První pracovní týden v Bílém domě strávil nový americký prezident podepisováním dlouhé řady exekutivních výnosů. Záchvat aktivity Donalda Trumpa uvrhl americký tisk do šokového stavu. Komentátoři, připravení kritizovat prezidenta za neplnění předvolebních slibů, byli nuceni se za pochodu přeorientovat.

Náladu většiny sdělovacích prostředků dobře vystihl deník Washington Post velkým titulkem „První dny Trumpa v Bílém domě: zuřivost, zmatky a zmar“.

Liberální časopis Atlantic byl jedním z mála, kdo rozpoznal v Trumpově počínání známky úspěchu: poukázal na velkou pravděpodobnost toho, že všichni jeho kandidáti na ministerské funkce budou potvrzeni, že celá řada velkých společností uposlechla výzvu prezidenta a zrušila stěhování výroby do ciziny, že jeho jednání s odborovými předáky a se zahraničními lídry bylo nad očekávání pozitivní.

Časopis Atlantic píše: „Paradoxně Trump z většiny střetů vychází jako vítěz.“ A hned to vyvažuje domněnkou, že některá z těch vítězství mohou být Pyrrhova. Až na pár konzervativních tiskovin americká média pokládají lavinu Trumpových výnosů za surrealistické počínání, jak to nazval levicový magazín Salon. Televize CNN vidí v Trumpových akcích pošlapání všech dosud platných norem – sociálních a politických.

Revoluce v hlavách Američanů

Profesor mezinárodních vztahů Bostonské univerzity Angelo Codevilla, který již před osmi lety jako jeden z prvních napsal o nespokojenosti Američanů s vládnoucí třídou, nepokládá Trumpovy kroky za jakousi revoluci. Profesor Codevilla má za to, že americký tisk jakožto součást establishmentu nechápe, že revoluce se dávno odehrála v hlavách Američanů a jen proto mohl být Donald Trump zvolen prezidentem.

Za začátek revoluce označuje finanční krizi v roce 2008, kdy byla většina Američanů proti státní záchraně bankrotujících finančních institucí, s nimiž byl establishment spojen pupeční šňůrou. Právě tehdy zdomácněl v Americe samotný termín „vládnoucí třída“. Mnozí si uvědomili, že na rozdíl od minulosti nejsou dvě vládnoucí strany reálnou alternativou vůči sobě a hlavní starostí establishmentu je hájení vlastních zájmů, nikoli zájmů Američanů.

Na rozdíl od profesionálních politiků Donald Trump pochopil, že Američané si už nepřejí jejich reprezentanta v čele státu, a nyní se snaží vládnout tak, aby uspokojil tyto protestní pocity. Svými výnosy se Trump do značné míry snaží neutralizovat škody způsobené zasahováním Baracka Obamy do ekonomických procesů.

Jeho snaha vládnout pomocí výnosů je svým způsobem netradiční, ale navazuje na činnost předchozího prezidenta, který se vůbec nenamáhal protlačovat zákony přes Kongres a používal právě dekretování. Na to, aby Donald Trump mohl splnit předsevzetí „vrátit Americe její ztracenou velikost“, bude zapotřebí mnohem fundamentálnější revoluce než to, co je obsaženo v jeho prvních krocích, Takový je názor profesora Angela Codevilly z Bostonské univerzity.