Skandálně známý portál WikiLeaks se minulý týden opět dostal do středu pozornosti: zveřejnil kolem 9 tisíc stránek přísně tajných dokumentů CIA.

Jsou mezi nimi počítačové programy, které umožňují rozvíjet se, vnikat do elektronických zařízení, jako jsou mobilní telefony, osobní počítače a dokonce televizory, a provádět tímto způsobem sběr operativních údajů. Zatím není jasné, jak široce a hlavně jak úspěšně CIA používala tento software, avšak měřítko uniklé informace vyvolalo ve Spojených státech značnou nervozitu.

Jedni tvrdí, že současný únik svým významem a rozsahem předčil balík informací, který v roce 2013 zveřejnil Edward Snowden, jiní neshledávají v události nic senzačního. Redakce portálu a jeho šéf Julian Assange tvrdí, že mají v rukou mnohem více dokumentů, avšak zveřejní je, až vznikne konsensus ohledně technické podstaty a politického určení softwaru vyvinutého CIA.

Známý vojenský odborník Edward Luttwak zdůrazňuje jednu často opomíjenou okolnost. Odposlechová činnost má dnes průmyslovou povahu, člověk se jí vůbec neúčastní. Sběr dat provádějí stroje. Ty shromažďují doslova oceán informací, z nichž se později namátkou vyberou jen malé kapky.

Rozpočet tajných služeb

Tak jak abonenti mobilních sítí spolu nikdy nepřestávají mluvit, stejně tak tajné služby nikdy nevypínají odposlechy, protože strojový sběr dat je maximálně levný a třeba se něco z toho někdy bude hodit.

Důležité je, že americké služby nekradou průmyslová tajemství ekonomických konkurentů Spojených států a neshromažďují vnitropodnikovou informaci, která by jim umožnila vyhrávat mezinárodní tendry. Stejně tak nepoškozují zájmy amerických přátel a spojenců. Nikdo nepopírá, že masivně zasahují do osobnostních práv občanů, avšak děje se to doslova automaticky, v důsledku nepřerušované práce strojů.

Edward Luttwak se domnívá, že zdrojem problémů je nafouknutý rozpočet tajných služeb. Ten jim umožňuje najímat externisty na jakékoli nepodstatné projekty. Právě takový byl případ Edwarda Snowdena, externisty nikdo nepodrobuje zkoušce na politické názory či loajalitu.

Expert vidí východisko v podstatném snížení výdajů na takovou činnost, která vede k nesmyslnému sběru jakékoli informace, ať již je důležitá, či nikoli. Obě dvě zpravodajské složky – jak Národní bezpečnostní agentura, tak CIA – jsou nyní v konkurenčním postavení a to usnadňuje únik utajovaných skutečností a ulehčuje hackerské útoky na ně.

Zda státní výdaje na obě agentury budou sníženy a praxe zadávání projektů externím spolupracovníkům bude omezena či zrušena, do značné míry závisí na reakci prezidenta Trumpa na sérii odhalení WikiLeaks.