Poslední volby v různých částech světa mají jednoho výrazného jmenovatele, a tím je strach či obava z budoucnosti. Týká se to i zavedených demokracií.

Zítra se uskuteční volby prezidenta USA. Termín voleb je do značné míry irrelevantní. Americké zákony totiž umožňují hlasovat už před tímto termínem a podle zpráv z médií tak už v předešlých dnech odvolilo i korespondenčně přes 70 milionů voličů. Je to sice hodně ale o hodně méně než v roce 2020, kdy tak volilo asi 100 milionu voličů. A Američané mají možnost výběru mezi dvěma kandidáty, kteří se navzájem skutečně nešetří. Rozhodující má být stav americké ekonomiky a už i naši zpravodajové popisují situaci v USA nepříznivě pro stávající viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V Událostech na ČT dne 3.11.2024 tak zazněly hlasy mladých Američanů, a v nich 4 mladí Američané podporují zvolení Donalda Trumpa a 2 Harrisovou. Dokonce tam jeden velmi mladý muž chválil Trumpovu politiku o potratech.

To, co však každému pozorovateli těchto voleb musí být na první „dobrou“ jasné, že oba kandidáti na sebe útočí stylem – pokud zvolíte mého soupeř-e/-ku, skončí demokracie. A existuje i v USA silná skupina voličů, které ovlivňuje klimatická změna díky působení lidské civilizace. Tato dlouhodobě podporovaná teorie zejména ze strany OSN a jejího panelu IPCC má za cíl přesvědčit politiky o tom, že je v bytostném zájmu odejít od spalování fosilních paliv ať to stojí co to stojí. I v této otázce se voliči Trumpa i Harrisové zásadně rozcházejí a Trump slibuje návrat k využívání fosilních paliv.

Zahraničně politické otázky nehrají v této kampani podstatnou roli, je podle ČT zajímavé, že cla na dovoz zboží do USA zejména z Číny prosazují oba kandidáti a Trump je jejich velkým příznivcem zvláště. Je v této souvislosti zajímavé strašení české veřejnosti tím, že pokud zvítězí Trump, přijdeme jako stát o stovky miliard korun. Lukáš Kovanda: Trump prezidentem? Češi by tím přišli o více než 100 miliard ročně. Máme tak fandit Harrisové a hotovo.

Ve státech EU probíhají rovněž volby pod vlivem strachu. Volby ve Francii či v Rakousku a ve spolkových zemích Německa strach z ilegální migrace do EU výrazně poznamenal. K tomu je nutné přičíst i dopad války na Ukrajině, kdy se mohou někteří voliči rozhodovat i podle toho, jaký postoj k této válce zaujímají politici. Nedávné volby v Gruzii a koneckonců i volby prezidentské v Moldavsku pak konflikt na Ukrajině výrazně ovlivnil. V Gruzii vyhrála strana Gruzínský sen mimo jiné i tím, že ukazovala ve své kampani zničená ukrajinská města a varovala před tím, že by válka s Ruskem mohla na Gruzii dopadnout stejně. I tady se tedy voliči rozhodovali pod vlivem strachu, tentokrát z Ruska.

V Událostech 3.11.2024 na ČT jsme se potom dozvěděli další „lahůdku“. V tomto týdnu totiž budou probíhat slyšení navržených eurokomisařů před europarlamentem a náš Jozef Síkela má přijít na řadu 6.11.2024. Má to údajně velmi dobře připravené a pokud neudělá „fatální“ chybu, měl by projít. Síkela však má „kaňku“, nechal se vyfotit s izraelskou vlajkou a zástupce Irska v EU už měl zmínit tento Síkelův prohřešek a dozvěděli jsme se, že právě Irsko je největším příznivcem práv Palestinců. Česko pak patří mezi nejhlasitější podporovatele Izraele, a to by tak mohlo Síkelovi „uškodit“. Velmi poučné.

Domnívám se, že pokud se situace nezmění a emoce strachu bude stále přítomná v našem rozhodování u volebních uren, nepřinese to nic dobrého. Strašit světovou válkou je totiž novým trendem „analytiků“ a lidská společnost na takové zprávy reaguje. Není proto nejvyšší čas tuto situaci změnit?