Někdy jen jepičí bývá životnost zájemců o nominaci svou stranou pro utkání o Bílý dům. Hvězdy zazáří a promptně zhasnou, jak se například stalo Howardu Deanovi, bývalému guvernéru politicky velmi pokrokového státu Vermontu. Jiní uchazeči, zprvu převážně podceňovaní, nominaci získají a pak v utkání s oponentem jmenovaných druhou stranou prohrají - případ to senátora Johna McCaina v roce 2008.

Průzkumníci veřejného mínění se předhánějí svými vzájemně se vylučujícími prognozami. Vycházejme ze skutečnosti, že volby amerického prezidenta jsou součtem padesáti různých utkání ve státech se značně rozdílným dopadem. Víc než na velikosti státu ovšem záleží na počtu oprávněných voličů a ovšem i jejich ochotě k volbám přijít. V případě primárek navíc záleží na jejich časování. Jako zcela první na řadu začátkem ledna 2012 přijde žírná Iowa, tolik obdivovaná kukuřičným Nikitou Sergejevičem Chruščovem, též dočasné sídlo Antonína Dvořáka a v městě Cedar Rapids, povodněmi důkladně postiženém, s největším českým muzeem na americkém kontinentě. Iowa svou velikostí (ČR x 2) je na 23. místě a počtem obyvatelstva (zhruba jedna třetina ČR) na 30. místě. A teď, zásluhou primárek, na zcela prvním místě politické důležitosti a mediální pozornosti. Přitom tam mají primárky systémem zvaným caucus, decentralizované počínání a rozhodování, k němuž se třeba dostavit, což v lednu, v mrazu a případných vánicích si leckdo rozmyslí, účast bude mizivá. Nicméně maličký zlomek zúčastněných bude mít celonárodní dopad na v pořadí druhé primárky ve státě New Hampshire, ještě menším (44) a méně početným (41). Třetím pak kolbištěm bude jižanský stát South Carolina.

- - -

Analytici nabízejí své předpovědi o pořadí vítězů a poražených v prvním utkání a jaký že to bude mít dopad na druhé utkání a pak další a další. Jak uspěje či neuspěje Mitt Romney v Iowě, s jakým pak dopadem na New Hampshire, kde on v sousedním státu Massachusetts byl guvernérem.

Medii trýzněný údajný sexuální harašitel Herman Cain se v Iowě dosud drží v čele peletonu. Tam ale též dosahuje Newt Gingrich, v nápodobě z popele se vynořivšího bájného ptáka Phoenixe. Několika břemeny obtěžkaný Newt: třikrát již ženatý, přistižen při koupi - nikoliv krádeži - šperků v luxusním obchodě Tiffany´s, mnoho peněz utratil, zatímco jeho kolísají kampaň se potácela ve víc než milionovém dluhu a řada rozhádaných spolupracovníků od něj odešla.

Jenže v dosavadních televizních debatách nad svými rivaly vynikl svou inteligencí, znalostmi a vtipem.

Gingrich je ročník 1943, ze středostavovské rodiny, adoptován nevlastním otcem důstojníkem. Na univerzitě Tulane v New Orleans získal doktorát se specializací na moderní evropskou historii. (Takže je značně pravděpodobné, že mezi jeho učiteli byl již nežijící Radomír Luža, český uprchlík z roku 1948, za Protektorátu v odboji, v němž jeho otec, armádní generál za první republiky, zahynul.) Po několika neúspěšných pokusech, Gingrich byl v roce 1978 zvolen do Kongresu, Sněmovny reprezentantů, což se mu povedlo celkem desetkrát. V roce 1994, po čtyřiceti letech, jako zcela první Republikán se stal jejím předsedou (Speaker), podle ústavy tím třetím nejvyšším - po prezidentovi a viceprezidentovi - představitelem země. Byl hlavním autorem tzv. Contract with America, jeho konfrontace s tehdejším prezidentem Clintonem vedla k dočasné paralýze federální mašinerie. Posléze se přece jen dohodli, se zdárným výsledkem reformy sociálního zabezpečení (welfare). V roce 1999 za dost turbulentních okolností rezignoval a rok poté se potřetí oženil s osobou se zajímavým jménem Callista Bisek. Napsal několik knih, stal se politickým komentátorem, spolupracovníkem u několika tzv. think-tanks.

Z videa nabízím příklad jeho stylu: "The deeply troubled non-Rotarian (doslova "hluboce trápený, sužovaný nikoliv člen klubu Rotariánů) zabil větší množství osob na vojenské bázi Fort Hood. Tak učinil fanatický Mohamedán, se slovy "Allah je veliký", jenže Obamova administrativa z politicky veleopatrné korektnosti zakázala jakoukoliv zmínku o nezpochybnitelné identitě a motivaci pachatele." Gingrich pak pokračoval: "Jak vidíte, používám pouze politicky přijatelné vyjadřování - stejně tak o případech v Detroitu, Denveru, New Yorku, ti všichni pachatelé měli společného, že žádný z nich nebyl Rotarián. Vytvářím nový rozlišovací profiling system, abychom se tak vyhnuli čemukoliv, co uráží sensibility - citlivost."

Gingrich se ve svém pojevu zmínil o řadě dalších nehorázností jako například o počínání Obamem vybraného Erica Holdera do funkce Attorney General (kombinacegenerálního prokurátora a ministra spravedlnosti), který se domáhá soudu teroristů podle civilních amerických předpisů, zaručit jim tak přístup ke všem materiálům obžaloby. Však Holder původně pracoval pro advokání firmu, která pro bono čili zdarma obhajovala teroristy, a poskytoval na ministerstvu, Department of Justice, zaměstnání druhu individuí, pro něž práva teroristů jsou hodnotnější než práva ohrožené veřejnosti.

Týž Gingrich: "Dvě a dvě jsou čtyři. Dám vám polovinu věty a vy doplníte její zbytek: Když nemáte peníze a nemůžete si koupit dům, tak uděláte co? Dům nekoupíte, správná odpověď. Jenže teď jsme dvacet pět let žili ve lži. Vláda nám říkala opak, s tím, že nikdo nebude zjišťovat naši schopnost splácet, obdržíme hypotéku na daleko nižší úrok, než je povinností všech jiných dlužníků. Když to dovolíte jednomu, jenž dojde k bankrotu, je to případ osobní tragedie, když se to umožní milionu jiných, je to národní krize. Není tady podnět k šetření, investování, chovat se rozumně, my ignorujeme pravdu o naší finanční situaci, nemáme zájem počínat si jako dospělí, a vy si snad myslíte, že se dá takovým způsobem vládnout?"

Kořeny nynější krize abychom začali hledat v dávném již roce 1938, tehdy zřízením instituce s podivným jménem FANNIE MAE, následované zrodem bratrance FREDDIE MAC, se stejně podivným právním určením tzv. GSE – Government Sponsored Enterprise. Sice ne národní podnik, ale s příjemnou zárukou vládní ochrany v případě hospodářské nepřízně a naopak s výhodou plně si užít zisku, pokud se dostaví. Jejich posláním bylo ordinary ("obyčejným, běžným, normálním, řádným") Americans umožnit financování k nákupu nemovitostí.

Půjčky přímo neposkytovaly, ale v podstatě fungovaly jako jakási pojišťovna, která hypotéky kupovala: některé si podržela, většinou je za poplatek dál prodala investorům, se zárukou splacení pohledávky, že v případě onoho default (nesplnění závazku platby) ji uhradí z vlastních zdrojů. Užitečná až blahodárná záruka takového zprostředkovatele umožnila získat vlastní střechu nad hlavou velkému množství zájemců. Počínání těchto GSE se mohutně rozrostlo, až dosáhlo obrovské výše poloviny celého tohoto trhu.Taková blahovolnost získala na intenzitě v devadesátých letech, hodně zásluhou tehdejšího prezidenta Clintona. Multikulturalismus značně získal na váze a ďábelské kolo se začalo roztáčet. Kongres dal zelenou: tento zkázonosný nonsens financovat, takové hypotéky od bank kupovat, všelijak přebalovat a snažit se je prodávat na volném trhu. Fannie a Freddie v roce 2000 oznámily, že do roku 2010 koupí riskantní úvěry ve výši dvou miliard dolarů. Nynější situace je ale taková, že převážně zásluhou senátora Dodda, kongresmana Franka a prezidenta Obamy daňové poplatníky postihl dluh v mamutí výši 156 miliard dolarů. A současně pachatelé takových ztrát inkasují mnohamilionové prémie a Kongres oprávněně zuří.

- - -

Po dlouhou tu dobu - od roku 1999 - již s přímým politickým počínáním neměl Gingrich nic společného. Vedl svou vlastní poradenskou firmu s třiceti zaměstanci, s filiálkami ve Washingtonu, Atlantě a St.Louis. Klientům radili, osobně se, dle Gingriche, průměrně stýkali jednou za měsíc.

Jenže teď se právě provalilo a zejména zásluhou Obamu podporujících medií pořádně rozmázlo zjištění, že Gingrich, nyní na popularitě získávající, mezi svými klienty měl i onoho provinilce Freddie Mae. Na jeho hlavu se sesypala obvinění z pokrytectví, že nyní haní toho, jehož zájmy jako lobbista za pořádnou úplatu obhajoval a prosazoval..

Gingrich se brání a snaží vysvětlit, že přece žádným lobbistou nebyl, v nejmenším ve prospěch svého klienta nekontaktoval ani Kongres, ani kteroukoliv složku exekutivní moci. Pouze poskytoval strategic advice - radu, o niž byl požádán a za niž byl placen. Zrovna včera jsem ale slyšel televizní přenos s jeho přiznáním, že ještě v roce 2007 nedoceňoval intenzitu blížící se finanční katastrofy.

Tým Obamových poradců pro strategii na znovuzvolení se nepochybně pokusí zveličováním této Freddie Mae konexe umenšit pravděpodobnost Gingrichovy nominace, aby se pak stal prezidentovým oponentem v televizních utkáních. Není obtížně si představit jeho nerovný souboj s orátorem, jenž bez asistence teleprompteru s připraveným textem bývá ztracen. Navíc Gingriche nelze podezírat z neznalosti správného počtu republik americké unie či že řečí v Rakousku není rakouština.

Ovšem mnohem důležitější je množství peněz, které bude Obama mít k dispozici v kampani, v níž si třeba nikdo netroufne vznést pochyby o jeho legitimitě

K O N E C