28.3.2024 | Svátek má Soňa


USA: Židé na Manhattanu

2.1.2008

V prosinci 1728 zakoupila kongregace Shearith Israel v New Yorku pozemek na dolním Manhattanu a měla tak místo pro první budovu, která byla navržena a postavena v F11F Tigerkontinentální Severní Americe jako synagoga. V tu dobu byl New York městem s jedinou židovskou komunitou v zemi; bylo to o zhruba 20 let dříve, než začalo organizované židovské usídlování ve Philadelphii, Lancasteru a Charlestonu.

Jdu kolem Shearith Israel, který využívá velkou budovu na rohu 70th Street a Central Park West. Bolí mě nohy, ale nejvíc za krkem, od neustálého zaklánění hlavy. Dohlédnout v průměru do dvěstěmetrové výšky, v níž končí řada newyorských mrakodrapů, je náročné, zvláště když máte degenerativní změny v bederní a krční páteři.

Shearith Israel byla v letech 1654 až 1825 jediná židovská kongregace v New Yorku. Založili ji brazilští židé španělského a portugalského původu. Guvernér Peter Stuyvesant, známý svými antisemitskými názory, jim zpočátku odpíral právo modlit se při veřejných shromážděních. Židé za svá práva bojovali a nakonec získali souhlas.

Američany zřejmě nic a nikdo nezastaví, zvláště jsou-li židy a speciálně Židy. Střídám velké a malé písmenko ,ž´ záměrně. V případě prvním jde o židovského obyvatele New Yorku, který je občanem USA, tedy je americké národnosti. Druhý případ by nejlíp objasnit Adolf Hitler. Byl to právě on, kdo zavedl psaní Židů s velký Ž, aby se zcela jasně odlišila méněcenná rasa národa židovských kříženců od té skvělé a bezchybně nadlidské árijské rasy silných, vysokých a blonďatých nadlidí typu Josefa Goebelse. Dnes už platí, že každý židovský Izraelec se píše s velkým Ž, jako hrdý příslušník židovského národa...

Ještě ani nevyrostlo nové Obchodní centrum a už je tady soukromá židovská New York 2společnosti Eldad Prosperties, patřící Yitzhaku Tshuovi, která plánuje postavit na Manhattanu nejvyšší obytný mrakodrap. Měl by být jednou z nejvyšších budov na světě. Firma Eldad míní investovat do projektu na One Madison Avenue, nedaleko budovy Velvyslanectví ČR při OSN, přes 450 milionů dolarů (okolo 18 miliard českých korun). Výsledkem má být 74 patrový mrakodrap, který bude sahat do výšky 274 metrů a převýší tak 72 patrový Trump World Tower, tyčící se do 262 metrů. Trump Building s 283 metry a 70 patry bude nicméně stále nejvyšší budovou nejužší ulice v New Yorku zvané Wall Street.

Projekt Eldadu přidá na One Madison Avenue dalších 44.500 m2 obytné plochy. A aby měl pan Tshuva něco od své konkurence, najal si na návrh budovy Daniela Libeskinda, který je též autorem Freedom Tower, impozantního věžáku, jenž má stát na Ground Zero, na místě tragicky zničených dvojčat World Trade Center.

Není od věci připomenout, že slavný architekt Tshuva, když chce, hovoří také jidiš, což je hovorová směsice německé řeči a hebrejštiny, která byla řečí většiny evropských Židů, kteří tvrdili, že prý jazyk jidiš vznikl jako parodie na nesnášenou němčinu. Zásluhou vlivu židovských přistěhovalců do Ameriky byl jidiš slyšet čím dál více na ulicích New Yorku a v roce 1925 jen v tomto městě vycházelo sedm deníků v této zvláštní řeči. Podle zpráv z roku 1940 hovořilo v USA ve svých domácnostech jidiš na 1,75 milionu židů.

Nejkosmopolitnější město USA tvoří také deník The New York Times. Má sólokapra; New York 4čerstvě odtajněné dokumenty Národního archivu USA. Napsal o nich materiál pod titulkem Israel´s Nuclear Arsenal Vexed Nixon. Na naší ambasádě mám k dispozici překlad do češtiny. Mimo jiné se v nich píše:

"Izraelci jsou jedni z mála národů, jejichž přežití je skutečně ohroženo, proto by zřejmě více, než kterákoliv jiná země současnosti, mohli použít své jaderné zbraně," poznamenal Henry Kissinger 19. 7. 1969 v odtajněném podrobném memorandu prezidentu Richardu Nixonovi. Oba měli společné krédlo: Moc je to nejlepší afrodisiakum!

Heinz Alfred Kissinger, zvaný Henry, je americký diplomat německého původu a laureát Nobelovy ceny míru. Pracoval jako poradce pro národní bezpečnost a později současně i jako ministr zahraničních věcí v Nixonově administrativě. Jako ministr zahraničí působil i v administrativě prezidenta Geralda Forda po Nixonově rezignaci. Kdo by si nevzpomněl. Aféra Watergate...

Nixonovi republikání násilně pronikli v roce 1972 do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. Jejich úkolem bylo umístit do kanceláří zařízení určené k odposlechu. Pracovně se této operativní skupině z bývalých agentů CIA říkalo instalatéři (plumber unit). V létě roku 1974 bylo zahájeno vyšetřování prezidenta Nixona a byl iniciován ústavní proces jeho odvolání (impeachment) z důvodu maření spravedlnosti (obstruction of justice), zneužití pravomoci (abuse of powe r) a pohrdání Kongresem (contempt of Congress).

Kissinger přežil, navíc se proslavil drzým upozorněním, že podklady pro rozvoj svého jaderného programu Izrael ukradl Američanům. "Jedná se o program, při němž nás Izraelci neustále klamou a možná nám i kradou... Existují rozsáhlé důkazy, že určitý štěpný materiál pro izraelský zbrojní vývoj byl nelegálně získán okolo roku 1965 ze Spojených států," píše Henry, který si nikdy nebral servítky.

Ačkoliv Izrael nikdy jasně nepotvrdil, že by měl jaderné zbraně, vědci a vojenští odborníci nepochybují, že je Izrael má a neochota USA tlačit na Izrael, aby se jich vzdal, je často uváděna jako precedens při uplatňování různých měřítek ve vztahu k šíření jaderných zbraní na Blízkém východě.

"Izraelci nás nebudou v jaderné otázce brát vážně, dokud neuvěří, že jsme New York 5připraveni jim odepřít něco, co velmi potřebují," tvrdil Kissinger a doporučoval, aby USA pohrozily Izarelcům přehodnocením prodeje letounů Phantom. "Na druhou stranu, pokud neposkytneme Phantomy a oni to ve Spojených státech zveřejní, bude na nás vyvíjen enormní politický tlak," pokračoval ve svých verbálních konstrukcích.

"Budeme v neuhájitelném postavení, pokud přijatelně nezdůvodníme, proč jsme jim letouny odmítli prodat. Ovšem pokud vysvětlíme naši politiku veřejně, budeme to my, kdo zveřejní, že Izrael má jaderné zbraně, se všemi z toho plynoucími mezinárodními důsledky, kterými by mohlo být poskytnutí sovětských jaderných záruk Arabům, posílení sovětského tlaku na Araby a zvýšení rizika našeho zapojení..."

Z velvyslanectví se vydáváme v chrysleru do budovy OSN na břehu East River. Mohl jsem použít též městskou hromadnou dopravu a jet metrem, trasou 4, 5, 6 nebo 7, až stanici Grand Central Station a potom jít pěšky po 42. ulici až k První Avenue, která se nachází mezi 42. a 48. ulicí Manhattanu. Anebo jet autobusem č. M15, M27, M42 nebo M10. To bych ale přišel o možnost vjet autem až do podzemních garáží a výtahem do patra s tiskovým oddělením. A pak se vydat na prohlídku sálu Valného shromáždění, nebo si vyzkoušet jednu z židlí v místnosti, v níž zasedá Rada bezpečn osti OSN.

Snažím si představit atmosféru při hlasování o rozdělení Palestiny a vzniku státu Izrael. A jak třeba Valné shromáždění OSN přijalo dne 1. listopadu 2005 jednomyslně rezoluci 60/7 nazvanou "Připomínka holocaustu". Rezoluce stanoví, že 27. leden bude na celém světě každoročně připomínán jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. V ten den v roce 1945 osvobodila Sovětská armáda největší nacistický koncentrační tábor v Osvětimi.

Budova OSN je přístupná i turistům. Za třináct dolarů mají možnost si prohlédnout New York 3přízemí a první patro. Z jeho oken je vidět velvyslanectví USA při OSN, které stojí naproti, těsně proti mírové plastice revolveru se symbolicky zauzlovanou hlavní, v malém parčíku vedle je sousoší sv. Jiří, jak bojuje s příšerou z raket a dalších hrozivých zbraní. A pokud chcete slevu, sežeňte si tucet zájemců a můžete se ohlásit na adrese: Group Programmes Unit, Room GA-56, United Nations, NY 10017; nebo faxem: (212) 963-0071.

Nedávno oslavil v naprosté čilosti svých sto let Oscar Ribeiro de Almeida Niemeyer, architekt hlavního města Brazílie. Narodil se 15. prosince 1907 v Rio de Janeiru, kde absolvoval v letech 1930-1934 Školu výtvarných umění. Původně byl silně ovlivněn Le Corbusierem, s nímž se těsně po válce podílel i na návrhu nového sídla OSN.

New York je víc židovský, než se na první pohled zdá. Důkazem je i zdejší připomínka výročí rabiho Jicchaka Hutnera (1906 - 28. 11. 1980), děkana ješivy Chaim Berlin v New Yorku, jehož tisíce studentů vytvořily jádro vedení amerického Židovstva konce 20. století. Rabi Hutner měl přívětivý postoj ke všem židům a jeho žáci, rabíni Shlomo Freinfeld a Noah Weinberg, uspořádali první bál tešuva ješivy. V roce 1970 byl rabi Hutner na palubě letadla, které unesli palestinští teroristé z "Černého září" a ocitl se mezi rukojmími drženým i na letišti v Ammánu v Jordánsku. Poté, když byli všichni přemístěni, teroristé letoun před televizními kamerami vyhodili do povětří.

Průzkum, provedený britským deníkem Financial Times a agenturou Harris Poll ve New York 6čtyřech předních západoevropských státech a v USA ukázal, že stát Izrael je považován za největší hrozbu světové stabilitě jen polovinou procenta všech respondentů. Za největší hrozbu světovému míru jsou podle průzkumu považovány USA - 24 %, Írán - 18 %, Čína - 17 %, Irák - 15 % a Severní Korea - 10 %. Průzkum proběhl v polovině srpna 2007 ve Francii, Německu, Velké Británii, Itálii a USA, a to online prostřednictvím Harris Interactvive mezi celkem 6.398 dospělými osobami ve věku 16 až 64 let.

Nejčtenější jsou v New Yorku bulvární noviny. Největší místo ve zdejších společenských rubrikách zaplnila exmanželka miliardáře Donalda Trumpa Ivana Zelníčková ze Zlína a ve zdejší opeře zase vládne španělský duch tenora Plácido Dominga. Samotný Manhattan objevili a za láhev skotské whisky od Indiánů koupili v americkém středověku Holanďané, aby na něm založili Nový Amsterdam, dnes největší město USA - New York.

Podpora Američanů Izraeli ve sporu s Araby o Judeu, Samaří a Gazu zůstává v prosinci 2007 extrémně vysoká; 62 % Američanů se považuje za stoupence Izraele a jen 9 % za "stoupence Palestinců." Tyto skutečnosti vyplývají z nového průzkumu provedeného Izraelským projektem (The Israel Project, TIP). Podobná většina (61 : 10) Američanů je přesvědčena, že USA musí ve sporu o Judeu, Samaří a Gazu podporovat Izrael proti Arabům.

Velkou překážkou nicméně zůstává palestinský terorismus. Celých 70 % respondentů souhlasí s tím, že "palestinské teroristické skutky jsou nepřijatelné, bez ohledu na to, v jakých podmínkách žijí." I když celých 60 % "převážně nevědělo o 2.000 New York 1raketách, které byly na Izrael vystřeleny z Gazy", 63 % souhlasilo, že izraelské akce proti Palestincům jsou s ohledem na bezpečnostní hrozby, kterým Izrael čelí, pochopitelné. Jen třetina měla za to, že jsou přehnané.

A ještě jednou židovská karta, přímo trumf. Senátorka Hillary Clintonová za demokratickou stranu a republikánský kandidát Rudy Giuliani jsou u amerických židů na čele obliby prezidentských kandidátů. Clintonová je na prvním místě, když ji podle letošního průzkumu Amerického židovského výboru (American Jewish Committee) podporuje 53 % židů v USA, bývalého starostu New Yorku Rudolpha Giulianiho jen 41 %. A to vše i navzdory tomu, že to byly právě USA, které potvrdily, že židovský stát vlastní jadernou bombu.

New York je zkrátka skutečný americký zázrak se vším všudy. Americký symbol v podobě sochy Svobody postavil rozený Maďar a Američanům ji věnovali Francouzi, na jejíž podstavec byla vyryty verše židovské básnířky Emmy Lazarus (22. 7. 1849 - 19. 11. 1887) z básně Nový kolos (The New Colossus) "Dejte mi vaše unavené, chudé, shrbené masy toužící svobodně dýchat."

Foto:
1) F11F Tiger na letadlové lodi
2) Manhattan
3) Budova OSN
4) Noční New York
5) Demonstrace před OSN
6) Jedeme přes Times Square
7) Vzpomínka na Dvojčata
Fotografie: autor

Převzato s laskavým svolením autora z Bretislav-Olser.enface.cz