USA: Provokativní drzost předčasně se ozvat - 1
Znovu se vracím k tématu, jímž jsem si vysloužil pověst zavilého staříka, posedlého pošuka, neváhajícího se takto ztrapňovat. Poprvé jsem o Baracku Husseinu Obamovi psal před víc než pěti lety (Obamamánie, NP, 20.2.2007), nové hvězdě se značně neanglosaským jménem. Ve státu Illinois se mu podařilo zvolení do Senátu a vzdor kratičké kariéře ve Washingtonu začal usilovat o nastěhování do Bílého domu..
Fenomén s neobvyklým rodokmenem: otec černoch z africké Keni, matka běloška z Kansasu, on údajně rodištěm na Havaji, kde většinu svého dětství strávil v péči bělošských prarodiců, poté několik let žil v Indonésii se svým nevlastním indonéským otcem. O zvolení do Bílého domu sice usiloval jakožto non-racial kandidát, aniž by se byl unášel snem o společnosti barvoslepé, color blind society, tak jak bylo celoživotním usilováním Martina Luthera Kinga. Obama se stoprocentně ztotožňuje se svým údajným černošstvím, pokládá se za Afro-Američana a zdaleka ne za Euro-Američana, na což by přece měl perfektní padesátiprocentní nárok. Svou rasovou identitu nezdůrazňuje, pokročili jsme značně dál, však. on je vlastně příkladem možnosti dosažení toho nejvyššího cíle. V některých očích zcela znicotňuje původní dominantní motiv černošského establishmentu, totiž snahu zdůrazňovat, neustále opakovat, jak hrozně rasistická je tato země.
Jak známo a všeobecně uznáváno, pocit moci je značně působivé afrodisiakum. Barack získal pověst toho nejradikálnějšího ze všech sto senátorů ve Washingtonu. Že nenávidí bohaté lidi, a a přitom to je elitistický snob, jeho ambice je nebetyčná, zejména při uvážení dosavadních, značně nepozoruhodných zásluh. Pouhé tři roky v Senátě, v němž ani jeden významný zákon nenese jeho jméno. Před svým povýšením do Washingtonu jako senátor ve státě Illinois téměř stotřicetkrát hlasoval slovem "přítomen", čili nehlasoval tak či onak.
Oslňuje abstraktními apely o změně, naději, míru, potření bídy a nemocí, idealistickým globalismem, který má pramálo společného s realitou skutečného světa. Zlatoústý orátor, velmistr vágních slibů o změnách a naději v národě, je v mnohých kruzích, včetně těch nejvlivnějších, pokládán za téměř spasitele Ameriky, všeho lidstva.
- - -
Leckde totiž kolovaly zprávy o tvrzení Obamovy africké babičky Sarah Hussein Obama, že její nynější slavný vnuk se narodil v Keni, kam se tehdy vrátil její syn spolu se svou značně již těhotnou bělošskou manželkou. Ta se údajně necítila nejlíp v tamějším prostředí, zejména jí vadilo zacházení muslimských mužů se svými manželskými protějšky. Rozhodla se do USA vrátit, ale vzhledem k příliš pokročilému těhotenství letecká společnost ji odmítla vzít na palubu.. K porodu tedy došlo v Keni – tak tvrdí babička Obamová.
Žurnalista Wayne Madsen (Online Journal) uveřejnil 9. června 2008 článek, v němž tvrdil, že jeho slídilům (research team) se podařilo v keňském přístavě Mombasa nalézt dokument o narození Baracka Husseina Obamy Jr., z otce, občana Keni, a matky, americké občanky. Ta krátce po porodu s potomkem do USA odlétla a v Honolulu na Havaji ho registrovala jako tam narozeného.
E-mailem nám začaly přicházet seznamy padesáti údajných, Obamou vyřčených lží. Například: Jeho otec Barack Hussein Obama Sr. (1936-1982) nebyl chudobným pasákem koz, ale příslušníkem místní politické smetánky se solidním vzděláním, se zaměstnáním u vlády. Obamova africká babička nebyla křesťanka, ale věrná muslimka. Však nežila v monogamním manželství, byla jednou ze čtrnácti manželek téhož muže. Obamovo jméno není africké, z jazyka swahili, jak tvrdí, "Barack" pochází z arabského "baraka" , překládané jako "požehnaný", a neméně arabský je ovšem onen Hussein.
Předložení rodného listu si vyžádal R. Barclay Surrick, soudce u federálního soudu pro východní oblast Pennsylvánie, z iniciativy Philipa J. Berga, právníka, podporovatele Hillary Clintonové, tehdejší neúspěšné kandidátky o znovunastěhování do Bílého domu. Původní popud ale vzešel u žurnalisty Jima Geraghtyho, National Review, který u Obamova štábu marně žádal o kopii rodného listu jako důkazu, že prezidentský kandidát se v USA skutečně narodil.
Nejspornějším a nejvíc pozornosti vyvolávajícím dokumentem byl Obamův rodný list a zjištění místa jeho narození.. Tisk, televize, publicisté, politici, ba i sám Obama, bagatelizovali, zesměšňovali tázající se opovážlivce, že se nenarodil v v Keni , ale na planetě Krypton. Ve svém televizním interview s Brian Williamsem (NBC-TV) Obama vysvětloval: "Já přece nemůžu strávit všechen svůj čas pobíhat s rodným listem přilepeným na čelo." A všemu přikyvující Williams si netroufl poznamenat, že stále chodit nemusel, jednou by postačilo s možností přezkoumání onen tolik tajený důkaz ukázat.
O to u soudu například usiloval právník Gary Kreep, čemuž Obamovi advokáti úspěšně zabránili. Během prezidentské kampaně 2008 Obamův tým zveřejnil tzv. Certificate of Live Birth. Ten ale tři odborníci (authentification experts) odmítli jako vyložený podvod (obvious phony). Nicméně Obama nadále odmítal předložit autentický Long Form Birth Certificate, obsahující informace o příslušné porodnici a totožnosti přítomného lékaře.
Dokument si začali prohlížet odborníci, nikterak přesvědčení o jeho pravdivosti. (Podrobnosti s řadou technických detailů včetně miliontin takové pravděpodobnosti, v mých textech O slibu průhlednosti ke stavu neviditelnosti, NP, 14.7.2011, a Obamův rodný list konečně odtajněn - 3, NP, 18.10.2011).
Tuze se nabízela otázka: proč neukázat rodný list a tím se zbavit otravných iniciátorů stále početnějších soudních iniciativ a rovněž si ušetřit miliony dolarů, zbytečně vyhozených peněz pro drahé advokáty.
Nezodpovězena též otázka, kdo financoval jeho studia, zejména hodně nákladnou Harvard Law School. Nikdy totiž nebyl předložen důkaz, že by byl zažádal a obdržel studentskou půjčku. Obama odmítá v této věci dát k dispozici jakékoliv materiály, vzdor opakovaným žádostem od Chicago Tribune, významných novin ve městě, jež se stalo Obamovou politickou bází.
V roce 1981 Obama odletěl k pobytu do Pákistánu, kam v té době nikdo s americkým cestovním pasem nesměl vstoupit. S jakým tedy cestovním dokumentem se tam dostal?
Jak mohl dostat druh Fulbrightova stipendia , pro něž se výlučně kvalifikovali cizí, nikoliv američtí občané? Přece musel ztratit americké občanství, pokud je kdy měl, poté, co ho adoptoval jeho nevlastní otec Soetoro, indonéský státní občan.
- - -
Už několikrát jsem napsal, že je užitečné hodnotit osobu nejen podle toho, co říká a co dělá, ale také podle druhu lidí, s jakými se přátelí. Nepřehlédnutelný je například jeho vztah k Williamu Ayersovi, bývalému revolucionáři domácí teroristické organizace Weather Underground. Spolu se svou manželkou Bernardine Dohrn se podílel na kladení bomb a vyhazování federálních budov do povětří. Ayers s chotí uspořádali večírek k zahájení Obamovy politické kariéry, Obama a Ayers vypomáhali nadaci Wood Foundation distribuovat peníze k prapodivným účelům. Obama vydal prohlášení, v němž tyto dva spoluobčany pokládá za "mainstream", čili průměrné, normální, nepozoruhodné Američany
I když třeba nepatřili k jeho nejbližším přátelům, patřil mezi ně zcela určitě velebný pán Reverend Jeremiah Wright, Obamův mentor, rádce, náhradní otec, jenž ho oddával, dvacet let byl Obama členem jeho farnosti. Bělochy kromě mnohého jiného obviňuje ze systematické genocidy černošského obyvatelstva vynálezem AIDS. Ameriku obviňuje jednak z nedostatečné materiální podpory Africe a rovněž i z genocidy Afriky. Amerika je zločinný národ, jeho kriminalita a rasismus jsöu stejné jako v době otrokářství. A Ameriku beztoho objevili Afričané. Wright, prosazovatel oné black liberation theology, rovněž k věření předkládá zajímavost, že "černý Ježíš byl zavražděn evropskými utlačovateli". Též resolutně odmítá nařčení, že by byl černošský rasista, a vysvětluje, že černošský rasismus neexistuje, poněvadž nemůže existovat.
Ještě bližší novému prezidentovi je ovšem jeho manželka Michelle, s jejímiž názory je důkladně obeznámen. Dostalo se jí privilegovaného, záviděníhodného vzdělání (univerzity Princeton a Harvard). Předložila disertační práci, v níž zdůrazňovala, že americký národ je založen na zločinu a nenávisti, že běloši jsou nevykořenitelní rasisté (ineradicably racist), že konflikt bělochů a černochů je nesmiřitelný , permanentní, potrvá věčně.
DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ
Upozornění:
Nová kniha Oty Ulče "Velikáni a malikáni" - český exil, autorovy zkušenosti, profily osobností jako Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka a přemnozí další. Vyšla 26. března v pražském nakladatelství Šulc-Švarc.
Neoficiální stránky Oty Ulče