Vyšetřovatelé střelby v kalifornském San Bernardinu podezírají útočníky z napojení na džihádisty

Američtí vyšetřovatelé střípek po střípku skládají profil páru, který v polovině týdne zastřelil čtrnáct lidí na vánočním večírku střediska sociálních služeb v kalifornském San Bernardinu. Snaží se dopátrat, co hnalo osmadvacetiletého Syeda Rizwana Farooka a jeho o rok mladší manželku Tashfeen Malikovou, aby vzali útočné pušky, stovky nábojů i několik výbušnin a vydali se na místo, kde Farook pracoval. Muž se tam toho dne vracel, z večírku kolegů odešel o chvíli dříve.

CNN: Maliková ctila IS

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) začal vyšetřovat středeční střelbu v kalifornském San Bernardinu jako teroristický čin. Podle americké stanice CNN Maliková na sociální síti Facebook slibovala loajalitu vůdci fanatického hnutí Islámský stát (IS) Abú Bakrovi al-Bagdádímu. Údajně to učinila pod jiným jménem, uvedla CNN s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování.

Ostatně bývalá ministryně zahraničí a favorizovaná uchazečka o demokratickou prezidentskou nominaci Hillary Clintonová už ve čtvrtek řekla, že „se zdá být jasnější, že šlo o teroristický útok“. A dosavadní favorit republikánů realitní magnát Donald Trump střelbu rovnou spojil s radikály. „Upřímně bych řekl, že tohle vypadá na další islamistickou katastrofu,“ reagoval Trump.

Zatímco Farook se narodil v Chicagu, Maliková pocházela z Blízkého východu. Měla pákistánský pas. Islámábád včera oznámil, že tamní úřady pomohou Američanům při zjišťování informací ohledně minulosti mladé ženy a matky šestiměsíční dcery. Farook a Maliková se poznali díky internetové seznamce a před dvěma lety se vzali v Saúdské Arábii. Žena pak dostala vízum pro životní partnery amerických občanů a přijela do USA.

Někteří Farookovi známí uvedli, že muž, který se dříve politikou ani náboženstvím nezabýval, se v poslední době několikrát dostal do nepříjemných slovních střetů s ostatními kvůli náboženským otázkám. Nicméně zbraně vlastnil legálně, občas chodil na střelnici a nikdy to netajil. Farook a Maliková zemřeli na útěku při přestřelce s policií, ta později v jejich domě našla tři tisíce nábojů a asi tucet trubkových podomácku vyrobených bomb.

Zpřísnění zákona? Sotva

Případ – nejkrvavější za poslední tři roky, od střelby v newtonské škole – znovu rozproudil debatu o zbraních v USA. Neuplyne snad den, aby se ve Spojených státech nestřílelo. A to doslova, jak ukázala pondělní statistika listu Washington Post: za 334 dnů se v USA rozpoutalo 351 masových útoků střelnou zbraní (masovou střelbou se označuje ta, při níž zemřou nejméně čtyři lidé). List statistiku vydal ještě před středeční střelbou.

Američtí vyšetřovatelé teprve určí, kam sanbernardinský útok v centru, kde se starali o handicapované, zařadí, nicméně už den po útoku americký Senát smetl ze stolu dva návrhy na zpřísnění zbrojního zákona v zemi. A to jak z dílny republikánů, tak demokratů. V tom republikánském volal jeho navrhovatel Pete King po zpřísnění kontroly údajů zájemce o zbraň (na většině míst stačí jen ukázat identifikační průkaz a zletilost). Demokratická senátorka Dianne Feinsteinová zase žádala, aby si zbraň nemohla koupit osoba, již americké úřady vedou na seznamu možných podezřelých z napojení na terorismus, či člověk s mentálními potížemi.

Úprava neprošla o 45 hlasů, jedním z argumentů bylo ohrožení druhého dodatku americké ústavy, který zaručuje občanům USA právo nosit zbraň. Oficiálně se ke zbraním nemohou dostat ti, kteří byli pravomocně odsouzeni za násilný trestný čin či konzumaci drog. Na půdě Kongresu se pravidelně objevují návrhy na zpřísnění zbrojního zákona, leč v zemi mají v tomto případě velké slovo lobbisté z Národní asociace držitelů pušek (NRA). V nejvyšších politických patrech – třeba mezi prezidentskými kandidáty – pak tahle otázka patří k nejcitlivějším.

LN, 5.12.2015