Již přemnohé se změnilo od loňských podzimních voleb: Obama, nájemník Bílého domu, se musel vystěhovat, též skončila éra mediální veleopatrnosti nektritizovat jakékoliv jeho katastrofální počínání (například víc dluhů ve státní pokladně nashromáždil než všichni jeho prezidentští předchůdci od počátku americké republiky dokromady) z děsu obvinění z rasismu. Proto islámské vraždění na domácí půdě se muselo prezentovat 0bamovým něžným eufemismem „úraz v pracovním prostředí“. V únoru 2015, s černošskou rasou se stoprocentně ztotožňující Barak Hussein Obama, syn stoprocentní matky bělošky, uveřejnil v Los Angeles Times úvodník se zprávou o třídenní konferenci v Bílém domě a údajně dosaženém totálním zničení extrémistické al-Kajdy.

Mexicko-americkou hranici v denním průměru 4.000 osob překročí legálně či nikoliv. Pokud jsou původem ze zemí Středního východu, tento bývalý prezident vydal pohraniční stráži příkaz s takovými zájemci zacházet zvlášť ohleduplně.

Následovalo zabití 49 nevinných obětí v Orlandu na Floridě. Napřed padla oficiální vina na zbraně, poté na homofobii. V prosince CBS kolos přispěchal s titulky politování muslimů v San Bernardinu, tam se obávajících. Američtí mohamedáni měli oprávněný důvod se pyšnit: Obama 6. dubna 2009 ve svém projevu v tureckém parlamentu zdůraznil, jak že Spojené státy americké obohaceny byly americkými muslimy. Ze solidního zdroje se takto dozvídám (Katie Pavlich, „Obama: Extremists Have „Legitimate Grievances“, Townhall, 15.2.2015). Ano, ony oprávněné

grievances (“stížnost, rozhořčení, zlost, zármutek, rmoutění“), takto Obamou nezřídka zdůrazňované.

Guvernéři padesáti států USA - republikáni a demokraté - vyjádřili svou nevoli z Obamova plánu přistěhovat tisíce Syřanů do jejich sousedství. „Potřebujeme uvěřit ISIS, jejich slovům. Jejich cílem je ovládnout celý svět. Oni usilují nás ovládnout - nás zničit.“

„My ale nejsme islamofobové,“ snaží se Obamu konejšit Todd Starnes (Townhall, 17.11.2015), se zpřesněním svého zájmu nebýt explodován do povětří.

- - -

Nic tedy takového za povolební situace s nynějším Donaldem Trumpem v sedle, jehož se leckdo snaží vystrnadit. Nejzřetelnější usilovatelkou je Maxine Waters, dlouhodobá (32 roků zasedající, 16x již zvolená) černošská kongreswomanka z Kalifornie, reprezentující chudičký volební obvod, v němž ovšem nesídlí. Její adresou je luxusní část Los Angeles. Opakovaně zdůrazňuje své rozhodnutí Trumpa zlikvidovat do konce tohoto roku 2017.

Šiky Trumpových odpůrců jsou značně početné. Mezi nimi je naprostá většína (90 % plus) jednak všech mediálních zdrojů, jednak všech intelektuálů, pedagogů, univerzitních činitelů. Ač by Trump cokoliv prospěšného, užitečného udělal, v očích takové naprosté většiny myslitelů zůstává zatracen jako obrovské definitivní monstrum, ďábelský zločinný zrádce, jakkoliv by třeba co užitečného vytvořil. Mike Huckabee, bývalý guvernér státu Arkansasu (a rovněž jeden z šestnácti soupeřů pro získání nominace na prezidentský trůn), je jednou z mála výjimek, který svého přemožitele Trumpa hodnotí tuze kladně. V televizní prezentaci (Fox, Hannity interview, 22.8.2017) přednesl seznam Trumpových úspěchů docílených za první polovinu prvního roku jeho prezidentování, a při té příležitosti oznámil předpokládanou samozřejmost, že žádný mediální zdroj se o takovém výkonu nezmínil. (Jednou zahraničním výjimkou byla německá kancléřka Merkelová, která s Trumpovým temperamentam nezřídka bývala ve štíru, ale vyjádřila se, že on si zaslouží respekt jiných státú.)

Na rozdíl od svého předchůdce, při prvním setkání se saúdským králem se klanícího, Trump ve svém projevu před padesáti saúdskými veličinami se o teroru a terorismu zmínil třicetkrát, Obama tak neučinil ani jednou. Trump rovněž oznámil své založení Global Center for Combating Extremist Ideology, a to právě v tamějším centru islámského světa. (Zda už něco tak pozoruhodného vzniklo, nemám tušení.)

Trump se ale občas stává obětí vlastního temperamentu. Během volební kampaně nezřídka nevlídně odsoudil americké zabřednutí v občanské válce v Afghánistánu, všelijak slepeném to útvaru aspoň tuctu vzájemně se vraždících kmenů, kde nikdy nefungovala centrální moc, vládnoucí tamější patetické pustině. O něco takového se Britové pokusili v devatenáctém století a Sověti ve století dvacátém. Načež se nechali přilákat Američané za značně vysokou cenu: miliardy dolarů vyčerpány na všelijaké projekty, vesměs pak rozkradené, tisíce vlastních vojáků nepřeživší, trapně neúspěšná, nevyhratelná válka, ta zcela nejdelší v americké historii.

V Trumpově programu bylo rozhodnutí z tak nesmyslného konfliktu co nejspěšněji odejít. A nyní v srpnu 2017 prezident, po důkladném přeorganizování svého teamu, v němž hlavní roli získali profesionální vojáci, oznámil národu důkladný obrat, že z Afghánistánu se odcházet nebude a válka se vyhraje. Dosud jsme se nedozvěděli, jak by takové vítězství mělo vypadat.

- - -

Nyní sdělení ještě trapnější, totiž přepisování vlastních dějin. AMERICA’S SECOND CIVIL WAR, takovou pošetilost s pokusem přepisovat vlastní dějiny, naroubovat nynější hodnoty na dávnou minulost, tak nazval Pat Buchanan, někdejší neúspěšný uchazeč o prezidentský trůn.

Už se začíná řádit. New York City, jeho nynější, až groteskně pokrokový primátor Bill de Blasio, který při svém projevu na pohřbu zavražděných policistů způsobil, že nashromáděné jednotky přítomných strážců veřejného pořádku se k němu zády otočily. V mnoha státech již dochází k ničení soch představitelů konfederace z doby občanské války Jihu proti Severu v devatenáctém století. Nyní ve státě New Yorku tento myslitel dychtí odstranit sochu Christopha Columba - dosud většinou pokládaného za objevitele onoho tzv.Nového světa.

Ve státě Virginia, univerzitním městě Charlottesville, v sobotu 12. srpna došlo ke srážce tradicionalistů, nacionalistů, též údajně i neonacistů (tento celý průvod s policejním povolením) a proti nim vystoupení tuze pokrokových živlů (bez policejního povolení), výsledkem mnoho zranění a jedna smrt mladé ženy. Strážci veřejného pořádku nemínili zasahovat. Tam přítomný Terry McAuliffe, guvernér Virginie, odsoudil bělošské nacionalisty, ale místo aby také odsoudil druhou, značně pokrokovou stranu, raději z místa střetu se vzdálil. Mike Signer, starosta Charlottesville, obvinil z konfliktu nepřítomného Trumpa.

V předchozím textu (Nezřídka podivný způaob uvažování) uvádím jména významných politických osobností, senátorů, taktéž členů Ku-klux-klanu, jejichž sochy zdobí mnohá místa, po nich jsou i mosty pojmenovány.

Teď tedy dochází k přejmenování a rozmetání. Nakolik asi budeme důslední? Má se zrušit restaurace, poněvadž v ní není zřetelná zmínka o otroctví.

Prvních šest prezidentů (Washington, Adams, Madison, Jefferson,atd.) vlastnilo otroky. Důslednost by tedy vyžadovala přejmenovat hlavní město USA. A další města.

Posmrtně překádrovat, potrestat další velikány.

Woodrow Wilson zabránil rasové integraci v armádě.

Earl Warren, předseda Nejvyššího soudu, v dřívější funkci hlavní jurista v Kalifornii, za druhé světové války nazabránil násilnému přesídlení obyvatelstva japonského původu.

Tři bratři Kennedyové, každý z nich se dle dnešních rasově tolik háklivých kritérií kádrově provinil:
John v případě Sammy Davise, proslulého černošského komika, který kvůli Kennedyho prezidentstvi odložil svou svatbu s nevěstou jiné rasy. (To byl též můj osobní případ, což jsem ale bez odkladu uskutečnil.)
Robert v roli ministra spravedlnosti, když dal souhlas k tajnému odposlechu Martina Luthera Kinga, z podezření kontaktů s vysokým funkcionářem americké komunistické strany.
Ted Kennedy, který velebil rasistu Geoge Wallace, guvernéra Alabamy, jako „správného ducha Ameriky“.

Jediní, koho takové dávné zbytečnosti nezajímají, se zdají být původní obyvatelé kontinentu - American Indians and Alaska Natives, v počtu přesahujícím 5 milionů, jak zjistil poslední cenzus.

- - -

Takové starosti Čechové nemají. Své ulice si už dávno přejmenovali. Z Vinohradské třídy vznikla Schwerinovs, pak Stalinova, pak další.

Teď brzo budou tamější prezidentské volby. Kolik šťourání ve stranické, estébácké a další všelijak potřísněné minulosti kandidátů se třeba uskuteční?

KONEC