Taková předvolební klání mají už svou tradici - například slavné souboje Lincolna a Douglase, soků z téhož státu Illinois. V roce 1960 televize poskytla národu příležitost ocenit soupeře Kennedyho a Nixona, vážit jak formu, tak podstatu utkání. Mladý fotogenický senátor vítězil nad viceprezidentem, který vypadal unaveně, s nedostatečně oholenou tváří. V roce 1976 Jimmy Carter, bývalý pěstitel burských oříšků, zvítězil nikoliv zásluhou formy, ale obsahu, když jeho oponent, tehdejší prezident Gerald Ford, vyslovil nehoráznost, že Polsko je svobodná země, jako kdyby Sovětského svazu nebylo. Vítězného gólu se někdy dá docílit nejen trapným selháním oponenta, ale i vlastním vtipem, jak znamenitě dokázal (1984) Ronald Reagan, když skutečnost svého vysokého věku vyřešil slovy, že ho nezneužije v neprospěch mládí svého soupeře.Tím byl Walter Mondale, který ve svých memoárech poznamenal, že v tom okamžiku si uvědomil svou porážku.

V letošním utkání je to tedy střet mezi prezidentem Barackem Husseinem Obamou, kandidátem Demokratické strany, usilujícím o znovuzvolení, a jeho oponentem Mittem Romneym, vítězem primárek na nominaci Republikánskou stranou.

Oba tábory se dohodly na uspořádání tří debat, jejichž pravidla určila nezávislá Debate Commission: dvouminutové projevy, na ně reakce v téže délce. Účastníci nebudou mít k dispozici teleprompter - pomůcku posluchači neviděnou, z níž lze číst připravený text.

Datem první debaty byla první středa v říjnu a místem dohodnut Denver, hlavní město horského státu Colorado, v prostorách tamější univerzity, kde děkanem býval český Josef Korbel, otec Madlény, pozdější americké ministryně zahraničních věcí.

Dlouhou řadu měsíců probíhající předvolební kampaň, s výdají již víc než stomilionovými zejména zásluhou tzv. negative advertising. Nikdo si ale netroufl vyslovit pochyby o Obamově místu narození, zeptat se, proč žádal o finanční podporu jakožto foreign student, načež aby pak popřel, že by byl cizinec, také aby vysvětlil, jak může mít SSN (Social Security Number) vydané ve státě Connecticutu, kde nikdy nežil, a tak ještě velmi dlouho s dalšími tajemnostmi.

Zabijácká negativní kanonáda ale dopadala na Romneyho hlavu: že je to netvor, který zavinil smrt, deset let neplatič daní, bezcitný kapitalista (ač v roce 2011 na charitativní účely věnoval 4 miliony dolarů - víc než kdokoliv z politiků), multimilionář obyčejnými lidmi pohrdající. Zvýší daně pro střední třídu, sníží daně těm nejbohatším. Jeho nepřátelům se podařilo získat tajně natočený záznam z privátního sezení, kde Romney řekl naprostou samozřejmost, že 47 procent lidí bude volit Obamu za všech okolností. Kolem 90 procent černochů (jako důkaz zdravé solidarity, etnické sounáležitosti, kdežto stejné procento bělochů podpory Romneyho by byl ostudný, skandální projev rasismu), aspoň 70 procent rapidně se množících Hispanics pro něj bude hlasovat, jakož i tzv. freeloaders, daně neplatící a všemožné požitky od státu inkasující. (Což ovšem nebylo sdělení nijak objevné. Však takto se už před dvěma stoletími vyjádřil velký myslitel John C. Calhoun svým posouzením společnosti, sestávající ze dvou tříd: jedna nese finanční břemeno všech vládních výdajů a druhá požitky pouze inkasuje.)

Každopádně, obrovský to handicap pro Romneyho, jehož šance na vítězství všechna významná media - s výjimkou televize Fox - odepsala.

- - -

Pak tedy došlo k první debatě a pořádnému překvapení, s rekordní sledovaností 68 milionů. Údajný netvor Romney započal blahopřáním k Obamově 20. výročí svatby, svému sokovi se díval přímo do očí, což dotyčný neopětoval. Romney započal zdůrazněním, že on daně pro střední třídu nezvýší a pro ty nejbohatší určitě nesníží. Plynulý přednes, k tomu potřebná data. Obama probendil 90 miliard dolarů do neúspěšných projektů pro tzv. green energy. Za takovou sumu by se dalo zaměstnat dva miliony učitelů.

Romney podceněn, Obama přeceněn - sice zdatný rétor, ale mizerný prezident. Slíbil snížit rozpočtový schodek o polovinu a zatím ho zdvojnásobil. Dosáhl nejvyššího zadlužení - 6 bilionů dolarů - v historii země. Nezaměstnanost je stejná, ne-li větší, v porovnání s dobou, kdy usedl v Bílém domě.

Kromě neochvějné podpory z řad černochů, hispánců a požitníků přemnohých podpůných programů, například entitlemenets pro 47 milionů příjemců inkasujících food stamp, Obamovou výhodou je ovšem majestát prezidentského úřadu a obrovská podpora medií.

Převážila je ale nejedna nevýhoda: teleprompter - nezbytnost pro řečníka zvyklého komunikovat s davy s textem před očima. A nyní tedy aby se podílel na utkání jako rovný s rovným. V porovnání, Romney absolvoval řadu takových střetnutí v primárkách a s vesměs nevlídně si počínajícími novináři. Ti ale vždy jen tuze uctivě vznášeli Obamovi opatrné dotazy, pamětlivi varování ex-prezidenta Cartera, že jakákoliv kritická opovážlivost by byla důkazem nevykořenitelného bělošského rasismu. V takovém prostředí se Obamova schopnout vyniknout v duelu mohla obtížně prosadit.

Nikdo si dřív netroufal nesouhlasit s Obamovým opakovaným tvrzením o daňovém zvýhodňování amerických podnikatelů, kteří přesunou do zahraničí svou výrobu, a tak přispějí k domácí nezaměstnanosti. Jenže Romney se ozval, že za čtvrt století svého působení v byznysu se s ničím takovým nesetkal, k čemuž dodal: "Jako prezident, máte právo na své sídlo, na své letadlo, ale ne na svá fakta." Opakování nepravdy se nestane pravdou. Obama se nezmohl na odpověď, změnil téma.

Jeho závěrečné dvě minuty mnozí pozorovatelé hodnotili jako ty zcela nejméně zdařilé.

- - -

Po produkci vřelé gentlemanské rozloučení, rodinní příslušníci se přihrnuli.

Obamovi fanoušci ve stavu značné neveselosti, s různými reakcemi. Významný publicista Chris Matthews se zvlášť razantně rozběsnil. Al Gore, bývalý viceprezident a nadále ekologický zachránce této planety, přisuzoval fiasko nedostatečně okysličenému horskému vzduchu (Denver = výška 5494 stop, něco kolem 2000 metrů, čili jen trošku výš než česká Sněžka). Dalo by se ale namítnout, že v roce 2008 v tomtéž Denveru Obama bez jakýchkoliv potíží na otevřené scéně byl schopen pronést triumfální řeč, v níž oznámil svou nominaci deseti tisícům nashromážděných nadšenců.

První reakce v úvodníku The New York Times: Obama zklamali, nic podstatného neřekli.

Z jiných zdrojů přibývaly rúzné interpretace: Obamovo přílišné sebevědomí, konkurenta podceňující, nebyl dostatečně připraven, ovšem při sebelepší přípravě by se nemohl zbavit skutečnosti, jak nevalný byl jeho výkon jako hlavy státu. Na rozdíl od Romneyho, jenž ve své bývalé roli guvernéra státu Massachusetts úspěšně dovedl s opozicí vyřešit sporné problémy, Obama postrádá tuto schopnost nejen v pokusech o domluvu se svými oponenty, ale i s příslušníky vlastní strany v Kongresu.

- - -

Republikáni ovšem nemohli polehávat na vavřínech. Okamžitě spustila kanonáda z Obamova tábora, že Romney je LHÁŘ. To se teď stalo hlavním Leitmotivem.

Romney přispěchal s omluvných přiznáním o svém prohřešku o oněch 47 procentech amerických voličů, o nichž se za zavřenými dveřmi v privátní společnosti zmínil: že to byl omyl takto se vyjádřit, že on ovšem celý svůj život prokazoval svůj vřelý vztah ke všem 100 procentům amerického národa.

V příštích dvou týdnech proběhnou zbývající dvě debaty, obě v lokalitách s nadmořskou výškou jen několika metrů.

Tématem druhé debaty bude politika jak domácí, tak zahraniční, a třetí debata se bude zabývat výlučně zahraničními problémy.

Obama nastoupí do debaty č.2 jednak s výhodou předpokladu, že tentokrát on bude underdog, jemuž dlužno fandit, a jednak prostředí bude jinačí - tzv. townhall setting, s možností většího kontaktu s vybranýni příslušníky veřejnosti, kdy též s pomocí sympatizujících medií by mělo být snadnější ve správný okamžik vhodně vrazit dýku do oponenta.

Mezinárodní agenda nebude postrádat na třeskutosti. Půjde zejména o vzájemně se prolínající témata: vražda velvyslance Stevense v Bengazi, jenž se oprávněně obával o svůj život, však i v deniku tak zaznamenal, ale pomoc z Washingtonu nedostal. Z oficiálních míst pak přišly nehorázně zcestné interpretace, že to nemělo nic společného s al-Kajdou, nashromážděnými zbraněmi, se synchronizací s výročím 9/11, ale že šlo o spontální hnutí veřejnosti, oprávněně popuzené antimohamedáským několikaminutovým videem - k jehož zrodu došlo před několika měsíci, nikdo je neviděl, byl to výrobek Araba, Egypťana, a proto se rovněž rozběsnily davy v Egyptě, spílající Američanům., pálícím jejich vlajky, dovolávajícím se americké smrti.

Obamova administrativa ovšem trvá na dalším poskytování finanční pomoci Egyptu ve výši dvou miliard dolarů, které Washington nemá, a tudíž si je od Číňanů vypůjčuje.

Obama se již v OSN tuze omlouval všem mohamedánům světa.

- - -

O zpravidla všech amerických prezidentských volbách se tvrdí, že tyhle jsou ty nejdůležitější. Tentokrát bych se k tvrzení o takové důležitosti připojil.

Ledacos milého či spíš nemilého se ještě může přihodit. Můj pesimismus převládá, ovšem milerád bych se mýlil.

Vbrzku přede dveřmi budou i české volby. Co je nám tedy do těch amerických, máme svých starostí dost, že ano.

Jenže k těm starostem možná přibude, zmnoží je výsledek těch amerických.

KONEC