Když píšu tyhle řádky (4. 11. kolem 21. hodiny), tak už to s ohledem na výsledek ve Wisconsinu vypadá, že to Donald Trump nedokáže a svůj post neobhájí. Ne že by to zas bylo tak nečekané, i když já tipoval jeho vítězství navzdory všemu, ale je to velká škoda. Rychle se s tím smiřuji.

Je škoda presidenta, který po celou dobu svého funkčního období musel odolávat neuvěřitelným překážkám své vlastní „obamovské“ administrativy, tajných služeb, které pracovaly proti němu, odklízet klacky házené mu pod nohy Sněmovnou reprezentantů a nakonec i čelit zradám svých vlastních lidí. A přesto dokázal nemálo. Jen namátkově: daňovou reformou pomohl nahodit ekonomiku USA na vysoké obrátky, snížil nezaměstnanost na nebývalé hodnoty, změnil bezbřehou a nekontrolovanou imigrační ekonomiku, stavěl plot na hranici s Mexikem a ztížil divokou imigraci. Vyvinul velký tlak na Čínu v oblasti obchodu a cel, vyjednal výhodnější smlouvu NAFTA, vystoupil z nesmyslného Pařížského protokolu a vydusil třeba UNESCO, když z něho USA vystoupily a přestaly platit hříšné peníze na podporu palestinských teroristů a podporu vydávání usnesení proti Izraeli jak na běžícím pásu.

A po celou dobu dokázal nevyvolat nikde válečný konflikt, neshazoval bomby, kde se dá, zbavil svět jednoho íránského lotra ve službách íránského terorismu a nakonec, jako třešničku na dortu, pomohl na svět smlouvám Izraele s několika státy Arabského poloostrova a smlouvě o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Súdánem. Přes všechny jeho úlety - jestli toto je málo, pak co dokázal Barack Obama kromě toho hloupoučkého „Yes, we can“ a přiblblého vybíhání schůdků jako symbol dynamiky? Dynamiky pohříchu jen fyzické, nikoli politické.

Nic z toho nemůže zastínit jeho někdy až protivný sebestředný způsob prezentace a přehnané emotivní vyjadřování měnící se až v hulvátství. Ale v dnešní podělané době, v níž kdejaký gauner udílí rady jak být lepší, proč vlastně ne. Byl to jiný president než všichni před ním a historie ho nakonec docení. Jsem si tím jist.

Bude mi smutno, jestli spatřím vítězný ryk a škleb nejhorší představitelky washingtonského bahna establishmentu Nancy Pelosi, která je větší štváč, než si přejete vidět. Suchá větev plná nenávisti.

Ale nejhorší na tom je, že presidentem USA se nejspíš stane chlápek, který předevčírem na mítinku držel za ruku svoji vnučku a představil ji, zjevně dezorientován v prostoru a čase, jako svého zesnulého syna a teprve když jej vnučka upozornila, tak se blekovatě opravil. Jeho příznivci úlevně zajásali. Já bych se být jimi hanbou propadl. Učiněná katastrofa. Ale to jsou dnešní USA, kde se i dement může stát presidentem a kde volby vyhrává vir jménem SARS-CoV-2.

Na druhé straně až tahle administrativa bude stát před voliči za čtyři roky, jde jen o to, aby republikáni nenasadili proti Kamale Harrisové takové eso, jakým je Joe Biden.