Minulou středu v projevu na Valném shromáždění OSN vyzval americký prezident svět, aby spojil síly ve válce proti Islámskému státu, tomuto syndikátu smrti, jak řekl Obama.

V té době již americké letectvo na prezidentův rozkaz několik dní provádělo letecké údery na pozice extremistů v Sýrii a Iráku.

Reakce americké veřejnosti na zahájení nového válečného tažení byla smíšená. Čelní politici obou stran se zásahem proti islamistům veřejně souhlasili, i když Kongres formálně prezidentovo rozhodnutí neprojednával, neboť o to nebyl požádán. Mezi komentátory a analytiky ovšem jednota názorů neexistuje.

Dokonce i sdělovací prostředky tradičně blízké k demokratům projevily rezervovanou skepsi vůči skutečnosti, že Barack Obama zahájil vojenskou operaci, aniž by ji s kýmkoli konzultoval.

Obvykle prezidentovi nakloněný deník New York Times k tomu poznamenal: „Barack Obama nežádal Kongres o požehnání válečných akcí, a tudíž ho nemohl ani dostat. Bílý dům tvrdí, že prezident má veškeré potřebné pravomoci v souladu se zákony z let 2001 až 2002, jimiž bylo schváleno užití síly v Afghánistánu a Iráku.
Pravda je taková, že žádná taková pravomoc ze vzpomenutých zákonů nevyplývá. Vláda argumentuje tím, že letecké útoky jsou v souladu s mezinárodním právem, ježto jsou podniknuty pro obranu Iráku. To by je však musela schválit Rada bezpečnosti OSN.“

Liberální časopis New Yorker dokonce podrobuje Obamovu administrativu přísné kritice: „Podle všeho se exekutivní moc domnívá, že smí obcházet pravidla, jimiž je podmíněn vstup do války, jednoduše tím, že bude veřejně popírat, že se jedná o válku. Zároveň vláda dělá vše pro to, aby soulad její pochybné praxe s ústavou nemohl být nikým ověřen, a odvolává se na nutnost rychlého vstupu do nevyhlášené války.“

Američtí experti všech politických orientací poukazují na neurčitost protiteroristické strategie sledované Bílým domem.

V rozhovoru pro Radio Liberty spolupracovnice washingtonského centra Foreign Policy Initiative Anna Barshevsky podotýká: „Nemohu hodnověrně posoudit možnou úspěšnost letecké války proti islamistům, jelikož většina proměnlivých veličin zůstává neznámá. Nic nevíme ani o její předpokládané délce trvání, ani o rozsahu či intenzitě války.

Hodlá Pentagon předem informovat syrské vojenské velení o leteckých operacích? Jaká je citlivost našich vojsk k tzv. ´vedlejším škodám´, jak jsou nazývány oběti mezi civilisty, jichž nepřítel může používat jako živé štíty?

Nic o tom ve skutečnosti nevíme. V Obamově projevu před Valným shromážděním OSN bylo více realismu než v jeho předchozích prohlášeních, avšak ani tam jsme neslyšeli nic, co by aspoň vzdáleně připomínalo dlouhodobou strategii v regionu. S rychlým a nekrvavým vítězstvím přece počítat nemůžeme,“ domnívá se vojenská analytička Anna Barshevsky.