Den poté, co byl vojín Bradley Manning odsouzený k 35 letům vězení za předání 700 tisíc stránek utajených vojenských a diplomatických zpráv internetovému serveru WikiLeaks, nastal v této věci zcela nečekaný obrat: Manningův advokát oznámil, že jeho klient se cítí být ženou a žádá, aby byl napříště oslovován jako Chelsey Manningová.
Kraťoučké prohlášení na první pohled nic nemění, neboť nemá žádnou právní sílu, ve skutečnosti však se dostalo okamžitě do středu pozornosti sdělovacích prostředků a lidskoprávních organizací. Pro ně není více Bradleyho Manninga, existuje jen vězeňkyně Chelsey Manningová, která jakožto žena a transsexuálka by měla mít odpovídající rozsáhlá práva – zvláštními podmínkami výkonu trestu počínaje a bezplatným poskytnutím hormonální léčby za účelem umělé změny pohlaví konče.
Úřady sice oznámily, že Manningovi či Manningové bude poskytnuta veškerá lékařská péče, na kterou mají nárok odsouzení příslušníci armády, včetně psychiatrické pomoci, avšak žádné předpisy nepředpokládají zaplacení chirurgických či jiných zákroků ke změně pohlaví. Do aktivní vojenské služby totiž nejsou přijímáni lidé, kteří mají problémy s genderovou sebeidentifikací, tudíž armáda ani nemůže mít předpisy, které by takové případy zachycovaly. Obhájci odsouzené bytosti se ovšem netají tím, že poženou armádu a úřady k soudu.
Již během soudního řízení sázela obhajoba na psychické problémy klienta spojené s neurčitostí jeho pohlavního ztotožnění. Vyzrazení vojenského tajemství je sice porušením přísahy, a tudíž zločinem, jenže ten zcela padá na vrub muže, v jehož těle byla nedobrovolně uvězněna žena. Citlivá ženská duše přece nemůže být potrestána za skutky páchané vojáckým tělem chlapa. Již před zatčením psychiatr dospěl k závěru, že vojín Manning trpí tzv. genderovou dysforií, což je hluboký stres vyvolaný nesouladem pohlaví a vnitřního pocitu pacienta.
Jako důkaz byla předložena dva roky stará Manningova fotka, na níž pózuje v paruce a s ženským make-upem. Vojenskou soudkyni Dennise Lindovou to nedojalo – beztak mu napařila nejnižší možnou sazbu přípustnou za velezradu. Nyní stoupenci nešťastníka nebo nešťastnice upozorňují, že chorobná představivost lidí trpících generovou dysforií je klidně může dohnat k sebepoškozování nebo i k sebevraždě. Neposkytne-li stát z peněz daňových poplatníků veškerou terapii potřebnou ke změně druhotných pohlavních příznaků, jakož i kompletní pooperační léčbu, ponese veškerou odpovědnost za vše, co se transsexuálovi může přihodit.
Soudě dle reakcí zainteresovaných spolků vynesený rozsudek byl jen prvním dějstvím dramatu – jakousi tlustou čarou pod příběhem Bradleyho Manninga, bojovníka proti státním tajemstvím. Nyní začíná příběh Chelsey Manningové, která se stala symbolem boje za práva transsexuálů. Zároveň se otevírají nové nevídané možnosti a nový náhled na jiné nedávno odsouzené delikty – třeba sexuální povahy. Pokud se podaří dokázat, že duše ženy hrubě nesouhlasila s násilnickým chováním mužského těla, v němž byla nedobrovolně uvězněna, vyvstane právnická otázka – proč by měla být odsouzena za něco, co spáchala bytost, kterou ona již není. Byla by to svým způsobem výmluva na osobu blízkou, kdežto trestáni můžeme být jen za vlastní činy.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus