Zůstane Trump favoritem voleb, anebo Bidenovi pomůže koronavirus?

Letos se poprvé po 258 letech v New Yorku nekonal tradiční irský pochod na den sv. Patrika. Rovněž guvernér státu Ohio v ten den zrušil primárky, aby se lidé nesetkávali ve velkém množství (budou se konat později nebo korespondenčně). Vše kvůli koronaviru.

Primárky se však konaly ve státech Florida, Illinois a Arizona. Je rozhodnuto; demokratickou nominaci získá bývalý viceprezident Joe Biden (77 let), nikoli senátor Bernie Sanders (78 let). V lidnatém a velice důležitém státě Florida Biden zvítězil nad Sandersem poměrem 62 : 23, tedy rozdílem téměř čtyřiceti procentních bodů (!); v taky lidnatém státě Illinois poměrem 60 : 36 a v Arizoně výsledek je 44 : 32. Dohromady to není sto procent, protože mnozí voliči dali hlasy kandidátům, kteří už z primárek odstoupili.

Na Sanderse bude nyní Demokratická strana vyvíjet velký tlak, aby svou kampaň ukončil a umožnil tak Bidenovi se co nejdřív vrhnout na prezidenta Donalda Trumpa. Pokud Sanders kampaň neukončí, primárky budou pokračovat, ale ve všech demografických skupinách nad ním vede Biden. Sanders tak už nemá reálnou šanci Bidena porazit; to případně jen Bidenovo zdraví, pokud by do léta onemocněl.

Stát Illinois je v prezidentských volbách demokratický, zatímco Arizona a Florida jsou státy „na rozhraní“, v nichž demokratických a republikánských voličů je přibližně půl na půl, takže v listopadu tyto a s nimi čtyři či pět dalších států budou klíčové a volby rozhodnou.

Sandersův filokomunismus

Proč na Floridě Biden Sanderse deklasoval tak drtivým způsobem? Díky hlasům dvou komunit: židovské a kubánské. Mnozí židovští senioři z celého východního pobřeží USA mají své zimní rezidence na Floridě, kde jsou zimy mírné, a mnozí z nich si pro účely voleb za stát trvalého pobytu zvolili Floridu. Takže židovská komunita je na Floridě procentuálně oproti jiným státům silná – a Bernie Sanders je ten u demokratů nejvíce protiizraelský kandidát na prezidenta v živé paměti. On sice tvrdí, že není protiizraelský, nýbrž jen proti politice premiéra Netanjahua, ale faktem je, že v jeho kampani mají silné slovo propalestinští radikálové.

A ještě důležitější je klíčová komunita kubánská. Sanders je pro ni nepřijatelný nejen proto, že Fidela Castra a nikaragujské sandinisty chválil v 80. letech, ale tuplem proto, že Castra se zastával i teď, ve smyslu: ať už si o něm myslíte cokoli, ano, byl to diktátor a já jsem proti diktátorům, ale každý musí uznat, že státní zdravotní péči na Kubě zavedl skvělou, a to je dobrá věc, ne? Což kubánským Američanům zní asi jako: ať už si o Hitlerovi myslíte cokoli – a udělal mnohé špatné věci –, přece jen musíte uznat, že jeho infrastrukturní projekty, například dálnice, byly skvělé…

Mimochodem, cukrárny amerických Kubánců nabízejí i zmrzlinu čokoládovou s chili papričkami; její název je: „Fidel Castro, smaž se v pekle!“

Sandersův antiantikomunismus a filokomunismus pohřbily jeho prezidentské naděje. Na Floridě.

Doposud jsem měl za to, že ať už demokratickou nominaci získá kdokoli, favoritem listopadových voleb bude Trump. Od druhé světové války každý prezident, který usiloval o znovuzvolení a během jehož mandátu byl stav ekonomiky dobrý, znovuzvolen byl. Americe se doposud za Trumpa dařilo – a USA nejsou v žádné nepopulární zahraniční válce. To vše však nyní změnila koronavirová pandemie.

Americká a světová ekonomika jdou do recese. Nejsilnější argument za znovuzvolení Trumpa padá. A nevíme, kolik obětí si pandemie v USA vyžádá a nakolik z toho budou voliči vinit Trumpa a nakolik guvernéry svých států.

Bidenova spolukandidátka

Tak či onak, nyní je již favoritem Trumpův demokratický protikandidát, což je dobrý důvod blíž se podívat na Bidena. Je stále mentálně fit? Nebo jeho stáří se již na jeho vnímání reality podepisuje? V listopadu mu bude 78 let, a bude-li zvolen, v den vstupu do úřadu – 20. ledna 2021 – bude člověkem starším, než byl Ronald Reagan v den v úřadu poslední (20. ledna 1989)!

V nedělní debatě se Sandersem Biden oznámil, že bude-li zvolen prezidentem, na Nejvyšší soud nominuje ženu černošku (nyní má tento devítičlenný tribunál tři ženy a jednoho černocha) – a zároveň jako kandidátku na viceprezidentku si vybere ženu (slib nominace černošky na soud ho zbavuje povinnosti mít viceprezidentku černošku). Kterou? Zatím neřekl. Jednu z těch, které kandidovaly v primárkách? Jednu ze senátorek či guvernérek? Michelle Obamovou? Nevíme.

Málokdy kandidát(ka) na viceprezidenta volby rozhoduje (naposledy v roce 1960, kdy Lyndon Johnson zajistil J. F. Kennedymu Texas, a tudíž těsné vítězství). Letos to může být jinak; vzhledem ke svému věku Biden, bude-li zvolen, může v průběhu období rezignovat ve prospěch své viceprezidentky. Takže Američané, kteří ho budou v listopadu volit, možná nebudou volit jen prezidenta USA šestačtyřicátého, ale i prezidentku čtyřicátou sedmou.

LN, 20.3.2020