Sdělovací prostředky tzv. hlavního proudu (čeští odborníci se neobtěžují s překladem, říkají tomu v řeči hrdého Albionu mainstream media) si stěžují, že směřují rovnou do kanálu. Snižuje se jim počet čtenářů (posluchačů, diváků), tím se také snižuje přítok peněz, na který spoléhají úplně nejvíce, totiž z reklam.

Některé takové sdělovací prostředky to řeší změnou z vážných a vážených listů (rozhlasových stanic, televizních sítí) v bohapustý bulvár, aniž by si uvědomily, že ani tohle není řešení. Většina z nich obviňuje zhovadilost čtenářů (posluchačů, diváků), kteří houfně odcházejí směrem k novým sdělovacím prostředkům (v dnešní době to je Internet ve všech jeho možných podobách); mnohé z nich ohromně zarputile nadávají zdrojům, které jsou - podle nich - zpátečnické, pravicové, politicky tzv. nekorektní. Padají dokonce slova jako fašismus, aniž by si novináři z tzv. sdělovacích prostředků hlavního proudu položili otázku, zda vůbec znají definici tohoto nepěkného názoru o žádoucím vývoji společnosti. Řídí se prostě heslem, že když dojdou argumenty, ještě přece můžeme začít nadávat.

Ale aby se takoví novináři podívali do zrcadla, to je ani nenapadne.

Americká internetová zpravodajská služba jménem WorldNetDaily zjistila nedávno jeden možný důvod: sdělovací prostředky hlavního proudu zatajují obecenstvu některé důležité (ba nejdůležitější) zprávy. Ty se nakonec stejně provalí, jenže to už jsou ty sdělovací prostředky hlavního proudu přinejmenším na druhém místě, a obecenstvo už raději zůstane se svojí pozorností tam, kde se mu nic nezatajovalo. Řečeno úplně stroze: kde se mu nelhalo.

Následující řádky by měly být důležité nejen pro české novináře, ale hlavně pro české čtenáře (posluchače, diváky). Už proto, že čeští novináři, buď z nedostatku vzdělání či přehledu, nebo z pouhé hlouposti, přebírají zcela nekriticky zpravodajství právě těch podniků, které se nejvíce proviňují proti pravdivosti a úplnosti. Bylo to na CNN, tak to tedy musí být pravda! Napsali to v New York Times, a tam vědí, co dělají!

Následující řádky českému čtenáři prozradí, že - jak říkal onen starý rabín v onom starém žertíku - všechno je jinak.

WorldNetDaily totiž sestavil žebříček desíti takových zpráv, které sdělovací prostředky hlavního proudu v právě uplynulém roce buď zazdily úplně, nebo se jim věnovaly pouze krátkými zprávičkami v rubrikách typu Letem světem.

Jelikož jde o Ameriku, výčet začal tím, že se nakonec zjistilo, že navzdory prolhášením (to není překlep, to je schválně, a je to ukradeno panu Janu Werichovi), tedy navzdory prolhášením právníků Bílého domu a jimi dosazenými místními úderníky na Havaji, nikdo zatím neviděl tzv. úplný rodný list presidenta Baracka Husseina Obamy. To je ovšem krajně důležité téma: presidentem USA totiž může být pouze americký občan, narozený americkým občanům. Dokud se nepotvrdí, že Obama splňuje tenhle požadavek, mohou mít jeho odpůrci úplně klidně za to, že je v Bílém domě nezákonně. V Arizoně právě kvůli tomu vznikl zákon, že se v tomto státě nebude moci účastnit presidentských voleb žádný kandidát, který nepředloží řádně ověřený úplný rodný list. To způsobilo, že ony sdělovací prostředky hlavního proudu osočily arizonské z rasismu, fašismu, nesnášenlivosti a jiných nepěkných věcí, a rovnou do toho zapletly arizonský zákaz zaměstnávat jakékoliv cizince, kteří jsou v Americe nezákonně. V tomto případě šlo převážně o Mexičany.

Že to těm sdělovacím prostředkům nepomohlo, to je jedna věc. Druhá věc je, že voliči několika dalších států požádali své patřičné sněmovny, aby uzákonily totéž, co se povedlo zákonodárcům v Arizoně.

Věc je o to závažnější, že se president s otazníkem snaží o drastické změny v americkém politickém i hospodářském životě, které mnozí označují za bezuzdný socialismus, s nímž si převážná většina Američanů odmítá zadat.

V této souvislosti také gigantům politické korektnosti unikla zpráva o tom, že podplukovník americké armády Terrence Lakin sedí ve vězení za to, že se odmítl vrátit do Afghánistánu řka, že dokud neviděl důkaz o tom, že Obama je presidentem zákonně, nemíní ho považovat za svého vrchního velitele. Jeho politicky korektní nadřízení mu zcela skandálně odmítli pořádnou možnost obhajoby, neboť by to mohlo pana presidenta skandalisovat.

Dalším tématem, které vytrvale uniká sdělovacím prostředkům hlavního proudu, jsou otázky stran dalšího vývoje amerického národního hospodářství. Existují zasvěcené studie, které se velice kriticky zmiňují o snaze Obamovy vlády zachránit co se dá zvyšováním daní a dalším zadlužováním země. Novináři sdělovacích prostředků hlavního proudu nadšeně papouškují vyjádření vládních úředníků, kteří všichni za svá místa vděčí Obamovi, že se karta obrátila a národní hospodářství že se čile a neohroženě ubírá zase směrem vzhůru. K tomuto zcela nepodloženému optimismu jim stačilo velice skromné vylepšení situace bursovních trhů. Že to je jako politika ohromné krátkozraké, a že kdyby si přečetli rozbory ekonomů, věděli by to, to těmto novinářům zatím nedošlo. Ty studie jsou přístupné veřejnosti, mnozí Američané o nich vědí, a o to méně důvěřují sdělovacím prostředkům hlavního proudu.

Většina Američanů také dodnes věří základům, na nichž jejich země stojí. Mezi ty patří nejen schopnost, ale - hlavně - možnost samostatného rozhodování, aniž by člověku koukali přes rameno nějací vládní čumilové, a aniž by vládní čumilové zabírali člověku přílišnou část toho, co poctivě vydělal, aby to mohli rozdělit mezi ty, které oni označují za postižené či jinak potřebné. Bez jakéhokoliv zevšeobecňování se dá říci, že obyčejný Američan nemá vůbec nic proti dobročinnosti, ba naopak, účastní se horlivě, ale vyprošuje si, aby někdo rozhodoval za něj (a bez něj), jak se bude zacházet s penězi, které vydělal. (Ono už stačí, když to za něj rozhoduje manželka.) Shrnuto: obyčejný Američan má v nelásce základní příznaky socialismu, jako je přerozdělování.

Když to obyčejný Američan dá najevo vystrnaděním mnoha levicových zákonodárců, najdou se různí Georgeové Sorosové, kteří s vážnou tváří navrhují, že by měl Obama vládnout vyhláškami (executive orders), které nemusí procházet žádnou ze sněmoven. Nad tímhle se sdělovací prostředky hlavního proudu ani nepozastaví. Naopak, hlučně obviňují každého, kdo připomene, že zmíněný Soros své miliardy vydělal na velice nevoňavých spekulacích na peněžních trzích, a když se chce dělit, ať se dělí, ale ze svého. Ti, kdo tohle naznačí, jsou osočováni osobními urážkami. Inu, opět: nejsou-li argumenty, zůstávají nadávky.

Obyčejný Američan tohle vidí. Výsledek? I noviny s bohatou tradicí začínají trpět přímo nesnesitelně, a některé to musí zabalit. Například Rocky Mountain News v Denveru (Colorado).

A když se pak objeví namyšlení a do sebe zahledění hlupáci jako Lawrence O’Donnell, moderátor zpráv na síti MSNBC, a řeknou, že oni jsou levicovější než tradiční americká levice, příšerně se diví, že dostanou neplacené volno. Tohle už si ani ta MSNBC nemůže dovolit.

CNN začala vychvalovat Lilu Rose, osobu, která se aktivně podílí na práci spolku Live Action. Tohle sdružení je v první řadě zastáncem potratů. Ve své práci se ovšem tváří ohromně levicově. Během práce na tomto pořadu navštívila Lila Rose řadu klinik spolku Plánované rodičovství (Planned Parenthood). Činila tak zcela nezákonným způsobem. Používala provokativních metod, za které by se nemusela stydět ani Mladá fronta Dnes. Jenže jí nachytali při činu, byl z toho skandál, a bylo po slavném pořadu. CNN to ale trvalo nějakou dobu, než připustila, že jí najednou začalo ubývat diváků, a že ten úbytek je spojen právě s pořadem o Lily Rose. Většina sdělovacích prostředků hlavního proudu tuhle příhodu buď zamlčela, nebo se o ní jenom zmínila. CNN nakonec připustila, že ztrácí důvěryhodnost. Nepravila ale (zatím), zda chápe důvody nebo co s tím udělá.

Mezitím se ozvala jedna z politicky korektních novinářských organizací, která usoudila, že by se lidem, kteří jsou v zemi nezákonně, nemělo říkat nezákonní cizinci. To ať rozhodnou soudy, zda tu jsou nezákonně. Tím ovšem obyčejné Američany ohromně pobavila. Tak ti lidé překročí hranice, aniž by měli jakékoliv papíry, čímž porušují zákony země, ale mohli by se urazit, kdyby se to řeklo na plnou hubu? V takových sdruženích se sdružují američtí novináři? Proč bychom jim měli věřit?

A důvěryhodnost je jedinou hřivnou, kterou novinář má. Když ji ztratí, může to jít zabalit.

Reportéři WordNetDaily také zjistili (a zveřejnili), že v řadě místních i státních voleb došlo v posledních dvou letech k nehoráznostem. Ačkoliv odsouzení trestanci nemají občanská práva, na několika místech jim (demokratické) úřady umožnily hlasovat. Podobných nezákonných hlasů našli reportéři WND, ale i obyčejní občané, mnohem více. Mj. zjistili, že extrémně levicový šašek jménem Al Franken se dostal do senátu za Minnesotu podvodem. Že vyhrál, to oslavovaly palcové titulky. Že podvodem, o tom už se sdělovací prostředky hlavního proudu nezmínily. Dokonce opomněly zmínit, že existuje takové obvinění.

Dalším skandálem, kde sdělovací prostředky hlavního proudu propadly na celé čáře, byla záhadná stopa v nebi nad Los Angeles. Ministerstvo obrany (zkráceně: Pentagon) oznámilo, že šlo s největší pravděpodobností, ale vlastně zcela určitě, o stopu po nějakém tryskovém letadle, které letělo ve strašné výšce. To sdělovacím prostředkům hlavního proudu stačilo. Jenže pak se - ovšemže mimo sdělovací prostředky hlavního proudu - začaly objevovat důkazy, že šlo mnohem spíše o řízenou střelu. Dokonce se objevily zprávy, že šlo o ruskou střelu, kterou odpálila čínská ponorka, která ležela pod vodou mizerných 35 námořních mil (63 km) východně od Los Angeles. Vláda urychleně dodala, že přece dávno říkala, že touhle dobou (listopad 2010) se v té oblasti budou konat cvičné střelby s řízenými střelami. Jenže sama těsně před tím řekla, že v té oblasti nemá v tuto chvíli žádné ponorky. Takže: kdy lhala? Tuhle otázku položila řada sdělovacích prostředků, ale ani jednou to nebyl nikdo z hlavního proudu.

Podobného osudu se dočkal průšvih s e-mailovym provozem mezi vrchními kněžími paniky o globálním oteplování. Tihle angličtí hoši se mezi sebou dohadovali, jak vyšroubovat paniku co nejvýš, jen aby jim z toho pršely další peníze daňových poplatníků, Jenže se jim do počítačů naboural nějaký ruský pirát a věc praskla. Místo palcových titulků hlavních sdělovacích prostředků vypuklo bezmála úplné ticho po pěšině. Pak britská komise řekla, že je všechno v naprostém pořádku, a to se dostalo na první stránky. Ještě než se stačily nezávislé sdělovací prostředky rozkoukat, aby položily tutéž otázku, našlo se pár pozorných amerických čtenářů, kteří se zcela nezodpovědně zeptali, zda náhodou předseda té komise není totožný s tím člověkem, který zosnoval celé to spiknutí. Dočkali se ohromujícího ticha. Alespoň ve sdělovacích prostředcích hlavního proudu. Ostatní se smáli. Až do chvíle, kdy se prošvihlo, že Obamova vláda chystá zavést opatření, která by byla založena právě na zjištěních oněch anglických podvodníků. Když bude někdo chtít prodat dům, dostaví se vládní úředník, aby zjistil, zda odpovídá nově nastoleným podmínkám. A dokud nebude, nebude ani na prodej. Tenhle podivný pořádek již delší dobu běží v Kalifornii, a nyní i tam, ve státě, kde jsou možné i ty největší pitomosti, sílí hnutí, aby toto opatření bylo zrušeno.

Americká ústava zaručuje právo na soukromý majetek, takže tyto pokusy považuje značná většina obyčejných Američanů za protiústavní. O tom se ale člověk nemůže dozvědět ze sdělovacích prostředků hlavního proudu.

Velký skandál způsobilo nejnovější rozhodnutí Obamovy vlády o přípustnosti homosexuálních manželství a homosexuality v ozbrojených silách. Ovšem opět: kdo chce o věci vědět, nemůže hledat ve sdělovacích prostředcích hlavního proudu. Tam se nejvýš dozví, jak moudrá to jsou rozhodnutí. Aby se dozvěděl PŘESNĚ, jaká to jsou rozhodnutí, to musí hledat jinde.

V Kalifornii došla tahle věc tak daleko, že sedm miliónů voličů v roce 2008 odhlasovalo, že manželství je svazkem mezi jedním mužem na jedné straně a jednou ženou na straně druhé. Do toho se teď vložil soudce okresního odvolacího soudu, který chce výsledek hlasování zrušit jako nezákonný. Je to prý diskriminace. Soudce Vaughn Walker je ovšem homosexuální. Jak vidno, Američanům nevadí, když soudu předsedá homosexuál. Vadí jim ale, když tentýž, ať už je jakéhokoliv pohlavního zaměření, chce rušit výsledky lidového hlasování. Sdělovací prostředky hlavního proudu jsou prapodivně zticha. Jestli se domnívají, že kdo nic neřekne, ví, že neřekne blbost, to není známo. Známo ale je, že čtenáři hromadně ruší předplatné na Los Angeles Times.

Stejně se nedočkala palcových titulků ve sdělovacích prostředcích hlavního proudu zpráva, že voliči ve státě Iowa vyhodili tři soudce Nejvyššího soudu státu poté, kdy prosadili homosexuální manželství. Ostatní čtyři soudci už raději ani nekandidovali.

Federální vláda také nařídila, že všichni, kdo nastupují do dopravního letadla, musí na letištích projít zařízením, které je bezpečnostním úředníkům ukazuje vlastně úplně nahé; navíc se musí podrobit ponižující osobní prohlídce. Zhruba takové, jakou předváděli komunisté, když chtěli na hranicích u někoho najít buď neohlášené cizí peníze nebo - nedej přírodo - dokonce nepovolenou literaturu. Obyčejný Američan proti tomu protestuje. O protestech proti tomuto porušování čtvrtého dodatku americké ústavy se člověk nedozví v žádném sdělovacím prostředku hlavního proudu.

Nejen, že jde o porušování osobních svobod, ale ty výsledky nejsou příliš dokonalé: zručný terorista si plastickou výbušninu zručně přilepí na tělo. Kromě toho se zjistilo, že úředníci osahávají cestující i v těch nejsoukromějších místech. Maji sice na rukách rukavice, jenže si je při příchodu cestujícího, kterého budou osahávat jako dalšího, nemění. Čistě nehygienicky přístup.

Americké federální sněmovny, ujištěné sdělovacími prostředky hlavního proudu, všechna tato varování ignorovaly. Výsledek známe: jejich obsazení se v listopadu značně pozměnilo.

Sdělovací prostředky hlavního proudu by se měly z tohoto příkladu ponaučit. Zatím se jenom diví a ptají se, jak je to možné. A dodávají, že americký volič je vůl. Tohle se jim nemusí vyplatit.

A české sdělovací prostředky by se nad těmito varováními měly zamyslet také. Dříve, než bude pozdě.