V Egyptě, kde zpravidla dochází k útoku na křesťany a jejich kostely, tentokrát se dozvídáme o útoku 24. listopadu islámskými militants na Sufi mešitu v Bir al-Ared u sinajského pobřeží nedaleko (200 km) od Káhiry, kde střelbou a bombami došlo k zabití aspoň 235 věřících a ke zranění mnohých tuctů dalších věřících.

Jinde ve světě se věnovalo víc pozornosti důkladnému způsobu trestání příslušnic jemného pohlaví. MEMRI TV, Islámský stát, jeho zpravodajská agentura AMAG, teď dává k dispozici správný způsob výchovného počínání s ženami, jak nejvhodněji trestat. Činit se tak má krátkou holí, vyhýbat se zásahu do tváře, což by mohlo způsobit její trvalé zohyždění. Rovněž se vyhýbat lámání kostí, kterýchkoliv.

V těchto dnech se konala konference v hotelu Holiday Inn Express ve Springfieldu, ve státě Virginia, v blízkosti Washingtonu, hlavního města.

Účast toliko pro pozvané, organizátory byly dvě v USA registrované charities (“dobročinné organizace“) Idara Dawat-O-Irshad a Khatme Nubuwwat Center, obě se těšící plného osvobození od placení všech amerických daní (IRS tax-exempt status).

Mluvčí, řečníci ze států Maryland, Virginia, Texas a Pákistán, se shromáždili zatracovat Ameriku jako území nevěřících (land of infidels). Hlavním orátorem byl Habib- ur-Rehman Ludhianvi, imám na návštěvě z Pákistánu. Leckdo se třeba podiví, proč takový návštěvník obdržel vstupní vízum. Jeho slova: „Oni jsou ignorant (“neznalí, nevědomí“) a není důvod s nimi vést dialog. Bůh jim dal dvě možnosti. Jednou je svatá kniha a tou druhou je hůl. Jestliže nepřijmou knihu, tak budou donuceni.“

Válečnické hnutí prosadit na bojišti své dychtění po globálním islámském kalifátu, tato ambice již několik století trvající, nyní utrpělo pořádnou porážku v Mosulu se změnou zásadní celosvětové strategie - nepodvracet západní civilizaci nevěřících na standardním bojišti, ale sebevražednými výpady s pomocí vozidel působit paniku a smrt, jak se již úspěšně činí v množících se místech jako Barcelona či Londýn, jejichž množství bude přibývat.

- - -

Amerikou momentálně cloumá jiná priorita, a tou je sexuální harašení - jeho rozsah, intenzita, hloubka, trvalost takového činu až zločinu, zda vyprchá oprávněnost trestního postihu po uplynutí třeba půl století. Velice závažná to je otázka například v jižanském státě Alabamě, kde nutno zvolit či jmenovat zájemce na uvolněné místo v senátu. Dlouhodobý soudce a nyní jeden z kandidátů je postižen obviněním z intimních nepřístojností před několika dekádami s tehdejší čtrnáctiletou dívenkou, což on, nynější starší pán, vehementně popírá.

Volební vítězství Donalda Trumpa v minulém roce 2016 nikdo nepředvídal, však již i jeho nominace Republikánskou stranou byla důvodem k posměchu v politických kruzích jakékoli orientace. O následnickém triumfu Hillary Clintonové nikdo nepochyboval, výdaje na reklamní kanonádu se odhadovaly ve výši aspoň půl miliardy dolarů. Aspoň devadesátiprocentní útok proti Trumpovi řádil ve všech mediálních zdrojích. A pak se dostavilo zcela nečekané překvapení, pořádný šok.

Zcela nejprvnějším pokusem bylo vysvětlení, že tak absurdní výsledek zorganizovala Moskva. To se ovšem nedalo prokázat. Během prvního roku Trumpova prezidentství se mu ale podařilo prosadit všelijaké záměry, naprosto nedosažitelné během osmi let jeho předchůdce. Trumplův obrat ve zděděné ekonomice, vzrůst zaměstnanosti a notný pokles v nezaměstnanosti, mohutná změna k lepšímu na burze, všech jejích ukazatelích. Pořádně se rozburácela kanonáda obvinění z rasismu, sexismu a dalších podobných neřestí. Tuze ale bylo obtížné přivést věrohodné svědkyně k potvrzení důkazu o Trumpově diskriminaci žen, když jeho štábu velela a dosud tak činí žena.

Mnohonásobně ženatý Trump však mohl být zranitelný v záležitostech intimních. Rozjelo se pátrání po jeho amorozní minulosti. Kupodivu se ale nepodařilo před mikrofony a televizní kamery dodat jeho předchozí intimní partnerky - na rozdíl od zkušenosti jeho prezidentského předchůdce Billa Clintona.

V tomto mezidobí se objevila nijak vítaná naplnění nějakých washingtonských dramat, a to Hollywoodem na opačném konci kontinentu, v osobě miliardáře, producenta, mogula Harvey Weinsteina, osobnosti nikterak kvalifikující pro roli půvabného filmového svůdce. Rozhodně individuum s jiným půvabem - s mocí rozdávat kýžené filmové role, což se nezřídka činilo cestou od vhodného lože ke kameře. A nejedna taková procedura se teď v prvním roce Trumpova prezidenování dostala do celonárodního povědomí nyní v době hollywoodského, politicky velice levicového zaangažování.

Sexuální harašení získalo na značné popularitě, což rovněž přispělo k obživě vzpomínek postelových eskapád ex-prezidenta Clintona, jeho proslulých radovánek s orální aktivistkou Lewinskou a jí podobnými dobrovolnicemi ve značném množství, což v té době jaksi nikomu příliš vadilo. Například Glorida Steinem, jedna z nejproslulejších feministek předchozí generace, zásadně zatracující mužské agresory, mezi které Clinton s hodně nepokojným poklopcem jakoby nikdy nebyl patřil. A když se některá z bývalých milenek, jakkoliv nedobrovolných, ozvala, ihned k dispozici byla mnohonásobně šálená manželka Hillary, připravená zasáhnout a ten který hlas co nejrychleji umlčet. (Například citován úděl jedné z nedobrovolných souložnic: „Juanita Broaddrick was ignored, ridiculed, demeaned and absolutely trashed by the party elites“,Townhall, 23.11.2017)

Někteří z pánských pachatelů odmítají se přiznat ke svým dřívějším hříchům. Třeba k některým nikdy nedošlo, což ale například nebyl případ nynějšího senátora Ala Frankena, demokrata ze státu Minnesota. Ten však své někdejší prohřešky nepopírá, poněvadž popírat nemůže, jak například dokázáno na jím způsobené fotografii, jak v letadle se důkladně dotýká mamálního vybavení právě pochrupávající půvabné žurnalistky Leeann Tweedenové. My televizní diváci jsme s tímto záběrem byli už mnohokrát seznamováni. Tento lačný senátor si podobné laskominy nejednou zopakovat, k nim se přiznal, politoval, aniž by ale projevil ochotu na svou funkci senátora rezignovat. Je veleben za svá přiznání svými podpůrci v kontrastu k Trumpovi, který ale nepřipouští, že by se kdy sexuálního harašení dopouštěl, nic takového nečinil a své údajné nepřístojnosti nepřipouští.

Značně nepěkné je počínání kongresmana jménem John Conyers, demokrata ze státu Michigan, který se rovněž dopouštěl nevítaných intimit vůči své podřízené zaměstnankyni. V tomto případě došlo k jejímu umlčení za úplatu ve výši či spíš níži pouhých 27.000 dolarů, placeno nikoliv z jeho kapsy, ale ze státní pokladny. Poté následoval vyhazov této neochotné slečny z jejího příjemného kongresového zaměstnání. Conyers nadále zůstává zákonodárcem, nyní ve věku 88 roků. Navíc to je černoch, což také vysvětluje vysokou nepravděpobnost, že nedojde k trestnímu postihu.

KONEC