21.10.2019 | Svátek má Brigita


USA: Trumbo

24.12.2015

Šel jsem se podívat na americký film zvaný Trumbo. Je dobrý. Pojednává o éře senátora McCarthyho, kdy Američané konečně došli k názoru, že ten žoviální strýček Josef Stalin nebyl zdaleka tak žoviální, jak si jich hodně původně myslelo, a začali prověřovat různé orgaizace a jednotlivce, kteří se americkému kongresu zdáli zaměření tuze do leva.

Bohužel se to ale příliš přehánělo. Američani, kteří během války poskytli Sovětům tisíce tanků, vozidel a letadel plus nesčetné miliony tun potravin, je přirozeně považovali za spojence.

Pak ale přišly takové podivné věci jako ustavení Kominformy, komunistický převrat v Praze a blokáda Berlína. Západ, tedy lépe řečeno Spojené státy, byl tímto vývojem šokován a začal si se stalinisty plést demokratické socialisty a liberály vůbec. A objevil se demagog zvaný McCarthy, který se s takovými názory prodral dopředu.

A nejen Holywood. Také třeba Hlas Ameriky, kde byl v československém oddělení v té době můj táta zaměstnán. Nakonec McCarthy dokázal docílit toho, že se Hlas Ameriky musel z New Yorku přestěhovat do Washingtonu, kde bude prý více pod vládním dozorem. Táta se tehdy vyjádřil v tom smyslu, že zatímco on se může prokázat tím, že při přechodu nově stalinistických českých hranic riskoval svůj život a život své rodiny, není si vědom ničeho, čím by se mohl prokázat pan senátor McCarthy. Jen prý tou velkou hubou. Stojí za zmínku, že pan senátor i Josef Stalin nedlouho poté zcela odešli ze scény. Ten první propadl alkoholismu, ten druhý se propadl do pekla. Ale vraťme se k příkladu pana Trumba, velmi talentovaného to scenáristy, mezi jehož velká hollywoodská díla patři Prázdniny v Římě, ovšem pod jiným jménem. Byl sice členem komunistické strany, ale jen do roku 1948. Na rozdíl od jiných umělců a spisovatelů u nás i v Americe se zdálo, že mu vítězný únor otevřel oči. Happy endu se však přeci jenom dožil, když byl v roce 1960 velkofilm Spartacus natočen už pod jeho vlastním jménem.

A to už nás přivádí blíže k současnosti, kdy se na americké scéně znovu objevují populisté a la pan Donald Trump, kteří nás nabádají ihned natřít celý islám barvou teroristů. Asi abychom se do něj mohli lépe strefovat, což by alespoň dle mého názoru znamenalo automaticky naverbovat hodně dalších šílenců do jejich řad.

Jak si vzpomínám, to přísloví nás nabádá důvěřovat, ale prověřovat. Nabádal nás k tomu kdysi známý komunista i terorista se jménem Ronald Reagan.

Zatím důsledně neděláme ani jedno nebo to druhé.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.