Anglo-americká média žijí pandemií covid-19 a předvolební atmosférou v USA. Ta je v posledních týdnech poznamenána referováním o hnutí Black lives matter. Předvolební průzkumy zatím jednoznačně favorizují kandidáta Demokratické strany Joea Bidena.

Ten už o svém soupeři hovoří jako o rasistovi. Je to podle něj první „rasistický“ prezident USA. Zatímco v roce 2016 dominoval v předvolební kampani Trumpův vztah k ženám – snad proto, že jeho soupeřkou byla Hillary Clintonová –, letos je to v souvislosti se smrtí černocha při zatýkání Trumpův údajný rasismus. Ostatně, vztah Trumpa k černochům se probíral již v roce 2016.

Vyhledal jsem si proto na stránkách 270towin přehled letošních průzkumů volebních preferencí (10 celonárodních průzkumů mezi 23. a 29. 7. 2020) a porovnal jsem je s průzkumy ve stejném časovém období konce července 2016 mezi Clintonovou a Trumpem. Data pro rok 2016 a pro rok 2020 jsou v tabulkách níže.

Clinton vs. Trump

průměr 44,4% vs. 41,4%

V roce 2016 došlo koncem července k ojedinělému jevu, když několik průzkumů ukázalo vedení Donalda Trumpa. Poté již všechny favorizovaly Clintonovou až k datu voleb. Jak volby dopadly, víme, a byl z toho poprask.

Biden vs. Trump

průměr 49,7 % vs. 40,3 %

Letošní průzkumy koncem července vypadají pro Trumpa ještě mnohem hůře než ty z roku 2016. Zatímco v roce 2016 ztrácel Trump v oněch deseti průzkumech na Clintonovou tři procentní body, letos je rozdíl mezi ním a Bidenem v průměru přes devět procentních bodů. K volbě prezidenta voliteli je potřeba 270 hlasů a ty by měl Biden nyní jisté. Současný prezident má zatím jisté hlasy asi 160 volitelů, a potřebuje proto „zabrat“.

Americká média popisují Trumpa jako odepsaného a přesvědčují čtenáře, že jeho soupeř to vyhraje. Nyní se spekuluje zejména o nominaci na viceprezidenta v Demokratické straně. Právě v souvislosti s hnutím Black lives matter novináři výrazně preferují variantu, kdy by se Bidenovou viceprezidentkou stala Afroameričanka.

V souvislosti s odepisováním Trumpa je velmi podnětná úvaha Jana Macháčka na Lidovky.cz.

Řada umírněných voličů začíná být zneklidněna strháváním soch bývalých prezidentů, navrženými reparacemi za otroctví či snížením fondů pro policii. Pokud Trump zacílí proti kultuře zákazů a cenzury (cancel culture), může se to stát základem šancí pro jeho znovuzvolení. Stále více Američanů má pocit, že se ona cancel culture vymkla kontrole. Podle průzkumů Cato/YouGov se 62 procent Američanů bojí říkat nahlas věci, jimž věří. Pokud Trump bude upozorňovat na to, že učitelé, profesoři, novináři a lidé z byznysu a kultury jsou ostrakizováni za své názory, přesvědčení a drobné prohřešky, může tím získat velkou podporu.

Pokud se již znatelná většina vyjadřuje tak, že se bojí říkat nahlas věci, kterým věří, může to výrazným způsobem ovlivnit výsledky předvolebních průzkumů. Již ve volbách 2016 se projevil efekt „mlčící většiny“, která se vůbec nechlubila tím, že bude volit Trumpa, a ten nakonec s výraznou převahou vyhrál.

Macháček pokračuje: Rovněž není radno podceňovat Trumpovu schopnost vyhrávat televizní debaty. Trumpovi může rovněž pomoci, bude-li dávat najevo soustředění na boj s pandemií. Řekl již, že nejdříve bude hůř, než bude lépe. Vyzval k nošení roušek, bude prokazovat velkou podporu vývoji vakcíny. Obnovil pravidelné tiskové konference k pandemii, což experti chválí, apod. Výsledek voleb je těžko předvídatelný, konají se za zcela jedinečných a mimořádných okolností.

Dle mého názoru bude velmi důležité i to, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost. Pokud se ji podaří stlačit pod 10 %, bude moci stávající prezident tento efekt využít a označit se za člověka, který vrací do americké ekonomiky život. I já se proto domnívám, že na oslavy konce Trumpovy éry ještě zdaleka nenastal čas a že jasno bude skutečně až po sečtení všech hlasů amerických voličů.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz