Neviditelný pes

USA: Spěje Trump ke konfliktu s Čínou?

25.1.2017

Vzhledem k tomu, že ve svých postech na Twitteru nový americký prezident Donald Trump v poslední době více než padesátkrát v negativním kontextu zmínil politiku Číny, komentátoři spekulují o tom, zda je neodvratná brzká krize ve vztazích dvou nejsilnějších velmocí světa, a jakou pozici v jejich konfliktu zaujme Rusko.

Dva aspekty americko-čínské konfrontace zejména upoutaly pozornost expertů. Na jedné straně v rozhovoru deníku Wall Street Journal Trump bez servítků prohlásil, že v případě nedostatečné vstřícnosti čínského vedení v ekonomických otázkách je připraven zpochybnit politiku jedné Číny, kterou Spojené státy důsledně uskutečňovaly od 70. let minulého století.

Na druhé straně prezident Si Ťin-pching, který se jako první čínský vůdce zúčastnil Ekonomického fóra v Davosu, vystoupil s obhajobou globalizace a volného obchodu. Číňan radil opustit protekcionistickou obchodní politiku a varoval před obchodními válkami, z nichž nikdo nevyjde jako vítěz.

Politologové zdůrazňují, že názor Donalda Trumpa na Čínu je ovlivněn texty známých myslitelů, zejména Henryho Kissingera a Zbigniewa Brzezinského. Poslední jmenovaný v knize Velká šachovnice vychází z představy, že s Čínou se nedá dohodnout jednou provždy a v šachové hře je třeba neustále pokračovat.

V průběhu volební kampaně sám Trump věnoval více pozornosti Číně než Rusku. Nejednou se setkal s velkými hráči počítačového trhu, které žádal o návrat výroby z Číny do Spojených států. Dokud se konfrontační rétorika omezovala na obchod, čínské vedení reagovalo chabě, neboť vědělo, že americký prezident nemůže velkému byznysu nic nařídit.

Trumpovo nadbíhání Putinovi je pouhou iluzí?

Politika jedné Číny je však něco zcela jiného. Na pokusy zpochybnit ji reaguje vedení Říše středu mimořádně nervózně. Svým výpadem Trump zasáhl to, co je pro Čínu svátostí největší. Peking nejednou zdůrazňoval, že jediná otázka, kvůli které je ochoten vstoupit do války, je postavení Tchaj-wanu.

Také nyní na výroky Trumpa odpovědělo čínské námořnictvo vysláním mateřské lodě Laonin k tchai-wanským břehům. Nelibě nese Čína také Trumpovy pokusy zabránit čínské kontrole nad Spratlyho ostrovy a nad celým vodstvem Jihočínského moře.

Naprostá většina odborníků se shoduje v tom, že pokusy vtáhnout Rusko do konfliktu s Čínou na straně Spojených států jsou předem odsouzeny k nezdaru. Čínský směr kremelské politiky zahrnuje především spolupráci ve vojenské oblasti. Je to pro Moskvu důležitější než obchodní vztahy, kde Rusko nemá svému jižnímu sousedovi co nabídnout.

Rusko na mezinárodní scéně Peking neustále podporuje i přesto, že je to vztah značně jednostranný. Čína se nikdy hlasitě nepostavila za Rusko v otázce západních sankcí, nepodpořila anexi Krymu a vůbec se nevyjádřila k událostem na Ukrajině. Nicméně na půdě OSN oba státy vystupují svorně.

Mírně ochranářský je také jejich postoj vůči Severní Koreji. Většina komentátorů se shoduje v tom, že Trumpovo nadbíhání Putinovi za účelem zadržování Číny je iluzí, která nebude mít dlouhého trvání.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek