Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
USA: Tenkrát na Západě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Brich 22.1.2021 14:06Vy zas mě připomínáte nevychovaného fracka. |
|
|
R. Tesařík 22.1.2021 14:15Vy mně zase žvanila. |
|
|
V. Zurek 22.1.2021 13:47Jako obvykle, mnoho diskutujicich to vi o Americe mnohem lepe, mez autor clanku. Vsevedove se nezaprou. Kdyby byli oni v Americe, tak by to tam vypadalo jinak. Komunisticka svoloc by byla vyhubena, homoxexualove by bylo 'vyleceni(?)' tak ci onak, afroamericane by byli zpatky v otroctvi a zeme americka by byla rajem na zemi. |
|
|
F. De Winter 22.1.2021 14:25U homoxexuálů je možné všechno. |
|
|
P. Nešvara 22.1.2021 13:25Civilizace může padnout a potom se jako Fénix vznést z popela. V tom má autor pravdu. Stalo se v historii mnohokrát, několikrát v Číně (dynastie císařů i to, jak se vzpamatovali po kulturní revoluci), stalo se ve starověkém Egyptě za několika dynastií, stalo se v Evropě po pádu Říma i po velkém moru. Jenomže to má jednu podmínku, kterou dnešní USA již nesplňují. Bylo to možné pouze v monokulturní společnosti. Osud USA byl předpovězen senátorem Bilbem z Mississippi již v roce 1947. „Pokud by naše budovy, naše silnice a naše železnice měly být rozbity, mohli bychom je znovu postavit. Pokud by naše města měla být zničena, ze samých trosek bychom mohli vztyčit novější a ještě větší. Dokonce i kdyby naše ozbrojená moc byla rozdrcena, mohli bychom vychovat syny, kteří by naši sílu obnovili. Ale pokud by se krev naší bílé rasy měla zkazit a smísit se s africkou krví, pak by nynější velikost Spojených států amerických byla zničena a veškerá naděje na civilizaci by byla pro černošskou Ameriku stejně nemožná, jako by bylo nemožné vykoupení a obnova krve bílého člověka, která byla smíšena s krví černošskou.“ (Senátor Theodore G. Bilbo z Mississippi, 1947) |
|
T. Hraj 22.1.2021 16:26Pletete si monokulturní a monorasovou. |
|
|
J. Fridrich 22.1.2021 13:00Skvěle pane Motyko.. Ameriku jsem projel před 23 roky v roce 1998 a bylo to ještě v pořádku.. Dnes to v pořádku není - a ještě více nebude pod tím duem Biden Harrisová... |
|
|
P. Krasny 22.1.2021 15:49Jak kde. Obecně venkov je ještě pořád ta stará Amerika. Problém je, že velká města ovlivňují politiku víc, než by měla. Můj sen je aplikovat Electoral College na urovni států - každý okres má jen jeden hlas. |
|
|
J. Nový 22.1.2021 16:49Já zas vidím problém v tom, že média se místo informování pomalu, ale jistě přeměňují na ty, kteří chtějí ovládat veřejné mínění. Ač nikým nevolena a mohou mít třeba jen jednoho vlastníka, mají vliv i na volené politiky a ti se snaží jim zalíbit. Podobně nebezpečná je i moc sociálních médií. Zneužití se tam přímo nabízí. |
|
|
P. Krasny 22.1.2021 17:55Pomalu? To už dávno ne, Pomalu to bylo za Clintona, Bushovi šli po krku, Obamovi dleli celých osm let v řiti a co dělali za Trumpa už byla absolutní propaganda. Dělal jsem deset let s americkými novináři z WP, NYT, USA Today a podobně a možná 2 ze sta byli konzervativní, zbytek různý stupeň levice. Taky podle toho mas media referují, objektivita už dávno ani nepředstírají, |
|
|
J. Trmal 22.1.2021 11:52Nebyl jsem jako Vy, ale vážím si Vás. |
|
|
M. Pivoda 22.1.2021 9:42"Cesta do budoucna vede po hrbolaté cestě". Tak to píše jeden americký technologický podnikatel, jehož rodiče emigrovali do USA z řeckého ostrova. Ten současný technologický podnikatel (syn někdejších přivandrovalců) je ale velmi optimistický, ohledně americké budoucnosti. Hodnotové potíže prý začínají až ve třetí a čtvrté generaci někdejších přivandrovalců. Ta třetí či čtvrtá generace už prý dokáže nabytý majetek si jen užívat a rozházet. (Tak mne v USA poučovala dcera italských inmigrantů, v roce 1992). Budoucnost USA dnes není někde dál na Západě. Tam už je Pacifik. Neomezené možnosti jsou prý dnes už jen technologické. Nikoliv cestováním někde dál na Západ. |
|
|
J. Nevrkla 22.1.2021 9:30Hezké čtení, děkuji. Tak snad těm prostým lidem optimismus zůstane a nenechají se hrozící diktaturou semlet jako kdysi my. Držím palce. I kvůli nám. |
|
|
J. Roškota 22.1.2021 9:18Hezky napsáno, jen se obávám, že roli hraje vzpomínkový optimismus pana autora. A nejen jeho. Píše, že přišel do Ameriky před padesáti lety. Začátek sedmdesátých let : Vietnamská válka, ropná krize, rostoucí zločinnost, strach z jaderného konfliktu a nástup drogové epidemie. To není žádný idylický svět. Je možné, že pan autor vzhledem ke krušným začátkům neměl čas se těmito jevy v USA zabývat. To ale neznamená, že neexistovaly. |
|
|
V. Církva 22.1.2021 9:29Zločinnost byla v USA vždy a trochu to i s tou svobodou souvisí. V tom Tenkrát na Západě taky nebyli andílci. Ropná krize netrvala 10 let a strach z jaderného konfliktu prostě byl. Jak kvůli Rusům tak právě kvůli tomu, že USA to jsou ti pistolníci, co moc trpělivostí a důsledností neoplývají. Pan autor vůbec netvrdí, že svět byl dokonalý, vždyť komunisté už v něm byli. Tvrdí jen že USA byli hrdým Západem a už nejsou. Taky mi ta rozplizlá homosexuálně gendristická Amerika co se podbízí komunistům vlastním i čínským vadí. A není to staromilství. Když už svět nový tak lepší. S vírou v Boha, ne Marxe. |
|
|
V. Braun 22.1.2021 10:11Pane Církva, jak souvisí sexuální orientace s hrdostí na svoji zemi? |
|
|
J. Trmal 22.1.2021 11:58Možná je mezi nimi víc těch, co v této věci nemají se sebou samým jasno. Těm, co mají, se vřele omlouvám. |
|
|
P. Princ 22.1.2021 13:16Statisticky. V jisté části populace klesá hrdost na svou zemí s tím, jak v jiné skupině roste hrdost na svou sexuální orientaci, a naopak. Pak je tu ještě část populace, která zůstává hrdá na svou vlast ať se děje co se děje. |
|
|
J. Lešnerová 22.1.2021 11:23Diskuse jen čtu, nepřispívám do nich. Váš příspěvek je přesný a trefný. Děkuji . |
|
M. Šejna 22.1.2021 9:01Jestli autor srovnává svou starou dobrou Ameriku s filmem Tenkrát na Západě, měl emigrovat do Itálie.
|
|
|
V. Církva 22.1.2021 9:32Za Fondou nebo Brossmanem? Jasně, šlo o italský film, romantiku o Západě, která asi byla trochu jinak. Jenže zas tak mimo ten film nebyl. To už spíš ten Vinetou, toho když u nás vidí Američané nechápou. Amerického tam není nic ani příroda. A to píšu o Vinetouovi starém z 60tek. Ten nový komunistický jsem naštěstí neviděl, stačí co mi říkal kolega a recenze. |
|
|
M. Šejna 22.1.2021 11:11Ano, šlo o italský film doprovázený hudbou italského autora. A právě ta italská hudba tak dojímá tohoto Čechoameričana a vyvolává v něm vzpomínky na starou dobrou Ameriku.
Tím Brossmanem jste měl asi na mysli Bronsona. Jakou národnost má Claudia Cardinale? Není to náhodou také Italka?
|
|
|
J. Vala 22.1.2021 11:35pouze naplava do Italie. Dcera italskych emigrantu narozena v Tunisu |
|
|
P. Brich 22.1.2021 14:25Vinetoua také napsal Karel May, který nikdy v Americe nebyl. Proto se nedivím, že na něj Amíci čučí s otevřenými ústy |
|
|
J. Hanzal 22.1.2021 8:49Skvělé |
|
|
J. Nový 22.1.2021 8:39Jen se obávám, že současní neomarxisté (ať už se to značení někomu líbí nebo ne) vylepšili široce použitelné bolševické "rozvracení republiky" na ještě šíře použitelné "podněcování k nenávisti", které bude moci být použito na jakýkoliv nesouhlasný názor. No a v rámci "boje proti nenávisti" bude následovat vymazání příspěvků, bany, propuštění z práce, vymazání účtů na sociálních sítích, umístění na černou listinu. A teď si představte mladé lidi. Budou chtít toto riskovat nebo budou raději poslušně papouškovat to, co je "správné" a své účty na sociálních sítích si zachovat? A nejde jen o ty účty, jde o to, zda riskovat dehonestaci a ostrakizaci. To u mladých těžko předpokládat. |
|
|
J. Ganaur 22.1.2021 8:51Dokud budou mít, co žrát.... |
|
|
V. Církva 22.1.2021 9:33
|
|
|
J. Berger 22.1.2021 8:09Nadherne vyjadreno. Mluvite mi z duse. |
|
|
I. Pávek 22.1.2021 7:42Amerika je mi ukradená ale s autorem souzním. Děje se to i u nás. |
