USA: Temná statistika
Aagenti Pohraniční stráže (United States Border Patrol) prováděli okolo půl třetí odpoledne v oregonském Portlandu cílenou dopravní kontrolu vozidla.
Jak zjistili, řidičem vozidla byl Luis David Nico Moncada, člen Tren de Aragua (TdA) – venezuelského zločineckého syndikátu. Spolujezdkyní byla jeho manželka Yorlenys Betzabeth Zambrano-Contrerasová, opakovaně zatčená za prostituci. Oba jsou též podezřelí z účasti na střelbě v Portlandu v červenci 2025. Manželé do země vstoupili v roce 2022, resp. 2023, a oba nelegálně.
Jakmile venezuelská dvojice zjistila, že agenti vědí, s kým tu mají čest, pokusili se ujet. Přitom jeden z agentů použil služební zbraň a zasáhl Venezuelana do paže a jeho manželku do hrudi. Ti však i přes svá zranění z místa uprchli. Asi po sedmi kilometrech byli nuceni zastavit, aby si přivolali lékařskou záchrannou službu.
Moncada byl po ošetření převezen FBI do vazby a jeho manželka je stále v nemocnici – po operaci je však ve stabilizovaném stavu.
Pravděpodobně by šlo o tuctový incident, kterých se ve Spojených státech v souvislosti s nelegálními přistěhovalci páchajícími těžké zločiny přihodí mnoho. Se zacílením vlády Donalda Trumpa na kriminalitu se počet takových zásahů zvýšil a současně přibývá i těch, které končí střelbou policistů.
V USA dojde ročně k desítkám tisíc policejních zásahů, při nichž policista (agent či jiný příslušník ozbrojených federálních, státních nebo místních donucovacích orgánů) použije zbraň. Jde tedy v podstatě o rutinní a trénovaný postup.
Zákroků, které končí smrtí podezřelého, je každoročně přes tisíc. Rok 2024 byl v tomto ohledu rekordní – bylo tímto způsobem usmrceno 1.379 podezřelých.
Od nástupu do funkce prezidenta Joea Bidena došlo k nepřetržitému nárůstu těchto událostí:
2020 › 1162
2021 › 1193
2022 › 1270
2023 › 1362
2024 › 1379 (rekord)
2025 › 1315
Zhruba 95 % všech smrtelných incidentů je způsobeno právě střelbou (zbytek tvoří hlavně taser, automobil, fyzická síla apod.).
Asi 1 % případů, tedy přibližně 15-20 případů ročně, končí trestním stíháním policisty.
Zajímavou statistikou je také počet policistů, kteří jsou smrtelně zastřeleni při výkonu služby:
2020 › 46
2021 › 65
2022 › 55
2023 › 60
2024 › 52
2025 › 44
Odborníci v kriminologii a veřejném zdraví se shodují, že přímá kauzální souvislost mezi počtem smrtelně zastřelených podezřelých policií a počtem smrtelně zastřelených policistů není prokázána a ve většině seriózních studií se taková vzájemná vazba nenašla.
Pro obě tyto „veličiny“ existují víceméně přiléhavá vysvětlení.
U klesajícího počtu zastřelených policistů hraje roli například neustále se zvyšující úroveň jejich ochrany. U narůstajícího počtu zastřelených podezřelých pak bezpochyby hraje svou úlohu délka trestů u recidivistů. Ta se obecně, zejména ve státech ovládaných demokraty, zkracuje. (Demokraté se domnívají, že soudy udělují příliš dlouhé tresty, což je nespravedlivé i nákladné.)
Frekvence rotace recidivistů (výkon trestu – svoboda – výkon trestu) se zvyšuje, a tak dochází nejen k neustále vyššímu počtu spáchaných trestných činů, ale také k častějšímu zastřelení podezřelých. Většina obětí policejní střelby (71 %) má totiž nějakou formu kriminální minulosti, což souvisí s tím, že policejní střety často nastávají při zatýkání nebo pronásledování.
Podle studií (2015–2024) bylo 71 % obětí střelby již dříve někdy zatčeno a 64 % z těchto obětí bylo dříve odsouzeno za zločin. Průměrná oběť smrtelné policejní střelby byla zatčena jedenáctkrát.
Dá se tedy konstatovat, že policisté vesměs postupují správně.
Je to dáno mimo jiné i tím, že se častěji používá taser jako zbraň, která podezřelého obvykle nezabije.
Důležitou informací je též 84 % zastřelených podezřelých, kteří byli v okamžiku střelby sami ozbrojení střelnou zbraní.
Co se týče incidentu z 8. ledna zmíněného v úvodu, nesmíme zapomínat ani na další rozměr venezuelské trestné činnosti.
Bývalý prezident Maduro minimálně toleroval gang Tren de Aragua, a to tak, že řadě těchto zločinců byla nabídnuta možnost emigrace do Spojených států. Nebylo to primárně proto, že by Maduro chtěl podkopávat americkou demokracii, ale jednoduše proto, že tamní věznice jsou přeplněné (kapacita překročena o 145 %).
I když jsou podmínky ve věznicích ve Venezuele přímo středověké, jejich provoz i tak něco stojí.
Ve Venezuele je taková bída, že zde nemůžete chovat ani prase, aniž byste ho před sousedy srdnatě nebránil. Z toho plyne, že podmínky ve vězení budou přímo drastické. O nápravný aspekt výkonu trestu zde samozřejmě vůbec nejde.
Na obrázku vidíme Héctora Rusthenforda Guerrera Florese (42), zvaného „El Innombrable“ (Ten, který se nejmenuje).
Je považován za zakladatele a hlavního vůdce Tren de Aragua. Bezvýznamný gang v podobě malé vězeňské skupiny proměnil od roku 2010 v transnacionální organizaci se sedmi tisíci členy. Věznici Tocorón přebudoval na luxusní pevnost s bazény, nočními kluby a restauracemi. Provoz financoval z vydírání a drog. Personál věznice na budování základny gangu pochopitelně spolupracoval.
V září 2023 však proběhla ve věznici vládní razie, před níž byl včas informován a uprchl.
Spojené státy za informace vedoucí k jeho dopadení vypsaly odměnu 5 milionů dolarů.
Od roku 2023 je na útěku. Obviněn je z podpory terorismu, dovozu drog a zbraní, je viněn i z několika únosů a vražd. Je spojován s rozsáhlou trestnou činností, jako je narkoterorismus, obchod s lidmi, vydírání, obchod se zbraněmi atd.
Je také klíčovou postavou v amerických obviněních proti Nicolási Madurovi. Americká federální prokuratura ho považuje za spolupachatele.“
Z autorova Facebooku


