Ve středu americký soud rozhodne o trestu pro vojína Bradleyho Manninga obviněného z toho, že předal internetové stránce WikiLeaks více než 700 tisíc stran přísně tajných dokumentů Pentagonu a Bílého domu. Manningův případ rozpoutal ve Spojených státech diskuzi o jemném rozhraní mezi špionáží a zveřejněním utajovaných skutečností v zájmu společnosti.

Připomenu, o co jde: třiadvacetiletý nervově labilní Manning, který v té době sloužil v analytickém oddělení vojenské základny v okolí Bagdádu, kam se dostal kvůli nedostatku kádrů, zkopíroval a přeposlal protiamericky naladěnému Julianu Assangeovi štosy utajených diplomatických depeší a válečných zpráv. Neveřejná pošta nezřídka obsahovala nemilosrdné až skandální charakteristiky známých mezinárodních politiků. Julian Assange si na tom udělal jméno, zatímco zdroj úniku zůstával neznámý. Ješitnost ovšem Manningovi nedala, a tak se pochlubil svým husarským kouskem kamarádovi hackerovi, který to prásknul FBI.

Americké výzvědné služby a Pentagon byly vzteky bez sebe. Snadnost, s níž byl proveden únik utajené informace, je urážela, proto chtěly zrádce příkladně potrestat. A tak vojenská prokuratura k jiným bodům obžaloby přidala i obvinění z napomáhání nepříteli. Důkazem viny měla být skutečnost, že u zneškodněného Usámy bin Ládina byly nalezeny některé zprávy zveřejněné portálem WikiLeaks. Na rozdíl od všech ostatních tento zločin se trestá doživotím nebo smrtí. A o to tady šlo. Ve většině ostatních bodů obžaloby nešťastník svou vinu doznal.

Vojenská soudkyně Denisa Lindová v tomto bodě Manningovu vinu neuznala, což bylo s pochopením přijato většinou komentátorů, kteří varovali před příliš volnou interpretací trestného činu napomáhání nepříteli. Jak napsal deník Los Angeles Times – "Tvrzení vyšetřovatelů, že Manning spolupracoval s al- Káidou, neboť věděl, že se k teroristům mohou dostat dokumenty umístěné na internetu, jsou nebezpečnou právní kličkou."

Zproštěn viny ve dvou bodech, zůstává Manning obžalován z dalších devatenácti, což mu může vynést souhrnně až 136 let vězení. Právníci však předpovídají, že finální verdikt soudu bude měkčí. Arch Paddington, viceprezident lidsko-právní organizace Freedom House, uvažuje takto: "Ze všeho, co o této věci vím, docházím k závěru, že Manning byl spíše naivní idealista, jenž ztratil smysl pro realitu, než opravdový nepřítel Spojených států. Myslím si, že deset let vězení by pro něj bylo adekvátním trestem a zároveň studenou sprchou pro ty, kdo by chtěli následovat jeho příkladu."

Někteří zastánci práva na volnou výměnu informací mají za to, že by takový verdikt mohl znemožnit novinářům zveřejňování vládou utajovaných skutečností důležitých pro společnost. Jiní připomínají, že obžalovaný Manning nebyl novinářem, ale vojákem, je souzen dle vojenských zákonů za porušení přísahy. Navíc totální odtajnění diplomatické pošty značně překračuje rámec zákonných novinářských praktik.

Zůstane Mannning za mřížemi deset let nebo několik desetiletí, to se dozvíme až ve středu uslyšíme výrok marylandského soudu.