Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že americká vláda má v úmyslu označit Antifu - militantní „antifašistické“ hnutí - za teroristickou organizaci kvůli násilnostem, které propukly po celých Spojených státech během protestů vyvolaných smrtí George Floyda.

Sbírka federálních zákonů (The Code of Federal Regulations, 28 CFR § 0.85) definuje terorismus jako „protiprávní použití síly a násilí proti osobám nebo majetku s cílem zastrašit nebo donutit vládu, civilní obyvatelstvo nebo jakoukoliv jeho část k podpoře politických nebo společenských cílů.“

Americká média sympatizující s Antifou ji hned začala hájit. Média tvrdí, že Antifu nelze klasifikovat jako teroristickou organizaci, protože to podle nich je vágně definované protestní hnutí, které postrádá centralizovanou strukturu.

Jak ukazuje následující zpráva, Antifa je ve skutečnosti dobře propojená a dobře financovaná a má jasnou ideologickou agendu: podkopávat americký politický systém - často s použitím extrémního násilí - a jejím konečným cílem je nahradit kapitalismus komunismem. Ve Spojených státech je bezprostředním cílem Antify odstranění prezidenta Trumpa z funkce.

Gatestone Institute identifikoval Antifa skupiny ve všech 50 státech USA, možná s výjimkou Západní Virginie. Zdá se, že některé státy, jako Kalifornie, Texas a Washington, mají desítky regionálních organizací napojených na Antifu.

Je obtížné přesně určit velikost hnutí Antifa ve Spojených státech. Takzvaní Antifašisté Redditu - „přední antifašistická komunita“ na sociální síti Reddit - mají přibližně 60 000 členů. Nejstarší skupina Antify v USA Rose City Antifa sídlící v Portlandu ve státě Oregon má více než 30 000 sledujících na Twitteru a 20 000 sledujících na Facebooku, všichni samozřejmě nemusí být nutně její příznivci. Mediální platforma pro anarchisty, antifašisty a autonomní antikapitalisty It’s Going Down (Jde to dolů) má 85 000 sledujících na Twitteru a 30 000 sledujících na Facebooku.

Německo, které má oproti Spojeným státům zhruba čtvrtinovou populaci, je podle německé civilní vnitřní zpravodajské služby BfV (Bundesamt für Verfassungsschutz, Spolkový úřad pro ochranu ústavy) domovem 33 000 extrémních levičáků, z nichž 9 000 BfV považuje za extrémně nebezpečné. Násilničtí levicoví agitátoři jsou převážně muži ve věku mezi 21 a 24 lety, obvykle nezaměstnaní, a podle BfV 92 % z nich stále bydlí u svých rodičů. Předběžné důkazy naznačují, že většina členů Antify ve Spojených státech má podobný socioekonomický profil.

V Americe jsou národní Antifa skupiny, včetně sítě Torch Antifa Network (Pochodeň Antify), Refuse Fascism (Odmítáme fašismus) a World Can’t Wait (Svět nemůže čekat), financovány - často velkoryse, jak je uvedeno níže - jednotlivými dárci i velkými filantropickými organizacemi, včetně nadace Open Society založené Georgem Sorosem.

Aby se vyhnuly odhalení policií, používají skupiny Antify ve Spojených státech často šifrované platformy sociálních médií, jako jsou Signal a Telegram Messenger, ke komunikaci a koordinaci svých aktivit, někdy přes hranice států. Není divu, že americké ministerstvo spravedlnosti v současné době vyšetřuje jednotlivce spojené s Antifou ve snaze odhalit její širší organizaci.

Historie Antify v USA

Antifa do USA nepřinesla žádné nové ideje, svou ideologii, taktiku a cíle převzala od evropských antifašistických skupin, které jsou v té či oné podobě aktivní již téměř sto let.

Stejně jako v Evropě lze cíle amerického hnutí Antifa vysledovat až do jediného zastřešujícího cíle - více než stoleté ideologické války proti „fašistickým ideálům“ kapitalismu a křesťanství, které chce hnutí Antifa nahradit „revoluční socialistickou alternativou.“

První takzvanou antifašistickou skupinou ve Spojených státech byla Americká liga proti válce a fašismu (American League Against War and Fascism) založená v roce 1933 Komunistickou stranou USA. Tato Liga tvrdila, že se staví proti fašismu v Evropě, ale skutečnou náplní její činnosti byly podvratné akce proti vládě USA a snaha ji svrhnout.

Ve svědecké výpovědi před Kongresem Spojených států amerických v roce 1953 lídr Komunistické strany USA Manning Johnson prozradil, že Komunistická strana USA byla Komunistickou internacionálou ve 30. letech 20. století instruována k založení Americké ligy proti válce a fašismu:

„... jako krytí útoku na naši vládu, náš společenský systém, naše lídry... používali ji jako krytí útoků proti našim policejním složkám a vytváření masové nenávisti proti nim... používali ji jako krytí k podkopávání národní bezpečnosti... používali ji jako krytí k obraně komunistů, zapřisáhlých nepřátel našich slavných dějin... používali ji jako krytí pro ideologickou a organizační přípravu milionů lidí na svržení vlády Spojených států.“

Předchůdcem moderního hnutí Antifa byli Černí panteři (Black Panthers) - revoluční politická organizace založená marxistickými vysokoškolskými studenty v Oaklandu v Kalifornii v říjnu 1966. Skupina obhajovala násilí a partyzánskou taktiku ke svržení vlády USA.

Historička Robyn C. Spencer poznamenala, že vůdci Black Panthers byli hluboce ovlivněni Spojenou frontou dělnické třídy proti fašismu (The United Front of the Working Class Against Fascism), což je zpráva přednesená Georgi Dimitroffem na 7. světovém kongresu Komunistické internacionály v červenci a srpnu 1935:

„V roce 1969 začali Černí panteři používat fašismus jako teoretický rámec pro kritiku americké politické ekonomiky. Definovali fašismus jako ‚moc finančního kapitálu‘, která se projevuje nejen prostřednictvím bank, svěřenských fondů a monopolů, ale také prostřednictvím lidí, které FINANČNÍ KAPITÁL vlastní a jejichž příkladem jsou - hrabivý, nenasytný obchodník, demagogický politik a rasistické policejní prase.“

V červenci 1969 zorganizovali Černí panteři „antifašistickou“ konferenci nazvanou Sjednocená fronta proti fašismu (United Front Against Fascism), které se zúčastnilo téměř 5 000 aktivistů:

„Panteři doufali, že vytvoří ‚národní hnutí‘ se ‚společnou revoluční ideologií a politickým programem, který by reagoval na základní touhy a potřeby všech lidí ve fašistické, kapitalistické a rasistické Americe.‘“

Poslední den konference byl věnován podrobnému plánu Černých panterů na celostátní decentralizaci policejních sil. Robyn C. Spencer napsala:

„Navrhli změnit městské zákony tak, aby umožňovaly vytvořit autonomní komunitní policejní útvary pro každé město, které by byly odpovědné místním policejním kontrolním radám složeným z 15 zvolených členů komunity. Rovněž založili Národní výbory pro boj proti fašismu (National Committees to Combat Fascism, NCCF) - multirasovou celonárodní síť s cílem organizovat komunitní kontrolu policie.“

V roce 1970 vytvořili členové Černých panterů teroristickou skupinu Černá osvobozenecká armáda (Black Liberation Army), jejímž cílem bylo „oslabit nepřítele - kapitalistický stát“.

Členka Černé osvobozenecké armády Assata Shakur popsala organizační strukturu této skupiny, která je podobná organizační struktuře, kterou používá současné hnutí Antifa:

„Černá osvobozenecká armáda nebyla centralizovanou, organizovanou skupinou se společným vedením a řetězcem velení. Místo toho existovaly různé organizace a kolektivy z různých měst a v některých větších městech často fungovalo několik skupin nezávisle na sobě.“

Mezi další ideologické kotvy moderního hnutí Antifa ve Spojených státech patří levicová teroristická skupina známá jako Weather Underground Organization, americký ekvivalent německé Frakce Rudé armády. Weather Underground Organization, která byla v 70. letech zodpovědná za pumové útoky a nepokoje, se snažila dosáhnout „zničení amerického imperialismu a vytvoření beztřídního komunistického světa.“

Bývalý ředitel FBI pro boj proti terorismu Terry Turchie zaznamenal podobnosti mezi hnutím Black Lives Matter dnes a Stranou Černých panterů (Black Panther Party) a Weather Underground Organization v 60. a 70. letech:

„Strana Černých panterů byla marxisticko-leninská maoistická organizace, jejíž spoluzakladatel Huey Newton řekl, že jejím cílem není nic jiného než úplná transformace vlády Spojených států.“

„Vysvětlil, že chtěli využít napětí, které již existovalo v černošských komunitách, a tam, kde to bude možné, jej ještě zvýšit. Jinými slovy - chtěli toto napětí rozdmýchat a vyvolat požár po celé zemi.“

„Dnes jsme potřetí svědky této revoluce a dnešní aktivisté jsou přesvědčeni, že to tentokrát dokáží. Jen ty skupiny se dnes jmenují jinak.“

Americká Antifa

Kořeny moderního hnutí Antifa ve Spojených státech lze vysledovat do 80. let 20. století, kdy byla zřízena Anti-rasistická akce (Anti-Racist Action) - síť anarchistických punk-rockových fajnšmekrů, jejichž životní náplní byly rvačky s neonacistickými skinheady.

Mark Bray, autor knihy „Antifa: Anti-fašistická příručka“ (Antifa: The Anti-Fascist Handbook) vysvětlil:

„V mnoha případech vyrostlo severoamerické moderní hnutí Antifa k obraně punkové scény před hnutím neonacistických skinheadů. Zakladateli původní Anti-rasistické akce v Severní Americe byli antirasističtí skinheadi.“ Boj fašistů a antifašistů byl v zásadě bojem o ovládnutí punkové scény v 80. letech 20. století, a to v té době platilo téměř pro celou severní Ameriku i různé části Evropy.“

„Mezi radikálně levicovou politikou a punkovou scénou existuje obrovský překryv. Existuje stereotyp špinavých anarchistů a punkerů, což je příliš zjednodušené schéma, ale do jisté míry to je pravda.“

Anti-rasistická akce byla inspirována Anti-fašistickou akcí (Anti-Fascist Action) - militantní antifašistickou skupinou založenou v Británii na konci 70. let 20. století. Americká skupina sdílela zálibu britské skupiny v násilných útocích na své politické odpůrce. Anti-rasistická akce byla nakonec přejmenována na Torch Antifa Network (Pochodeň Antify), která v současné době sdružuje devět militantních skupin Antify.

Davy maskovaných anarchistů, předchůdců dnešního hnutí Antifa, zpustošily v listopadu 1999 centrum Seattlu ve státu Washington během násilných demonstrací, které narušily ministerskou konferenci Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO). Během protestů proti konferenci WTO v Seattlu se zrodilo antiglobalizační hnutí.

V dubnu 2001 se v Québecu shromáždilo odhadem 50 000 antikapitalistů, kteří se postavili proti Třetímu summitu Amerik (Third Summit of the Americas) - setkání severoamerických a jihoamerických lídrů věnované jednání o vytvoření zóny volného obchodu, která by zahrnovala celou západní polokouli.

V únoru 2003 demonstrovaly proti irácké válce stovky tisíc protiválečných demonstrantů. Poté, co válka bez ohledu na protesty stejně začala, se některé části takzvaného progresivního hnutí ještě více zradikalizovaly a přitom se zrodilo současné hnutí Antifa.

Rose City Antifa (RCA) založená v roce 2007 v Portlandu ve státu Oregon je nejstarší americkou skupinou, která ve svém názvu používá slovo „Antifa“. Slovo Antifa je odvozeno od názvu skupiny Antifaschistische Aktion (Antifašistická akce), která byla založena v květnu 1932 stalinistickými vůdci Komunistické strany Německa. Logo Antify, se dvěma vlajkami představujícími anarchismus (černá vlajka) a komunismus (červená vlajka), bylo převzato z německého hnutí Antifa.

Americké hnutí Antifa zesílilo v roce 2016 poté, co senátor za stát Vermont Bernie Sanders, který se považuje za progresivního demokratického socialistu a sociálního liberála, prohrál prezidentské primárky Demokratické strany s Hillary Clintonovou. Řadoví příznivci Sandersovi slíbili, že budou pokračovat v jeho „politické revoluci“, aby v Americe nastolili socialismus.

Poté, co Donald Trump během své prezidentské kampaně sliboval, že omezí nelegální migraci do USA, se imigrace stala novým výbušným tématem americké politiky. V červnu 2016 demonstranti násilně zaútočili na příznivce Donalda Trumpa před jeho volebním shromážděním v San Jose v Kalifornii. V lednu 2017 se stovky výtržníků Antify pokusily narušit slavnostní inauguraci prezidenta Trumpa ve Washingtonu, D.C.

V únoru 2017 si výtržníci Antify násilně vynutili zrušení vystoupení krajně pravicového aktivisty Milose Yiannopoulose, který měl pronést projev na Kalifornské univerzitě v Berkeley, místu, kde se v roce 1964 zrodilo hnutí bojující za svobodu projevu. Členové Antify tam použili taktiku takzvaného černého bloku - černé oblečení a masky zakrývající obličej - aby je policisté nemohli identifikovat. Radikálové hnutí Antifa tvrdili, že Yiannopoulos plánoval „upozornit“ v Berkeley na studenty bez osobních dokladů (tj. ilegály) za účelem jejich zatčení. Maskovaní vandalové z hnutí Antifa vyzbrojení Molotovovými koktejly, cihlami a řadou dalších provizorních zbraní bojovali proti policii a způsobili škody na majetku za více než 100 000 dolarů.

V červnu 2018 předložil Dan Donovan, republikánský kongresman za New York, Sněmovně reprezentantů návrh zákona č. 6054 (Bill HR 6054) - Zákon o demaskování Antify z roku 2018 - který požaduje trest odnětí svobody až 15 let pro kohokoliv, kdo má na sobě masku nebo jinak zakrytý obličej a „zraní, utiskuje, ohrožuje nebo zastrašuje“ někoho jiného, ​​kdo uplatňuje jakékoliv právo nebo privilegium zaručené Ústavou USA. Návrh zákona nebyl přijat a zůstal ve fázi návrhu.

V červenci 2019 se radikální člen Antify Willem Van Spronsen pokusil o pumový útok na detenční centrum Imigrační a celní správy Spojených států amerických (U.S. Immigration and Customs Enforcement, ICE) v Tacomě ve státu Washington. Byl zabit při konfrontaci s policií.

Téhož měsíce navrhli senátoři Spojených států Ted Cruz a Bill Cassidy usnesení, které označuje Antifu za „tuzemskou teroristickou organizaci“. V usnesení se uvádí:

„Vzhledem k tomu, že se členové Antify domnívají, že svoboda projevu je rovnocenná násilí, použili hrozby násilí ve snaze potlačit protichůdné politické ideologie a vzhledem k tomu, že členové Antify fyzicky napadli novináře a další jednotlivce během protestů a nepokojů v Berkeley v Kalifornii.“

„Bylo tedy rozhodnuto, že Senát... požaduje, aby skupiny a organizace po celé zemi, které jednají pod záštitou Antify, byly označeny jako domácí teroristické organizace.“

„Antifa jsou teroristé, násilničtí maskovaní tyrani, kteří ‚bojují proti fašismu‘ prostřednictvím skutečného fašismu, chráněni liberálními privilegii,“ řekl Cassidy. „Tyrani vítězí, dokud je někdo nezastaví. Aby zabránili teroru, musí mít zvolení činitelé odvahu a v žádném případě nesmí být zbabělí.“

Dokončení příště.

Autor je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

Překlad původního textu:A Brief History of Antifa: Part II
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

Převzato z webu Gatestone Institute