S články, které komentují současnou americkou politickou situaci, se v poslední době roztrhl pytel. Bohužel, s neomylnou pravidelností se jedná o komentáře, které snad musel schválit sám Trump, protože donekonečna opakují nepravdivá fakta. A tak si trošku zahrajme na Saturnina a jeho kancelář pro uvádění věcí na pravou míru.

Korespondenční volby jako trik Demokratické strany. Tento způsob voleb je ve Spojených státech běžný už řadu desetiletí a jde o prokazatelně bezpečný způsob voleb, jinak by nepochybně sám Trump tento způsob již více než deset let nepoužíval. V minulých volbách tento způsob využilo 33 miliónů Američanů, nicméně jelikož Trump volby vyhrál, tak nikdo neremcal. Za období mezi lety 2000 a 2012 se podařilo prokázat jen 491 podvodů, takže to s tou bezpečností nebude tak zlé. Naopak nedemokratická byla Trumpova snaha tento způsob voleb pokud možno znemožnit, od příkazů k odstraňování poštovních schránek až po příkazy k odpojení třídících strojů. Navíc pokud někdo věří tomu, že by demokraté dokázali podvodem ovládnout korespondenční volbu prezidenta, ale současně nezvládli nějakou kulišárnu, která by jim přidělila o jeden hlas do Senátu víc, tak bych měl k prodeji Karlštejn.

Jiní experti se podivují nad tím, že prezidenta vyhlásila média. O situaci kolem amerických voleb očividně toho moc nevědí, protože něco podobného tady probíhá několik desetiletí, během kterých si jednotlivé televizní stanice vybudovaly velmi kvalitní a sofistikovaný způsob odhadů, ke kterým se uchýlí až v případě, kdy jsou výsledky jednotlivých států jasné. Proto se v řadě případů váhá a v případě Al Gora jsme 35 dnů poslouchali, že výsledky jsou „to close to call“. O ovlivňování voličů se také nejedná, protože v době vyhlášení jednotlivých států jsou tam již volební okrsky dávno zavřené. Ostatně mezi oběma typy televizních stanic v tomto pohledu funguje až nečekaná shoda.

Jiný expert se zase podivil nad tím, proč média neocení pozitivní roli, kterou prezident hrál při boji s covidovou epidemií. Bude to asi tím, že skutečnost vypadá trochu jinak. Od jmenování viceprezidenta Penceho hlavním koordinátorem bylo jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Pence je totiž známý náboženský fanatik, který vědě nevěří a má pocit, že modlitbička a sexuální abstinence se o nás postará. Ostatně v jeho rodné Indianě o jeho neschopnosti zvládnout epidemii HIV vědí své. A pak do toho šlápl Trump.

Začátkem února prohlásil, že „všechno bude fajn, protože jsme ukončili letecké spojení s Čínou“. 27. února potom hlásal, že „čísla se snižují“. O dva dny později „jednoho dne to zázračně zmizí“. Koncem února šlo o „fake news demokratů, kteří ho chtějí porazit ve volbách“. 5. března Amerika dělala „skutečně dobrou práci“. O týden později „ono to zmizí“. O pár dnů později „vždycky jsem věděl, že to je pandemie“ a 13. března konečně spustil poplach. Mezitím toho Američanům nasliboval dost, od neověřené léčby pomocí chloroquinu až po slib, že vakcína bude k dispozici do dvou měsíců. Když k tomu přidáme neustálé boje s guvernéry a pomlouvání zdravotníků, že zaslané pomůcky prodávají na černém trhu, je toho víc, než Američané potřebují.

A když už se zdálo, že mimo chaotických každodenních tiskových konferencí, na kterých se chudák profesor Fauci plácal jako ryba na suchu a byl rád, když se alespoň někdy dostal ke slovu, že tedy Trump hrdinně převzal Penceho agendu, tak se zase všechno změnilo a žezlo boje s nákazou převzal zeťák Jared Kuschner. Pro někoho, kdo se o americkou politiku příliš nezajímá, tak je to člověk bez jakéhokoliv lékařského či biologického vzdělání. Navíc kniha rozhovorů Boba Woodworda s prezidentem Trumpem jasně prokázala, že o nebezpečí pandémie věděl ještě dřív, než byl ve Spojených státech první prokázaný případ nákazy.

Stejně ošemetné je to i v případě dalších tvrzení. Halasně vychvalované Trumpovo snížení daní bylo ve skutečnosti jen hraním s čísly, protože zatímco se pro některé skupiny daně z příjmu o něco zmenšily, na druhé straně došlo změnami daňových pravidel k výraznému snížení odpisů jednotlivců (např. úroky z hypoték), takže pro většinu lidí nula od nuly pošla. Podobné je to i s tou dokonale fungující ekonomikou. Pokud věříme tomu, že za něco podobného skutečně může především americký prezident, tak nás statistika poučí o tom, že k výraznému vzestupu akciového trhu došlo od poloviny vlády Obamy. Totéž, pouze v opačném znaménku, platí o snižující se nezaměstnanosti. V obou případech Trumpova vláda prostě pokračovala ve zděděných trendech. Výrazně se ale zvýšil deficit, který je v dnešní době šestkrát větší, nežli byl v době, kdy Trump přebíral vládu.

Dalším ze slibů byla „krásná“ zeď na hranici s Mexikem. Ve skutečnosti se za 4 roky podařilo postavil celých 15 mil zdi. O tom, že Mexiko samozřejmě nezaplatilo ani korunu, asi nebude nutné nic dodávat.

Je tedy jasné, že svět ani Spojené státy se rozhodně nehroutí a ani případné vítězství v obou komorách by rozhodně nebyla tragédie srovnatelná se zánikem Říma.