Reforma zdravotnictví se stala gordickým uzlem americké vnitřní politiky, fakticky ochromila činnost Kongresu a vrátila Washington do stavu ostré stranické konfrontace. Republikánská strana kategoricky odmítá plán reformy, jak ho předložil prezident Obama. Ještě donedávna demokraté disponovali v Senátu dvoutřetinovou většinou, a mohli tudíž protlačit zákon navzdory republikánům.

Avšak po doplňujících volbách ve státě Massachusets, kde místo zesnulého senátora demokrata Edwarda Kennedyho byl zvolen republikán Scott Brown, se poměr sil náhle vychýlil. Na podzim letošního roku zemi čekají pravidelné volby do Kongresu, a tak mnozí demokratičtí zákonodárci zvažují, zda jim reforma stojí za to ohrozit své šance na znovuzvolení. Za těchto podmínek Obamovo okolí mu doporučilo odložit reformu na lepší časy a zabývat se nyní hlavně problémy, u nichž lze snadno získat potřebné body popularity.

Obama však zvolil jinou cestu. Pokusil se přemostit rozpory mezi tábory svých stoupenců a odpůrců. Do Bílého domu svolal vůdce obou kongresových frakcí. Schůzka záhy dostala přezdívku "zdravotnický summit". Protože byl často obviňován z toho, že návrh zákona byl vypracován aparátním způsobem, s vyloučením veřejnosti, tentokrát nechal pustit do sálu televizní štáby. Sedmihodinová diskuze byla vysílána živě. Všichni souhlasně konstatovali, že celkový tón jednání byl navýsost smířlivý a dělný.

Barack Obama se odvolával na rodinné zkušenosti, na dopisy prostých Američanů, v nichž vyjadřují své obavy z rostoucích nákladů na lékařské ošetření, nejistoty z nadcházejícího stáří, apeloval na zdravý rozum zákonodárců a žádal je o hledání společných zájmů, a nikoli třecích ploch. "Je to problém, který nesnese odklad," řekl americký prezident. "Bohužel, spor o reformu nabyl povahu ideologické bitky. Problém se zpolitizoval a politika nakonec zvítězila nad rozumem."

Republikáni souhlasí s demokraty v tom, že problém je palčivý a je třeba s ním něco dělat. Tím ovšem shoda končí. Podstata rozporu je skutečně zásadní: demokraté mají za to, že stát má nejenže regulovat trh zdravotního pojištění, ale má se stát i jedním z hráčů tohoto trhu a svou silnou konkurencí soukromým pojišťovnám stlačit ceny dolů. Republikáni celou tuto argumentaci pokládají za zavádějící. Stát podle nich beztak kontroluje rozhodující výseč starobního a invalidního pojištění zvanou Medicare, stejně tak jako program lékařské pomoci nemajetným Medicaid. V obou systémech se stát projevuje jako velmi špatný hospodář.

Republikán Tom Coburn rozvedl tuto myšlenku takto: "Vše, co dělal Kongres během posledního roku, je velmi špatná medicína. Jsme posedlí snahou léčit symptomy, místo toho, abychom léčili nemoc. Fakta svědčí o tom, že každý třetí dolar vynaložený na zdravotní péči nikoho neuzdravuje a nepředchází nemocem. Většina nedostatků našeho zdravotnického systému je způsobena právě vládními nařízeními. Vláda nyní spravuje 60% všech prostředků ve zdravotnictví. Kdyby věc mohla být vyřešena pumpováním nových prostředků a zaváděním nových vládních programů, neseděli bychom dnes tady. Mluvit je třeba o tom, proč je naše zdravotnictví tak drahé. Právě jeho drahota brání mnoha Američanům v přístupu ke zdravotní péči. Když mluvíte o nutnosti na jedné straně přidávat a na druhé škrtat výdaje, mějte na paměti, že se celá třetina prostředků ve zdravotnictví vydává úplně zbytečně. Výzkum Harvardské univerzity ukazuje, že až 20% federálních výdajů jde na proplácení podvodných lékařských úkonů. Mluvíme zhruba o 150 miliardách dolarů ročně."

Barack Obama nic proti názorům Toma Coburna nenamítal a prohlásil, že i on si chce došlápnout na podvody a zneužívání vládních peněžních toků. Nesoulad začíná při posuzování souslednosti postupů. Republikáni mají za to, že je třeba zalátat stávající díry v systému dříve, než do něho pumpovat další obrovské prostředky. Demokrati se domnívají, že se dá postupovat i naopak.

Celkově však českého pozorovatele zaráží právě věcnost a korektnost diskuze při vší rozdílnosti názorů. Českému uchu zvyklému na neustálá vzájemná napadání a obviňování ze lhaní a zločinů to zní jako hudba budoucnosti.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6