Na své poslední tiskovce na sklonku uplynulého roku oznámil americký prezident Barack Obama, že rok 2014 se stane přelomovým ve vývoji americké společnosti. Bude mít pravdu, anebo svými činy poskytne další důvody k pokračování "blbé nálady", jíž byl poznamenán minulý rok? Tato otázka se nyní čile diskutuje v americkém tisku.

Příznivci a odpůrci prezidenta svorně konstatují, že Spojené státy prožívají nyní velmi zvláštní dobu, protože pesimismus je v zásadě americké mentalitě cizí. Nespokojenost Američanů s jejich politickou třídou, s prezidentem, který je zklamal, pokles důvěry v ekonomické vyhlídky země vypadají na první pohled poněkud podivně v kontextu oficiální statistiky, jež se je snaží přesvědčit o opaku. Národní hospodářství mírně roste, nezaměstnanost na úrovni 7 % je zhruba na pětiletém minimu, hodnota akcií na Wall Streetu láme rekordy, cena nemovitostí stoupá, i když zatím nedosahuje předkrizové úrovně. Odborníci však tvrdí, že to jsou jen dílčí výseče celkového obrazu.

Kupříkladu výdělky Američanů se loni zvedly o necelé půl procento, což je méně než o rok dříve. Při dnešním tempu snižování nezaměstnanosti se pracovní trh vrátí ke stavu, který je v americkém hospodářství pokládán za normální, až za pět let. Navíc oficiální statistika skromně zamlčuje skutečnost, že zdrcující většina nově vytvářených pracovních míst vzniká v nejhůře placených povoláních. Kondici národního hospodářství stále ovlivňuje technologická revoluce, pokračující globalizace, outsourcing a jiné negativní trendy, jejichž obětí se cítí být řadoví Američané.

Střemhlavý pád popularity Baracka Obamy jemu naklonění politologové vysvětlují tím, že je reformátor. A reformátor, jak známo, bývá potrestán, neboť reformy v každé společnosti vyvolávají značný odpor. Vztah k prezidentovi je zrcadlovým odrazem pokračujícího intelektuálního konfliktu, jímž prochází americká společnost, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci posilování úlohy státu a jeho aktivnějšího zasahování do tržních mechanizmů. Po celý loňský rok tento spor doslova okupoval stránky všech intelektuálních tiskovin. Jedním z viditelných projevů tohoto sporu byl tzv. "shutdown" neboli pozastavení činnosti federálních úřadů, jímž byl poznamenán závěr loňského roku. Zastánci pečovatelského státu měli smůlu, když spuštění elektronické burzy zdravotního pojištění začala doprovázet četná selhání.

Politologové blízcí Demokratické straně ovšem poukazují na to, že jsou i jiné federální programy, kupříkladu sociální pojištění ve stáří nebo v nouzi, a ty se s kritikou nesetkávají. Poslední slovo tudíž, dle jejich názoru, ještě nebylo vyřčeno. Zlom v náladách amerického obyvatelstva přinese další stabilizace ekonomiky a dosažení státotvorného kompromisu mezi republikány a demokraty v Kongresu. Jak už to bývá, provládní politologové mají za to, že budoucnost Ameriky je skvělá a není důvodu pro pokleslou mysl, zatímco protivládní se domnívají, že změny k lepšímu se dají očekávat až po příštích prezidentských volbách.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus