Plných 797 lidí bylo loni zavražděno na území ilinoiského města Chicago za rok 2021. Objasněno bylo 392 z nich, což představuje nejlepší výsledky za posledních dvacet let. Oproti loňskému roku to je o 25 a oproti předloňsku dokonce o 299 spáchaných vražd více. Chicago je jejich počtem nejnebezpečnější město Spojených států.

Město Chicago také v uplynulém roce zažilo neuvěřitelných 3 561 přestřelek, což znamená průměrně necelých 10 přestřelek denně. Policie při svých zákrocích také zajistila 12 088 kusů zbraní. Za trestnou činností stojí podle místní policie války gangů. Odborníci se však domnívají, že problém je úplně jinde.

Bezpečné i nebezpečné Spojené státy

Ať už se nám zdá či nezdá, Spojené státy jsou obecně celkem klidnou zemí s tisíci míst, kde nedošlo k vraždě i několik let po sobě. Stejně jako v České republice tam dochází k vraždám maximálně mezi sexuálními partnery (zejména ze žárlivosti), obvykle s pachatelem, který se po činu sám udá policii. Stejně tak dochází k tragickým hádkám mezi známými, kterým hlavně alkohol připomene staré křivdy, a proto se nenajde jiné řešení než historii doslova zabít. I přesto, že je mezi lidmi v USA neuvěřitelných 300 milionů legálně držených zbraní a přibližně stejné množství těch nelegálně držených, nepatří země v páchání trestné činnosti se zbraní mezi nejhorší.

Jak píše server zbrojnice.com s využitím statistiky z roku 2014, „54 % amerických okrsků nezaznamenalo žádnou vraždu, zato 54 % vražd se stalo ve 2 % okrsků. Nejhorších 5 % okrsků má 47 % populace, ale stane se v nich celkem 68 % vražd. Ale i v těchto samotných okrscích se většina spáchaných vražd stane na velmi úzce vymezeném prostoru.“ Tím vymezeným prostorem jsou obvykle ghetta prolezlá drogovou kriminalitou.

Když si odmyslíme tradiční bašty zločinu v zemích Latinské Ameriky, Karibiku, bývalých států Sovětského svazu nebo třeba nebezpečný Afghánistán a evropskou Černou Horu, je žebříček civilizovaných zemí pro Spojené státy skutečně velmi nepříznivý: V USA zemřelo v roce 2021 okolo 37 200 lidí v souvislosti se střelnou zbraní. To zemi řadí na druhé místo na světě hned za Brazílii, která loni pohřbila 43 200 obětí střelby. V těchto počtech jsou zahrnuty všechny oběti, tedy i sebevraždy a nehody či neúmyslná zabití.

Pokud se zaměříme pouze na vraždy, jakožto vůbec nejvážnější druh trestné činnosti se zbraní, dostávají se Spojené státy na nečekanou 39. příčku ve světovém žebříčku. Pokud se ale výběr zúží pouze na civilizovanější země, získávají USA zlatou medaili.

Zřejmě vůbec nejkvalitnějším srovnáním je však přepočet vražd na počet obyvatel a počet legálně držených zbraní v zemi. V tomto směru se Spojené státy dostávají až na 25. příčku světového srovnání, když horší výsledky mají i tak mírumilovné země jako třeba Velká Británie, Finsko nebo Švýcarsko. Mimochodem, Chicago má mimořádně přísnou zbraňovou legislativu, získat legální zbraň je tam těžší než v ČR…

Není statistika jako statistika

Pohrávat si s daty můžeme velmi různě, ať už zbraním fandíme, nebo je považujeme za ďáblův nástroj. Při posuzování je však nutné připomenout jeden důležitý fakt, a tím je veřejná dostupnost evidence trestných činů a zbraní, kterou mají Američané jistě nejkvalitnější na světě. Statistik, různých srovnání a v různé kvalitě nalezneme velké množství. Nevýhodou jsou pochopitelně nejen nepřeberná data, ale také tendenčnost. Některé studie se chtějí za cenu fabulací dobrat potvrzení svého úvodního tvrzení a většina jsou neúplnou zprávou.

Problémem jsou také vleklé soudní spory, které loňskou vraždu nakonec změní na zabití, a také obecně jiná kvalifikace trestných činů. Vražda druhého a třetího stupně je v řadě států severoamerické unie v podstatě českým ekvivalentem neúmyslných trestných činů, přesto jsou tyto trestné činy součástí velkého balíku s označením „vražda“, které však v jiných zemích nejsou do celkového počtu těchto zločinů zahrnuty.

K zásadnímu zvýšení kriminality došlo zejména v enklávách pod tradičním vedením Demokratické strany USA, jako jsou města Los Angeles a New York. Skokové zvýšení počtu nejtěžších zločinů v řádech desítek procent souvisí také s legislativními změnami, které demokratické vlády po smrti legendárního drogového dealera Georga Floyda svým občanům nadělily. Drobná kriminalita se nestíhá vůbec a ta střední je ztížena řadou administrativních omezení znemožňujících výkon běžné policejní práce.

Bezpečnosti USA také nepřidává nepříznivý stav uvnitř FBI, která se více, než bylo dříve obvyklé, zabývá činností politických oponentů vlády, než aby si hleděla vyšetřování nejvážnější kriminality. Jednotlivá vedení státních expozitur vytvářejí s jinými vedeními frakce, což způsobuje problémy především v logistice a předávání informací.

Prevenci kriminality také nepřidávají politické změny v centrálních registrech kriminálníků, které ztěžují stíhání především členů gangů s mezistátní působností. A co má zřejmě nejvážnější následky, státní policie a federální agentury ztrácejí i poslední zbytky důvěry veřejnosti.

Hlavně pozitivně!

Američané na změny práce policie podporované vládou Josepha Bidena reagují dalším nákupem zbraní. Výroční zprávy o prodeji za rok 2021 sice ještě nejsou k dispozici, ale zdá se, že půjde opět o rekordní rok.

Kam až dojde nervozita obyvatel způsobená nečinností policie, dnes těžko předjímat. Nic dobrého z takové nálady ale vzejít jistě nemůže.

Na obrázku je David Brown (61), policejní velitel v Chicagu. Je prý veselá kopa a je s ním sranda. Za loňský rok bylo střelbou zasaženo 76 policistů.

Letos by chtěl policejní ředitel zvýšit počet „pozitivních interakcí“ s obyvateli z 500 000 na 1,5 milionu. Pozitivní interakce symbolizuje programový vztah s místní komunitou, který si můžeme v praxi představit, jako různou formu komunikace policistů s obyčejnými lidmi. Jde např. o pozdrav nebo pokyn rukou nebo dokonce rozmluva na ulici. Hlídkující policisté si pozitivní interakce zapisují a jejich seznam předkládají nadřízeným v rámci svých zpráv o průběhu služby.

Jde o projekt New York University School of Law, který byl zaveden v lednu 2019. Program je veden sociologem Andrew Papachristosem a výkonnou ředitelkou projektu Soledad McGrathovou. Tato socialistická soutěž sice nepřináší změny v kriminalitě města, ale policisté jsou motivováni více zdravit své spoluobčany a podle toho jsou hodnoceni.

Do projektu se můžete začíst zde.