Neviditelný pes

USA: Téměř opomenuté výročí giganta I.B.M.

25.12.2012

Trvalou adresu mám ve státě New Yorku, v nepozoruhodném městě Binghamtonu, na půl cesty mezi Sodomou a Gomorou, víc známou jménem New York City, a Niagárskými vodopády na americko-kanadské hranici. V Binghamtonu jsem se před mnoha lety ocitl zásluhou příležitosti kantorského zaměstnání. Svůj předpokládaný pobyt jsem odhadl na maximálně dva roky a setrvávám tam dodnes. Z této báze pak vandruji do všelijakých Tramtárií.

V místním telefonním seznamu máme šestnáct Nováků, šest Svobodů, jednoho Novotného, dva Zápotocké, žádného Husáka či Jakeše. O příliv našeho slovanského živlu se zasloužila výrobna obuvi Endicott-Johnson, která zejména začátkem minulého století přivážela hodně pracovníků z východní Moravy a západního Slovenska. (Na místě se pak náš proslulý Tomáš Baťa seznamoval s moderními americkými metodami práce, jež v domácím prostředí úspěšně aplikoval.)

Mnoho Moraváků a Slováků pak našlo celoživotní zaměstnání v tam rovněž zrozené firmě I.B.M. (International Business Machines), výtvoru tamějšího rodáka Thomase J. Watsona, místní legendy s přemnoha zásluhami. Teď tu po něm máme nejen Watson Boulevard, ale i Watson School of Engineering and Applied Science, značně prestižní to součásti naší Binghamton University a rovněž adresy obohacované nejedním mladým talentovaným mozkem, dostavivším se ze současné české reality.

Zakladatel Watson byl náročný šéf, od svého personálu vyžadoval dostavit se na pracoviště v bílé košili a s kravatou, s velikým důrazem na "tvořivosti". THINK - příkaz myslet, přemýšlet, byl jeho slogan.

Ke zrodu firmy došlo 16. června 1911, započala v přilehlém binghamtonském městysu jménem Endicott. Zpočátku vyráběla ledacos, včetně přístroje na krájení sýra, ale náramně se prosadila s novinkou tzv. punch cards - "děrných štítků", umožňujících shromažďování a skladování údajů o milionech Američanů, poté co v třicátých letech došlo k zavedení systému sociálního zabezpečení.

Watson a posléze jeho syn s týmž křestním jménem se mohutně prosadili v nové éře komputerů. Jejich výrobky řešily všemožné kalkulace, od rutinních bankovních transakcí po komplikace spojené s expedicemi do kosmu. Do výzkumu plynuly miliardy dolarů a zdárný výsledek se dostavoval: magnetický hard drive v roce 1956, v šedesátých letech první bar code, jehož český vyraz neznám, ale všichni ho vidíme při kterémkoliv nákupu u pokladny v supermarketech (čárový kód - pozn.red.). V roce 1971 se zrodil floppy disk, došlo k zavedení high-speed processing system, umožňujícím bankovní ATM transakce, u IBM vymysleli magnetickou pásku pro kreditní karty.

Po téměř celou dobu minulého století, IBM byl model paternalistické společnosti, té zcela první, která svým zaměstnancům poskytovala placenou dovolenou a životní pojištění.

IBM logo

V osmdesátých letech avšak onen tolik obdivovaný a respektovaný Big Blue symbol začal pozbývat svou prestižní zář, rozmáhající se byrokracie uvnitř tohoto organismu vytvářela klima níkoliv k prospěchu potřebných inovací. Současně s přibýváním laciných mikroprocesorů se situace v celé průmyslové oblasti rapidně měnila. V roce 1981 IBM uvedl na trh novinku P.C. (personal computer), aniž si však zajistil výlučná vlastnická práva na potřebný software - čímž se otevřely dveře nováčkovi jménem Microsoft. IBM na jeho vlastní iniciativou vzniklém trhu s P.C. byl umenšován množícími se konkurenty. Se soustředěním na produkci mainframe ("základní jednotka") a nikoliv na výlučné intelektuální vlastnictví jeho obsahu, se spoléháním na Intel, výrobce čipů, a na Microsoft, dodávající potřebný software, to vše v prostředí s přibývajícími rivaly používajícími stejnou technologii. Zatímco nováčci vykazovali zisky, IBM během pěti roků utrpěl ztrátu 16 miliard USD.

K záchraně v roli CEO (Chief Executive Officer) byl vybrán Louis Gerstner, outsider se zkušenosti s vedenim kolosů American Express (kreditní karty) a Nabisco (sušenky, všelijaké pokroutky). Pustil se do důkladné restrukturalizace, snížil ceny produktů, z celkového počtu 406 000 zaměstnanců jich 150 000 ztratilo práci.

S propouštěním, ztrátou živobytí začal také upadat Endicott, končina, kde pionýři Watsonové, otec a syn, začínali. Jedno oddělení za druhým zavíráno, aniž se nacházel zájemce, který by opuštěné prostory nějakou smysluplnou aktivitou oživil.

Občas Endicottem projedu, místy poskytuje dojem, že to už je skoro Ghost Town, že jsem v chátrajícím Detroitu, tradičním centru automobilového průmyslu, někdejší americké pýchy, nyní spíš na umření.

Nepostřehl jsem, zda sdělovací prostředky cosi sdělovaly o právě dosaženém jubileu tohoto stého výročí.. Posléze jsem v The Detroit News, z metropole s vlastní neradostnou realitou, objevil vzpomínkovou zprávu, uveřejněnou právě v onom jubilejním dni 16. června 2011.

- - -

Pozornost pomíjenému výročí věnoval vlivný britský týdeník The Economist (vydání 11.6.2011). Po předchozích depresivních informacích přichází zpráva dobrá, až překvapivě výtečná: onen outsider Gerstner, příčina mnoha trápení v postižených rodinách, ze svého nového ultramoderního velitelského centra Montauk na vzdáleném konci Long Islandu (rovněž stát New York) se pustil do radikální reorganizace, přeměny IBM z role především výrobce v poskytovatele služeb. Dřív než kdokoliv z konkurence se soustředil na vytvoření obrovské databáze a výsledky se začaly dostavovat. V roce 2005 došlo k šachovému utkání světového šampiona Garry Kasparova s výtvorem jménem IBM Deep Blue. K nelibosti, až zděšení šampiona onen výtvor zvítězil. Od roku 2005 IBM utratil 14 miliard dolarů za nákup dvou tuctů firem zaměřených na "business analytics". Primárním úkolem je vytvoření systému dosahujícího lidské schopnosti přirozenou řečí odpovídat na otázky rychle, přesně, spolehlivě. (Takto je formulována "Grand Challenge: build a computing system that rivals a human's ability to answer questions posed in natural language with speed, accuracy and confidence.") IBM inicioval "koncepci chytré planety" (Smart Planet Concept) ve spolupráci s více než 600 organizacemi ve světě. V listopadu 2010 se uskutečnilo symposium v Barceloně. Soustředění na témata, odvětví: banking; comunication; electronics, automotive, aerospace; energy and utilities; government; healthcare; insurance; oil and gas; retail; transportation.

Třeba v oblasti zdrojů energie, při uvážení, že již polovina lidstva žije ve městech, vypracován je systém pro nejúspornější veřejné osvětlení. Ropu nutno hledat ve stále větších mořských hlubinách. Data z mnohakilometrových vrtů zpracovávají superkomputery a dodají odhady výloh pravděpodobnosti nových nálezů. IBM ve spolupráci se státem New York vypracoval metodu, jak identifikovat daňové úniky a postihnout provinilce. Vypracován je systém optimálního úspěchu pro klienty jako například Upper Silesian Gas Company fungujicí v Brazílii. Hodně úsilí se věnuje úkolům týkajícím se zdrojů energie, zdravotně nezávadné vody, též ochrany státních hranic (aniž by docházelo k dodatečnému využití zkušeností někdejší Pohraniční stráže ČSSR ochraňující výdobytky vědeckého socialismu před pronikáním diverzantů - tak aspoň předpokládám).

S ročním obratem 200 miliard dolarů, ze ziskem 14,8 miliard v roce 2010, IBM je v hodnocení Fortune 500 na 18. místě. Jeho nynější počet zaměstnanců je 427 000, z nichž polovina se zabývá záležitostmi zemí Třetího světa. Vzdor důkladnému posunu priorit ve prospěch služeb a poradenství se IBM nadále věnuje výzkumu, s ročním rozpočtem 6 miliard dolarů k dispozici. Jedním z nejposlednějších, medii zaznamenaných triumfů bylo utkání systému Watson, s jménem svého zakladatele, s nejznamenitějšími mozky v soutěži Jeopardy ("nebezpečí, riziko") o znalostech z neomezeného množství oborů. Watson vyhrál.

- - -

V tomtéž měsíci červnu 2011 ke stému výročí své existence rovněž dospěla Carnegie Corporation. S IBM společné má své filantropické zaměření. Průmyslník multimilionář Andrew Carnegie v roce 1889 napsal esej "The Gospel of Wealth" (Evangelium bohatství), v němž tvrdil, že "člověk, který zemře jako boháč, zemřel zostuzen".) Původní jmění Carnegie Corporation, této jeho nadace, obnášelo 125 milionů dolarů (3 miliardy v dnešních zdevalvovaných penězích), což bylo tehdy víc, než hodnota všech ostatních amerických nadací dohromady. Jeho zásluhou vznikla Carnegie-Melon univerzita v Pittsburghu, Brookings Institution, National Academy of Sciences, penzijní fond TIAA-CREF pro univerzitní učitele (jenž mě rovněž živí). Carnegieho peníze financovaly objev insulinu, umožnily vybudování "Peace Palace" v Haagu a mají též značnou zásluhu, že socialismus do Ameriky (dosud) nedorazil.

Thomas J. Watson otec, rovněž znamenitě užitečně přispěl. Na pracovišti zavedl praktiky desetiletí dřív, než se staly běžným pravidlem. Už v roce 1915 prohlásil, že všichni zaměstnanci si jsou rovni, což se vztahovalo i na ženy, pobírající pak stejný plat za stejnou práci jako jejich mužské protějšky. Od roku 1945 všichni IBM zaměstnanci dostávali penze. Tudíž nepřekvapilo, že v takovém prostředí odborářští verbíři do svých řad nikoho nenalapali.

IBM nadále financuje lidstvu užitečný výzkum, v jeho řadách je nejeden Nobeláčkem okrášlený laureát, tam vymysleli mikroskop, jímž se lze seznámit s jednotlivými atomy. V programu výzkumu vesmíru IBM systém tuze vypomohl při záchraně astronautů na málem ztroskotavší planetární lodi Apollo 13.

Takže jim teď i já, profesůrek původně z Plzně, města zejména piva, hodně dodatečně gratuluji, salutuji.

červenec 2011

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



zpět na článek