Rozsáhlá předměstí jsou již delší dobu pokládána za důležitý symbol americké civilizace. Žije v nich více než polovina Američanů. Až doteď měly pověst docela nudných sídlišť obydlených převážně zámožnými mladými bílými mnohodětnými rodinami. Statistiky však ukazují, že tato představa více neodpovídá skutečnosti.

Tytam jsou doby, kdy v chátrajících centrech přelidněných měst zůstávala jen barevná chudina, zatímco silná poválečná generace orientovaná na profesionální kariéru se stěhovala do předměstské zástavby složené z rodinných domků na jedno brdo. Poslední průzkum Brookingsova institutu ukázal, že americká předměstí chudnou a mění barvu. Opravdu majetní si naopak vyhledávají drahé byty v renovovaných městských centrech. Nikoli města, ale předměstí se nyní stávají tavicím kotlem Ameriky.

Bouřlivý růst předměstí po 2. světové válce byl spojen nejen s přelidněností městských konglomerací, ale také s intenzívní stavbou silniční a dálniční sítě po Velké depresi 30. let. Úřady stimulovaly osídlování předměstských sídlišť vývojem veřejné dopravy. Místní úřady zvýhodňovaly hromadnou zástavbu rodinných domků, jakož i hypoteční úvěrování. V posledních letech však silné poválečné ročníky tzv. baby-boomerů vstupují do důchodového věku. To vytváří pro stavební úřady amerických měst zásadně nové problémy. Bude třeba vybavit předměstí zcela jinou zdravotní, kulturní a dopravní infrastrukturou. Do předměstí se stěhují nejen kavárny a restaurace, multikina a divadla, ale také sídla firem, které nejsou ochotny platit drahé pronájmy v městských centrech. Demografové se více nestaví k předměstskému obyvatelstvu jako k obrovské stejnorodé lidské mase. Předměstí je zkoumáno nejen z hlediska etnického původu obyvatel, ale také z hlediska jejich politických preferencí. Předměstí se dělí na vnitřní a vnější, podle toho, jak je vzdáleno od městského centra. Vnitřní předměstí zpravidla podporuje demokraty, vnější hlasuje pro republikány. Politická přesvědčení jsou úměrná hustotě obyvatelstva: čím větší hustota, tím větší šance na vítězství mají demokraté a naopak.

Rok co rok více než 600 tisíc hektarů zemědělské půdy, lesů, vod a strání je zabíráno na výstavbu předměstí. Jen v období mezi roky 1982 a 2007 se plocha nové předměstské zástavby vyrovnala území dvou amerických států Illionois a New Jersey. Většina předměstí má dávno vlastní centra a vlastní okrajové čtvrti. Vznikají problémy, které dříve neexistovaly: tak třeba problém dostupnosti pohonných hmot. Naprostá většina Američanů používá pro dopravu do práce osobní auta – dálniční síť je mimořádně rozvětvená a ceny benzínu jsou pověstně nízké. Jenže rostoucí vzdálenost mezi domovem a prací zdražuje provoz auta a zvyšuje časové ztráty. Někteří experti již dnes mají za to, že ekonomické faktory omezí další rozvoj předměstí. Větší důraz bude nepochybně kladen také na rozvoj veřejné dopravy.

Demografové očekávají, že se do roku 2050 počet obyvatel Spojených států zvýší o dalších 110 milionů lidí, především zásluhou intenzívního přistěhovalectví. Americká společnost se stává stále různorodější v etnickém a rasovém ohledu. Ještě donedávna se přistěhovalci usazovali hlavně v několika metropolích jako Los Angeles, New York nebo Miami. Dnes již více než polovina nových Američanů preferuje bydlení v předměstích. Právě předměstí se stala oním tavicím kotlem, jež obráží etnickou různorodost Spojených států a zajišťuje ztavení velmi nesourodých kultur do nové civilizační entity.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6