Pro členy a členky amerického nejvyššího soudu to musel být zvláštní pocit. V říjnu se poprvé po 19 měsících fyzicky sešli ve Washingtonu. Do té doby se kvůli pandemii vídali nanejvýš virtuálně. To ale nebyl hlavní důvod, proč obnovené jednání této třetí odnože amerického politického systému přitahuje pozornost.

Devět soudců bude rozhodovat o desítkách případů. Ovšem hned několik z nich má dost zásadní význam pro další směřování americké společnosti. To je jeden důvod.

Druhý spočívá v tom, že poměr konzervativních soudců vůči liberálním je silně vychýlen ve prospěch těch prvních, konkrétně 6 ku 3. Je to způsobeno tím, že se Donaldu Trumpovi podařilo během jeho mandátu jmenovat hned tři nové členy, vesměs považované za konzervativce.

Některé hlasy proto varují, že takové složení soudu a přílišné vyklonění doprava při konkrétních rozhodnutích, může rozšířit už tak velké trhliny současné americké společnosti. A krom toho i samotnému nejvyššímu soudu hrozí, že začne být vnímán jako nástroj jedné strany nebo jednoho politického proudu.

Jeden z případů se týká interrupcí, respektive dalšího osudu precedenčního rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1973, které umělé přerušení těhotenství stanovilo jako ústavně zakotvené právo. Nyní se před nejvyšší soud dostal zákon schválený v Mississippi, podle kterého bude přerušení těhotenství po 15. týdnu možné v tomto státě jen na základě vážných lékařských důvodů.

Současný nejvyšší soud je mnohem konzervativnější, než byl ten, který o věci před desítkami let rozhodoval. Pokud by mississippský zákon podržel, znamenalo by to podle znalců trhlinu ve zmíněném ústavně zaručeném právu na potrat.

Velmi sledovaný je i případ, který se týká naplnění druhého dodatku k ústavě. Ten občanům už přes dvě staletí zaručuje právo na vlastnictví a nošení zbraně. Každý ze států unie má odlišnou zbraňovou kulturu a také svou vlastní právní úpravu. K nejvyššímu soudu doputovala stížnost newyorského sdružení zastánců nošení zbraní, které tvrdí, že legislativa jejich státu druhý dodatek porušuje.

Stát New York po těch, kdo chtějí skrytě nosit zbraň, požaduje, aby dokázali, že k tomu mají vážný důvod, například že čelí výjimečnému nebezpečí. Podle zmíněného sdružení je nesmírně obtížné něco takového doložit, a zákon tím prý newyorským občanům znemožňuje legálně nosit skrytou zbraň. K naplnění takového práva by podle spolku měla stačit bezúhonnost a přání zbraň mít.

Další citlivé kauzy se týkají náboženské svobody. V Maine se řeší, jestli lze státní dotace pro žáky žijící v odlehlých oblastech uplatnit v náboženských školách, anebo zda se nejedná o porušení zásady oddělení církve a státu.

Muž odsouzený k smrti žádá bezprostřední přítomnost své pastorky při popravě. Stojí tu proti sobě bezpečnostní otázky a odsouzencovo právo na doprovod na onen svět.

Některá z nadcházejících rozhodnutí by mohla ovlivnit i politicky citlivé otázky, jako je právo se neočkovat. Nebo konkrétní podobu volebních zákonů v jednotlivých státech.

Pozornost může vyvolat i kauza, v níž někdejší spolupracovník Usámy bin Ládina, držený v Guantánamu, žádá odhalení okolností svého zatčení a výslechů včetně waterboardingu. Na věznění zmíněného muže se zřejmě podílelo i Polsko.

Dosud se nejvyšší soud těšil respektu. Ten ale ztrácí, podle nedávného průzkumu poprvé po desetiletích vyjádřila důvěru této instituci méně než polovina Američanů. Nejvyšší soud tedy hraje dvě hry, jednu o stanovení toho, jak budou rozhodovat všechny nižší soudy v Americe. A druhou o to, jakou budou mít jeho rozhodnutí důvěru u veřejnosti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus