipů, které budou trefou do černého.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.