Washington opatrně zvažuje posílení americké vojenské přítomnosti v Iráku. Doufá, že síť vojenských základen a více amerických jednotek v blízkovýchodní zemi by mohly pomoci v boji proti radikálům z Islámského státu.

Nebude to snadné rozhodování. A americký prezident Barack Obama by se mu jistě rád vyhnul. Vždyť to byl právě on, kdo v prezidentské předvolební kampani před sedmi lety volal po stažení amerických vojáků z Iráku a Afghánistánu.

Jenže i dosud pevné stanovisko demokratického prezidenta může leccos zviklat. Třeba nebezpečně úspěšné tažení bojovníků Islámského státu. Radikálové z islamistické organizace, známé pod zkratkou IS či ISIS, před více než rokem dobyli Mosul a minulý měsíc získali i Ramádí, které leží sotva 110 kilometrů západně od irácké metropole Bagdádu. Něco takového může vyznít jako silný argument. A zdá se, že i vyznělo.

Americký deník New York Times tento týden informoval, že šéf Bílého domu „je nakloněn myšlence rozšířit americkou vojenskou přítomnost v Iráku“.

Uvažuje se o vybudování nové sítě vojenských základen a vyslání dalších amerických vojáků, kteří by pomohli irácké armádě, jež svádí nepříliš úspěšný boj se stoupenci Islámského státu.

Američané by se však neměli účastnit žádných pozemních bojů. Vojenské základny by řídili Iráčané, jejich američtí kolegové by nicméně stanuli mnohem blíže frontové linie a v oblasti by celkově hráli aktivnější roli. Byť pouze asistenční a poradenskou, jak uvedl Bílý dům. Přiblížení amerických vojáků k frontě šéf Bílého domu přitom dosud odmítal.

„Důvodem, proč bychom měli zvážit rozšíření výcviku a poradensko-asistenční operace, o nichž se nyní uvažuje, je, že jsou účinným prvkem naší strategie,“ citoval list Joshe Earnesta, tiskového mluvčího Bílého domu. USA dlouhodobě podporují trénink iráckých vojáků, v uplynulém roce prošlo výcvikem na 9000 mužů irácké armády a nyní Američané cvičí dalších 2600 vojáků. Irácká vláda, v níž jsou šíité, využívá nově vycvičené lidi hlavně k ochraně Bagdádu.

Earnest zdůraznil, že veškeré úvahy o rozšíření sítě vojenských základen jsou zatím v rovině ryze „hypotetické“. A ani prezident podle něj dosud neobdržel žádný konkrétní plán. Také se neočekává, že by rozhodnutí padlo v nejbližších týdnech či měsících, oznámil Washington.

Vidina budoucího intenzivnějšího působení Američanů v Iráku nicméně vyvstala den poté, co Obamova administrativa oznámila vyslání 450 vojáků do východoirácké provincie Anbár, bašty Islámského státu. Vojáci budou sloužit na základně Takkadum jako poradci a instruktoři příslušníků irácké armády a sunnitských kmenů, kteří bojující proti radikálům ovládajícím značnou část území.

Irácké armádě dosud pomáhají hlavně šíitské milice, k jejichž výcviku přispívá sousední Írán. Cílem je mimo jiné získat zpět Ramádí a Fallúdžu, největší města anbárské provincie. Americká posila tak zvýší svou vojenskou přítomnost v blízkovýchodní zemi na 3550 vojáků, tedy na velikost běžné armádní brigády. USA údajně neplánují vysílat do země další vojáky, i když úředníci připustili, že nové základny by vyžadovaly dodatečné nasazení sil. Na druhou stranu ještě v pondělí americký prezident připustil, že Spojené státy stále ještě nemají ucelenou strategii výcviku iráckého vojska, které má dobýt zpět území ovládnuté radikály.

O nových základnách prvně promluvil generál Martin E. Dempsey, šéf amerického sboru náčelníků štábu, když ve čtvrtek v Itálii řekl, že Pentagon hledá vhodná místa v severním Iráku.

„Mohly by být v koridoru mezi Bagdádem, Tikrítem, Kirkukem, Mosulem,“ uvedl generál a dodal, že vzorem by jim byla základna Takkadum. „Časový plán je křehké téma,“ citovala generála agentura Reuters. „Závisí na řadě různých faktorů,“ dodal.

Nicméně poslední vývoj není příjemný pro Obamu, jenž se dlouho bránil vstoupit do konfliktu a povolat své muže do země, odkud nechal odejít americké vojáky v roce 2011. Zastánci mohutnější odpovědi na řádění fanatiků Islámského státu sice tento krok přivítali a chválí snahu Bílého domu postavit se IS, podle kritiků je to ale jasná cesta zpátky do táhnoucího se a krvavého konfliktu, jehož válečné řešení dle nich nemá žádný smysl, jak ukázala minulá léta. Barack Obama doufal, že problematická americká přítomnost na Blízkém východě bude vyřešena, než opustí svůj úřad. Je však zjevné, že nebude.

LN, 13.6.2015