Poté, co Obamova reforma zdravotnictví byla schválena těsnou většinou americké Sněmovny reprezentantů, věcné argumenty jejích protivníků či stoupenců ztrácí na důležitosti. Rozhodnutí tak či tak se stane platným zákonem, neboť Senát již návrh schválil. Důležitou se stává spíše otázka, zda úspěch prezidentovy zákonodárné iniciativy jeho pozici posílí, či spíše oslabí. Někteří cizí státníci, jako kupříkladu německý ministr zahraničí Guido Westerwelle mají za to, že ten první předpoklad je správný: posílen vnitropoliticky, prezident Obama prý bude moci odvážněji prosazovat také své zahraničněpolitické záměry.

V samotných Spojených státech podobný optimismus rozhodně není převládajícím názorem. Nejde jen o to, že plán - ač má v názvu přídomek „smírčí“ či „kompromisní“ – žádným kompromisem nebyl: byl probojován navzdory odporu celé republikánské menšiny, k nimž navíc přidaly své hlasy na tři tucty odbojných demokratů. Rozhodující je, že Obamou vytoužená reforma rozdělila americkou společnost vedví radikálněji, než kdy dokázala válka v Iráku – kvůli té se nikdy mezi Američany nestrhávaly potyčky a na kongresmany nelétala rajčata. I když samotný Obama po oznámení výsledku prohlásil, že nejde o ideový spor mezi pravicí a levicí, nýbrž jen a jen o dobro Američanů, zvenku to vypadá právě jako výsostně ideologické zápolení. Na podzim Ameriku čekají důležité senátní volby, sotva se dá předpokládat, že v tak krátkém dohledu reforma vykáže své slibované klady, spíše se dají očekávat náběhové náklady.

Republikánský poslanec za stát Texas Pete Sessions slíbil demokratům, že podzimní volby do Senátu se stanou referendem o reformě zdravotnictví. Stejnou obavu lze vyčíst z apelu vůdkyně demokratické většiny Nancy Pelosiové na své spolustraníky, aby se nebáli vsadit svou politickou kariéru pro blaho lidu. Nechtěně tím přiznává, že první dopad reformy na volební šance demokratů bude nejspíše zničující. Jedná se přitom o zvýšení podílu Američanů krytých zdravotním pojištěním o pouhých 10% - z nynějších 85 na zhruba 95%. Příznivě to nepochybně ovlivní životy méně majetných Američanů nebo čerstvých přistěhovalců. Jenže ti mezi významné voličské skupiny nepatří. Podle autorů reformního plánu časem stát na tom vydělá: snížení celkových nákladů na zdravotnictví bude dosaženo mohutnými profylaktickými programy, které posílí celkové zdraví Američanů. Jiným zdrojem úspor má být utužení státní kontroly lékařských a nemocničních výkonů, nyní často přemrštěných a podvodných.

Za tímto účelem bude ovšem třeba okamžitě zaměstnat 17 tisíc nových státních úředníků – dohlížitelů. Poplynou-li z reformy úspory či ne, to se uvidí právě až časem. Nyní na ni bude třeba vynaložit zhruba bilion dolarů a vzít je může stát jen u svých movitějších občanů hojnějším zdaněním jejich příjmů. Postiženi budou tedy právě ti, kteří tak rádi chodili na fundrisingové večírky demokratů. Obamova strana tím nejspíš získá sympatie bezdomovců nebo městské chudiny, leč ztratí svou tradiční bohatou klientelu. Navíc se dá očekávat cílené sabotování reformních opatření ze strany vlivného lékařského a farmaceutického stavu, chaotické poměry při zavádění nového systému na léta dopředu, předlouhé fronty na bezplatné prohlídky ve zdravotnických zařízeních ztěžující život a snižující dostupnost lékařské péče pro ty, kteří ji akutně potřebují. Specializovaný byznys ztratí zájem o inovace a aplikovaný výzkum, což časem vyústí ve snížení úrovně zdravotnictví. Nemocní, kteří si to budou moci dovolit, budou častěji hledat pomoc v cizině.

Americké zdravotnictví nepochybně reformu potřebuje, jenže praxe ukazuje, že své fatální slabiny má také celonárodní zdravotnictví jiných zemí. O potřebě cosi změnit nemluví jen líný, ať již v Česku nebo ve Švédsku. Z vlastní zkušenosti víme, že bezplatné zdravotnictví je to absolutně nejdražší zdravotnictví. Nejen pro myši totiž platí moudro o tom, že bezplatný sýr je k mání jen v pastičkách.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6