Na rozdíl od pseudo-Afroameričana Obamy, syna matky bělošky, onen outsider Herman Cain, jeden z osmi republikánských zájemců o nastěhování do Bílého domu, je stoprocentní černoch, jehož z Afriky přivezení předkové se do Ameriky dostali v otrockých okovech. Tento jejich prapotomek se narodil v roce 1945 v Memphisu, stát Tennessee, jeho matka pracovala jako uklízečka, jeho otec jako vrátný, posléze povýšený na šoféra prezidenta kolosu Coca-Cola. Rodina se přestěhovala do ještě víc jižanského státu Georgia, synu Hermanovi se podařilo vystudovat - obor matematika, computer science. Získal zaměstnání jako ballistic analyst u námořnictva, časem se přesunul a povýšil jiným směrem, stal se hlavou řetězce restaurací Godfather's Pizza a v roce 1999 to dokonce dotáhl na prezidenta organizace National Restaurant Association. Ve vrcholné funkci setrval několik roků, poté v Atlantě, hlavním městě Georgie, se vrhnul na publicistiku, rozhlasové vysílání, se zájmem o politickou kariéru. Jeho dva dosavadní pokusy (2000, 2004) se nepovedly, v roce 2006 ho zasáhla ošklivá rakovina (Stage IV cancer - colon, s metastází v játrech), kterou se mu podařilo úspěšně zdolat.

Nyní se pouští do boje s jiným druhem potíží. Jeho rasa se nezdá mu být na závadu u většiny bělošských voličů, ale notnou překážkou mu jsou jeho nijak tajené názory - jednak u mnohých jeho rasových soukmenovců, jednak u všech liberálně naděných, politicky korektních medií. V takových kruzích tento opovážlivec je cejchován jako zrádce, čili něco horšího než pouhý nepřítel . Cain se proviňuje staromodními názory, zdúraznováním osobní odpovědnosti za vlastní počínání - za rekordně vysoké procento dětí vyrůstajících mimo manželství, bez otcovské autority, za neméně značnou kriminalitu s vražděním zejména ve vlastních řadách. Mizerné výsledky ve školách, avšak s neutuchajícími požadavky, stěžováním si na nedostatečný přísun peněz ze státní pokladny. Standardní to mantra velké mediální přízni se těšících tzv. černochů z povolání, velebníčků typu Jesse Jacksona a Al Sharprona, zákonodárců v Kongresu, členů Black Causus, rasově výlučného společenství . Vehementně přispívají i celebrity jako Harry Belafonte, zatracující Caina jako rotten apple - zrádné"shnilé jablko".

Jenže toto jablko se svými názory začalo získávat na popularitě i ve vlastních řadách, v dosud existujících černošských rodinách s oběma rodiči, se setrvávajícím důrazem na tradiční hodnoty, jako je ona odpovědnost za vlastní počínání.

- - -

Protiútok již započal, s úsilím opovážlivce zdevalvovat, co nejvíc znemožnit. Jednou z prvních příležitostí byla v primárkách ona společná vystoupení kandidátů na nominaci, jakož i jejich jednotlivá interview. Výtečná šance zasáhnout osobu předurčenou k odstřelu (úspěšné iniciativy dosažené před minulými prezidentskými volbami, televizní interview ABC a CBS ke škodě viceprezidentské kandidátky Sáry Palinové poslouží příkladem).

Nedávno jsem sledoval televizní interview s politikem jménem Darrell E. Issa - příjmení to nikoliv neznámé v pražských kumštýřských kruzích. Tento zákonodárce z Kalifornie, nyní člen významného výboru Kongresu, přiznal, že po svém zvolení musel značně dohánět znalosti o situaci ve světě, co dřív nevěděl a vědět vůbec nepotřeboval. Který uchazeč o zvolení ať už kdekoliv by dovedl úspěšně zvládnout otázku o politických poměrech a hlavních představitelích v republičce Kiribati, členském státu OSN?

Když nedávno kandidáta Caina postihla otázka týkající se Uzbekistánu, odpovědět věru nedovedl. Daleko závažnější neznalost projevil o již existujícím nukleárním vybavení Číny a rovněž tápal s odpovědí, jak zhodnotit Obamovu politiku vůči Libyi.

Takové neznalosti sdělovací prostředky opakovaně sdělovaly, na prvních stránkách novin posměšně rozmazávaly.

Jak značný, leč nepřekvapující kontrast s jejich v naprosté většině případů nulovou, neexistující reakcí na Obamův veřejný, v Oregonu vyslovený předvolební slib, že navštíví všech padesát sedm států USA, jejichž prezidentem úspěšně usiloval se stát.

Při jiných příležitostech tento graduant z Harvardu oslňoval například tvrzením , že v Rakousku se mluví rakouštinou. I takové nádhery politicky korektni média pomíjejí.

Nicméně, i zpravidla solidní britský zdroj The Economist (5.11.2011) dává zaujatost většiny medií do uvozovek - "liberal bias" jakoby neexistovala.

- - -

Vzdor bohatě zdůraznovaným, leč nikterak ojedinělým nedostatkům jiných kandidátů v jejich zahraniční orientaci, průzkumy veřejného mínění potvrzovaly růst popularity tohoto bývalého funkcionáře v rezortu pohostinství s potravou italského původu. Se svými tradičními, staromodními názory začal získávat příznivce i v černošském prostředí. Takové tedy nebezpečí, že konzervativně smýšlející , v životě úspěšný příslušník jejich menšiny by se mohl stát příkladem (role model) ostatním.

Bílý dům musel vyrukovat s účinější kanonádou. Jako i v jiných, vlastně všech případech, dojde k pátrání v minulosti dotyčného. Použít zpravidla účinného obvinění z rasismu, by se v tomto případě jaksi nedalo uplatnit, takže se zvolila jiná alternativa - sexual harassment, hřích rovněž značný, někdy až strašidelný.

A historie se opakuje: před dvaceti lety došlo k téměř úspěšnému pokusu zabránit nominaci černošského, nepokrokově inklinujícího juristy Clarence Thomase k Nejvyššímu soudu. Jeho odpůrci tehdy vyrukovali s harašením, jež jim měla dokazovat Thomasova dlouholetá obdivovatelka Anita Hill, která vzdor údajné , v minulosti utrpivší újmě svého idola harašitele nadále vyhledávala. Média se tehdy předháněla s přenosy vyšetřování, svědeckých vypovědí. Celé hodiny jsem to tehdy poslouchal na radiu cestou do Toronta na redakční schůzky našeho časopisu Západ.

Thomas tehdy zareagoval slovy "This is a high-tech lynching for uppity blacks who in any way deign to think for themselves." Moderní že to forma lynčování uppity ("domýšlivých, arogantních") černochů, kteří si troufají myslet po svém.

Při pátrání po harašící minulosti protivně až nebezpečně populárního Hermana Caina se podařilo cosi najít ve spisech oné National Restaurant Association z roku 1999, že dvě anonymní ženy si na harašení stěžovaly a podařilo se jim vymámit obnos, výměnou za jejich mlčenlivost. Noviny Poliico pověřily čtyři své pracovníky, aby vypracovali tu nejexplozivnější, zničující bombu. Povedlo se jim toto: "Conversations allegedly filled with innuendo or personal questions of a sexually suggestive nature, also descriptions of physical gestures that were not overtly sexual but made women uncomfortable." Maximálně vágní obvinění, fyzická gesta ne vyloženě sexuální, ale přece jen vyvolávající nepříjemné subjektivní, jakkoliv nedokazatelné pocity a je jen na dotyčné, aby přistoupila a vyřkla je třeba i s víc než desetiletým zpožděním.

V době prezidenta Billa Clintona, s pominutím jeho laškování s orální aktivistkou Monikou Lewinskou, tento talentovaný politik a sexuální nenasyta tuze oblažoval případně i znásilnil tři nijak anonymní ženy. Tiskovou konferenci Pauly Jonesové televizní kolosy CBS a NBC kompletně ignorovaly, konkurenční ABC tomu věnovala 16 vteřin. Svědectví zbývajících dvou žen vyvolal podobný mediální nezájem. Ale tomuto anonymnímu obvinění Caina, věnovaly během čtyř dnů ABC, CBS a NBC padesát obviňujících pořadů. (Zdroj: Brent Bozell, "Herman's High-Tech Lynching", Townhall, 4.11.2011). Cain zareagoval opakovaným prohlášením, že harašitelem nikdy nebyl.

Jeho pronásledovatelé zintenzivněli svůj útok přechodem od anonymních udavaček ke konkrétní žalobkyni. Tu obstaral David Axelrod, Obamův dlouholetý poradce, jeho pravá ruka při spřádání spíš levicových záměrů. Oba z Chicaga, kde Axelrod vlastní dům (505 North Lake Shore Drive), též s nájemnicí Sharon Bialek. Dotyčná blond padesátnice, jíž její přátelé charakterizovali slovem gold-digger ¨("zlatokop", v tomto případě tedy spíš "zlatokopkyně"), stále zápolící s finančními potížemi. Již dvakrát vyhlásila bankrot, několikrát u soudu žalována, se teď dala k dispozici s obviněním, že Cain jí před víc než deseti lety sáhl pod sukni a ohmatával její ohanbí. Nevysvětlila důvody svého svědeckého zpoždění a též další podivnost, že Cain, který v popisu své práce navštěvoval státy Indiana, Minnesota, Nebraska a Kansas, ale nikdy to nebylo Chicago.

Cain také toto konkrétní obvinění popřel a prohlásil, že je ochoten podrobit se zkoušce lie-detectorem.

Není mi známo, zda žalobkyně dostala tutéž otázku a jak asi eventualitu seznámení s lžidetektorem přivítala..

Tak či ponak, průzkumy veřejného mínění naznačují pokles Cainovy popularity, záměr ublížit neposlušnému se již aspoň zčásti daří.

UKONČENÍ PŘÍŠTĚ