2.12.2021 | Svátek má Blanka


USA: Z novinářů se stali blogeři

10.12.2020

Sedmá velmoc přestala aktivně bránit demokracii a spravedlnost

Kde jsou ty časy, kdy na každém šprochu bylo pravdy trochu. Jen se něco šustlo a všechny mediální domy se slétly jako draví ptáci nad raněnou kořistí, aby nezávisle jeden na druhém hledaly, kolik pravdy na tom šprochu fakt je.

I tyto tradiční honby za senzacemi byly nepříjemné, ubíjející. Téměř všechny televizní a rádiové stanice, agentury, noviny vysílaly své zvědy, aby mluvili s lidmi, hledali informace, dávali dohromady informační puzzle ve snaze přijít věcem na kloub. Pak všechno publikovat a řádně rozmáznout. Třeba i v přímém přenosu.

Připadá mi, že v dnešní době si dá poměrně velká skupina pisatelů a analytiků společenské situace kafčo, nasbírají informace z agentur a podle nich vytvoří další reportáž okořeněnou svým politickým názorem.

Z tradičních novinářů-reportérů se evolucí a snadnou dostupností předžvýkaných informací vyvinuli blogeři.

Debata a různé úhly pohledu jsou určitě přínosem, nicméně opravdoví profíci by měli nabízet původní informace, odhalovat i jim nepříjemná fakta a bez skrupulí sdílet vše, co vyslídili a na vlastní oči viděli. Včetně zjištění, která by nejradši smetli pod stůl, neboť dávají za pravdu jejich názorovým oponentům.

V roce 2000 při volbách George W. Bush – Al Gore a přepočítávání hlasů na Floridě byste nenašli stanici, noviny, které by dennodenně neinformovaly o manuálním přepočtu, chybějících nebo vadných děrných štítcích, které se tehdy strkaly do strojů, soudních sporech, demonstracích na obou stranách. Byla to bitva tělo na tělo, novináři měli nosy strčené všude.

Celý měsíc neprobíhalo pro americká média na zeměkouli nic důležitějšího, nic jiného, než floridské volební fiasko. Po dvaceti letech bych naivně čekal pokrok. A ten se částečně i stal. Velká, diverzifikovaná Florida měla v roce 2020 výsledky zveřejněné během pár hodin. I díky tvrdé veřejné kontrole před dvaceti lety. Ve státě, kde se podvědomě čekal další trapas, měli do půlnoci sečteno a rozhodnuto. Pravda, rozdíl hlasů byl velký, nikoli oněch pět set jako před dvaceti lety.

Toť vše k pokroku. Píše se rok 2020, ve Státech je zas po volbách. Pro vítěznou stranu je dávno po všem, poražená strana výsledkům nevěří. Koneckonců velký arogantní vetřelec v Bílém domě byl trnem v oku kdekomu, takže motivace se ho zbavit by tu byla a podezřelé aktivity na povrch i vyplavaly.

V roce 2016 prý jistý Vladimir Vladimirovič seděl u klávesnice a přidával za pomoci geniálních hackerů hlasy Donaldovi, v roce 2020 zase měl podvodný dodavatel počítadel přihrávat body modrým oslíkům a dotlačit do Bílého domu jejich bodrého dědulu.

Tradiční veřejná kontrola zprostředkovaná médii by měla jet na plné pecky a, dokud je čas, šťourat se v každé vesnici, v každé velké městské aglomeraci, mluvit s lidmi z volebních komisí, u počítadel hlasů, na ulicích, v barech, u holiče a zjišťovat, zda výsledky sedí, anebo zda skutečně došlo k ohýbání systému.

Veřejnost na obou stranách potřebuje přijatelné rozuzlení s tím, že pokud byly problémy, tak se příště nebudou opakovat. Jako před dvaceti lety na Floridě.

Mezitím se zpravodajství rozdělilo na dva tábory, jejichž role se mezi lety 2016 a 2020 prohodily. Nenabízejí nestranný pohled na věc. Jeden tábor chrlí šprochy, na kterých bývá pravdy trochu, o „velkém podvodu“, druhý tábor na téma potenciálních volebních podfuků úplně mlčí. Téma pro něj neexistuje, obrátil list a hledí ke světlejším zítřkům, poněvadž volby dopadly, jak si přál. A pachuť z toho, co se dělo za zavřenými dveřmi v obou minulých velkých volbách, zůstává.

A kde je pravda, kdo ji hledá? Někdo možná ano, ale mediální domy rozhodně ne. Co kdyby se objevily informace anebo odhalila fakta, o nichž se z jejich pohledu nehodí psát. Také začíná být v klíčových státech severozápadu zima. Novodobí pěšáci sedmé velmoci evidentně nestudovali proto, aby srkali ranní latté z automatu a uháněli cosi zjišťovat do tundry pomalu zamrzajícího Wisconsinu. Brrr.

Převzato z blogu Stryczek.blog.idnes.cz se souhlasem autora.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.