Tentokrát byl zvolen zájemce bez jakýchkoliv předchozích politických ambicí, natož úspěchů, však dřív nikdy nezvolen ani vesnickým šerifem. Rovněž nebýval ani generálem - v době Washingtona, ani za druhé světové války. V době války vietnamské se umně vyvlékl. Zkrátka zcela nepravděpodobný uchazeč o nájemnictví v Bílém domě. O vítězství dychtivé, hamižné Hillary Clintonové žádná soudná hlava nepochybovala, jakož i všemožné laskominy za milion dolarů připraveny, a pak najednou nikým předvídané bác, oslavné rachejtle neodpáleny, šampaňské neodšpuntováno.

Autorka Susan Stamper Brown ve svém textu „Democrats’ Post-Election Temper-Tantrums Continue“, Townhall, 22.1.2017, začíná citátem dávného krále Šalamouna (Proverbs 19:13), že nejprotivnějším na tomto světě je ženské nagging (“sekýrovat, rejpat, otravovat“). Výraz „tantrum“ česko-anglický slovník překládá jako „špatná nálada, vztek“. Ano, značný to vztek, v případě dětiček to je pořádné vřeštění.

Zpět ke králi, který takto tvrdil, aniž by kdy zažil halekání politické levice po prohraných volbách. Tentokrát nejednoho zfrustrovaného voliče posedl Trump Derangement Syndrom - dokonce hrozila gesta sebeupálením. Značně mírnější vyjádření nevole předvedl podstatný podíl kongresmanů a kongresmanek Demokratické strany svým bojkotem Trumpovy inaugurace.

Tam se dostavila pro mnohé obdivovatele stále půvabná Madonna, s mocnou zdravicí pro protestující ženy, s voláním po „revolution of love“, což zpravidla pepřeno vytečkovaným popudem k „fucking“, tentokrát i s jejím vlastním přiznáním své dosud nerealizované tužby vyhodit Bílý dům do povětří.

Trump je svými odpůrci zatracován kvůli prý svému vulgárnímu, potupnému sexismu, při čemž bývá pominuto, že žena Kellyanne Conway byla hlavním organizátorem či spíš organizátorkou jeho úspěšné volební kampaně a že po vítězství povýšila jako highest ranking woman in White House. Toť rovněž bez precedentu, poněvadž tento čtyřicátý pátý prezident značně povyšoval ženy ve svém předchozím privátnímu byznysu. Dlužno v této souvislosti poznamenat, že jeho konkurentka Hillary, inzerovaná jako symbol ochrany všeho ženství na této planetě, ve svém dřívějším právním počínání například úspěšně obhajovala klienta, který znásilnil a doživotně zmrzačil dvanáctiletou dívenku.

- - -

Barack Hussein Obama, čtyřicátý čtvrtý prezident, opustil Washington na privátním tryskovém letadle miliardáře sira Richarda Bransona, aby přistál na jeho karibském ostrově v British Virgin Islands k příslušným radovánkám.

OBAMA’S COMING CRUSADE AGAINST TRUMP neboli Obamův začátek křižáckého tažení proti Trumpovi, toť stať z pera Eda Kleina, Townhall, 7.2.2017. Text končí odstavcem „Mezi demokraty na národní scéně není nikdo porovnatelný s reputací a popularitou srovnatelnou s Obamou. On je vrcholnou postavou na levici, s voliči, kteří jsou rozzlobení a kteří dychtí po vůdci, který by je vedl správným směrem.“

Již se vyrojila i taková obvinění: DEMOKRATIC CONGRESMAN: TRUMP IS NOT A LEGITIMATE PRESIDENT BECAUSE A CONSPIRACY DESTROYED CLINTON’S CANDIDACY. Takto se opakovaně vyjádřil černošský kongresman John Lewis ze státu Georgia.

Hrůzná závažná tvrzení bez precedentu v dějinách této americké republiky.

Lewis opakuje své přesvědčení, že to bylo převážně ruské spiknutí způsobit porážku kandidátky Hillary.

Ta si svou porážku sama zavinila, však přece ignorovala bělošské voliče, pracující třídu, miliony Trumpových podpůrců, o nichž se vyjádřila oceněním deplorable (“žalostní, politováníhodní“). S výsledkem, že naprostá většina - odhadovaných 84 procent americké veřejnosti - považuje Trumpa jako legitimního následovníka Obamy (o jehož legitimitě se ovšem muselo tuze mlčet).

Tento kongresman Lewis svá tvrzení začíná slovem „I think“. Že on MYSLÍ there was a conspiracy on the part of the Russians and others to help Trump get elected. On si to tak myslel a sebemenší důkaz svého přesvědčení o existujícím ruském spiknutí. předložit nedovedl.

- - -

Nemohu nesouhlasit s názorem, že nyní tato Amerika prochází svou největší polarizací od doby roku 1861, když započala občanská válka Jihu proti Severu. Jaký to posun hodnot, výtečně už několik měsíců dokazovaný na mnoha místech, z nichž za nejznamenitější lze pokládat univerzitní campus Berkeley v severní Kalifornii, kde přece v šedesátých letech minulého století započalo volání po svobodě slova. Onen tehdejší the home of the free speech movement) se nyní stal jeho pravým opakem - levicová nesnášenlivost dominuje. Nyní se zdůrazňováním pokroku (name of progressiveness) se dosahuje jeho opaku.

Hýříme eufemismy. Surovci, zločinci, pokud dost levicoví, nejsou teroristé, ale toliko tvorové protestující, demonstrující. Ti například nijak šetrně zabránili konání předem oznámené přednášky, kterou měl přednést Milo Yiannopoulos. Dost početný dav sebezvaných antifascists v černých maskách se pustil do mnohého ničení, Molotových koktejlů vrhání, do útoků na příslušníky policie a kohokoliv dalšího, kdo se jim dostal do rány..

Počet zatčených: nikdo.

Demonizing the president and his tens of millions of supporters: jsou to rasisté, sexisté, islamofobové, homofobové, xenofobové, všelijací další takoví.

Trump je „lupič, hrdlořez, bandita“. Teroristé nejsou „antifašisté“. Jsou to „anti-American neo-communists nebo neo-coms, notně zakalení levičáci bažící po utopian totalitarian order of their fevered imaginings.

- - -

Dúchodkyně Gayle McCormick, věk 72 roků, původním povoláním hlídač či hlídačka vězňů v Kalifornii, se hodnotí jako demokrat se sklony k socialismu. Nyní se rozhodla rozvést, poněvadž její již dlouholetý manžel volil Trumpa.

Steve Nelson, ředitel The Calhoun School, noblesní soukromé školy v New York City, rozeslal email rodičům žactva, v němž reagoval na Trumpovo volební vítězství svým hodnocením, že Trump je něco horšího, než byl teroristický útok na mrakodrapy 11. září 2001.

Amerokubánec Edel Rodriguez, umělec malíř, který s rodiči jako devítiletý uprchl z Kuby. Výsledky jeho tvorby jsem neviděl, mohu jen popsat: Vlevo zvolený prezident, v ruce drží pero ve tvaru zabijácké bazooky. Trump vraždící maniak, v kontrastu k laskavému Che Guevarovi, též k ještě víc se zaslouživšímu Mao Ce-tungovi, s kontem víc než 50 milionů obětí jeho náramného ultrapokrokového vladaření. Umělec Rodriguez vytvořil Trumpa, jak utíná hlavu Lady Liberty pro německý tuze vlivný týdeník Der Spiegel.

Většinu svého dospělého života jsem se se pohyboval v americkém akademickém prostředí, tedy s příležitostí se aspoň poněkud seznámit s tam převažující mentalitou. S takovou zkušeností jsem teď v uplynulém roce si ověřil předpoklad, že žádný z profesorů, v Americe narozených, by nebyl přiznal svoji preferenci pro Trumpa, byla-li by taková. (Nás přistěhovalce s jinými životními zkušenostmi bych pokládal za výjimku.)

Bedlivě jsem vyslechl Trumpovu děkovací řeč (16 minut) při ceremoniálu jeho uvedení do prezidentského úřadu a tuze jsem si liboval. Jinak tomu bylo v případě mnohých jiných, včetně významného publicisty George Willa, který týž vyslechnutý projev hodnotil jako dreadful (“hrozný, strašný“). MSNBC komentátor Chris Matthwews byl ještě přísnější - vyslechnutá slova shledal hitleriánskými.

Tím hitleriánstvím leckdo zamával, takže jsem dost netrpělivě čekal, až se něco relevantního dočkám od autentického svědka. Příslušný text a portrét se objevil v tisku: byla to žena z Dusseldorfu, zažila tu dobu (tak jako já ji zažil), a tak v podrobném textu se důkladně obořila na žvanily s jakkoliv prestižními jmény, aby se od ní dozvěděli, že to je přesně naopak - nynější údajně pokroková mládež s výkřiky o antifašismu si počíná přesně fašisticky, nacisticky, tak jak tomu bylo v třicátých a pozdějších letech na německým univerzitách.

Stejně tak zřetelně jsem mohl porovnávat onu dobu s našimi dokonale zakalenými modrokošilatými svazáky v našich mladých padesátých letech minulého století.

- - -

Dočítám se - Christine Rouselle, „Poll: 40 Percent of Voters Support Impeaching Trump“, Townhall, 3.2.2017 - že tak značné množství veřejnosti dychtí zasáhnout ho jediným možným prostředkem, jímž je impeachement (jenž se proti Clintonovi nepovedl, a proti Obamovi nikdy ani nezapočal).

Místní federální soudce v Seattlu tvrdí, že jeho rozhodnutí má celonárodní platnost. Co potom s rozhodnutím soudce v Bostonu, ve stejné věci, který ale rozhodl úplně opačným směrem?

Naslouchám případu: mexická matka dvou dětí, žádná zmínka o otci. Matka padělala SSN (Social Security Number), čili totéž, co učinil Obama. Ona ale byla lapena a odsouzena - na rozdíl od Obamy, jehož žádná odpovědná vládní větev si netroufla něčeho tak háklivého se dotknout. Již značně dlouhou dobu platný zákon nařizuje provinilce z amerického území deportovat. To se ale tradičně nedodržovalo.

Jenže Trump ignoruje tradici a zákon míní dodržovat.

Otázka co si počít s dětmi. Existují dva vzájemně se vylučující principy mezinárodního práva - ius sanguinis (právo krve) a ius soli (právo země). Dítě autiomaticky získá buď občanství svých rodičů (praxe v naprosté většině států světa), nebo podle místa svého narození, což bohužel je americký případ. Nikdy jsem nehloubal po příčinách tohoto zřetelného nesmyslu a jediné vysvětlení, co mě napadá, je někdejší dávný americký zájem o přilákání přistěhovalců. To se zejména v posledních dekádách zvrhlo ve zneužívání zákona vysoce těhotnými cizinkami, které sem ve správný okamžik dorazí, dítě porodí s nárokem na americký pas, na rozdíl od neexistujícího nároku takových jeho rodičů. Tento druh aktivit se těší značnému zájmu z končin jako jsou Filipíny, Čína, mnohé asijské státy a zejména Latinská Amerika, s logickým zájmem v USA porodit a finančně, jakož i všelijak sociálně vydělat. A dokonale tím zatěžovat americké daňové poplatníky. (Příklad: většina dětí v oblasti Los Angeles porozených jsou právě takového původu.)

KONEC