Po tragédii v newtownské škole, kde šílený mladistvý střelec zabil 20 žáčků a 6 jejich učitelů, slíbil prezident Obama drasticky omezit právo na svobodný nákup a držení střelných zbraní. Pověřil tímto úkolem viceprezidenta Josepha Bidena.

Ale že prosazení zákonných předloh v Kongresu může trvat dlouho a vůbec nemusí dopadnout podle jeho představ, rozhodl se Obama řešit problém pomocí prezidentských výnosů. 23 dekretů, které vydal jedním škrtem pera, způsobily v táboře jeho odpůrců výbuch nelíčeného hněvu. Televize Fox News uvedla vyjádření místních samospráv z Oregonu, Mississippi, Texasu a Kentucky o tom, že se nehodlají řídit výnosy, jež jsou, dle jejich názoru, v rozporu s ústavou. Jeden z texaských zákonodárců prohlásil v místním rozhlase dokonce, že federální úředník, který se pokusí uplatnit v jeho státě prezidentské výnosy, se sám stane objektem trestního stíhání.

Šerif z okrsku Jackson ve státě Kentucky se rozhorlil na obrazovce kanálu Fox News: "Co je mi po jejich výnosech! Když jsem skládal přísahu obyvatelům Jacksonu, přísahal jsem na Ústavu, jejíž druhý dodatek zaručuje občanům právo vlastnit zbraně. S tímto právem stojí a padá naše země."

Faktem je, že druhý dodatek americké ústavy svěřuje prezidentovi pravomoc regulovat tuto sféru a zatím nic v Obamově rétorice nepotvrzuje podezření Republikánů, že chová dalekosáhlé úmysly nakonec konfiskovat zbraně Američanům dbalým zákonů. Sociologické průzkumy svědčí o tom, že většina Američanů, včetně těch republikánského přesvědčení, podporuje návrh na ověření minulosti každého kupce zbraní. Spíše je Obamovi vytýkáno, že pro prosazení svého postoje zneužil malé děti. Když před televizními kamerami podepisoval svých 23 výnosů, za jeho zády stála skupinka malých školáků. Bílý dům vysvětlil, že jsou to děti, které úpěnlivými dopisy žádaly prezidenta, aby zajistil jejich bezpečnost. Náhle byly do polemiky vtaženy také prezidentovy dcery Sasha a Malia. Národní asociace držitelů střelných zbraní, jež lobbuje za zachování současného stavu, zveřejnila videoklip, v němž se táže: "Jsou snad prezidentovy děti důležitější než ty naše? Proč se tedy staví proti návrhu rozmístit ve školách ozbrojenou stráž, zatímco jeho děti ve škole hlídá ochranka složená z těžkooděnců?" Obama je ve videoklipu označen za pokryteckého elitáře.

Ve skutečnosti jeden z prezidentových výnosů vybízí školy k zaměstnávání zvlášť vycvičených policejních agentů, avšak je to je jen jeden z mnoha dalších bodů bezpečnostního programu. Hlavní důraz je kladen na zevrubné ověřování minulosti u všech kupců zbraní a na zákaz prodeje útočných rychlopalných pušek se zásobníky o více než deseti nábojích. Město New York vpředvečer prezidentova formálního prohlášení schválilo vlastní zákon, jímž podstatně zpřísňuje kontrolu prodeje zbraní. Většina obyvatel města a širokého okolí v zásadě schvaluje nová pravidla, která omezují kapacitu zásobníku poloautomatických pušek a nákup munice a snižují pravděpodobnost toho, že se zbraně dostanou do rukou duševně nemocných jedinců.

Bohulibé záměry jen zřídkakdy bývají uskutečněny tak, jak byly zamýšleny. Mívají většinou dopady, které je korigují k nepoznání. Po oznámení prezidentových záměrů jdou zbraně v Americe na dračku. Rodiny, které je dříve nevlastnily, si je houfně pořizují. Experti poukazují na to, že dramatické snížení kriminality, které bylo v posledních letech zaznamenáno právě v takových aglomeracích jako New York, souviselo spíše s rozšířením, než s omezením volně držených zbraní. Mnozí Američané mají v genetické paměti zakódovánu představu, že domácí arzenály zajistily svobodu jejich vzdáleným předkům.

Už na základních školách se americké děti učí tomu, že opravdovou rovnost zajistila Američanům pistole značky Colt – první osobní zbraň, kterou od poloviny 19. století vyráběla a masově prodávala zbrojovka Samuela Colta. Dodnes se používá úsloví – kolt je největší rovnostář. V zemi s takovou genetickou pamětí žádný odpůrce osobních zbraní nebude mít snadnou úlohu.