Porovnávám hodnoty, o nichž jsme bývali v opatrnosti přesvědčeni, že by to měla být správná cesta správným směrem. Přece socialismus se prozatím nikde ve světě nezdařil. Pohlédněme na fiasko, o něž se zasloužila donedávna prosperující Venezuela.

Mám tu před sebou údaje ze zdroje The Victims of Communism Memorial Foundation - nonprofit devoted commemoraling the more than 100 milion victims of communism. Tato Memorial Foundation vydala svůj 2nd Annual Report on the U.S. Attitudes Toward Socialism „and the results aren’t encouraging“. Zde jsou poznatky:

MILLENNIALS je generace, která přišla na svět v tomto novém tisiciletí. Kapitalismu dává přednost 42 %, ale socialismus získává převahu – 44 %, na třetím místě pak komunismus 7 %. Tito millennials preferují socialismus před kapitalismem o celých 10 %. Polovina Američanů nikdy neslyšela o Mao Ce-tungovi, hodnoceném jako nejvýkonější vrah dvacátého století. A 70 % všech Američanů podceňuje množství obětí komunistických režimů.

Z minulosti skok do nynějšího července 2018: mediální kolos CNN po pouhých 15 minutách oznámení, že Trump se rozhodl jmenovat juristu Kavanaugha jako kandidáta na uvolněné místo u Nejvyššího soudu ve Washingtonu. CNN rozhořčení z takové volby: z devíti soudců, šest jsou muži běloši a tři jsou ženy. A ani jeden černoch mezi nimi!

Takové rozhořčení by nemělo mravně pohoršit nikoho aspoň minimálně obeznámého s matematikou, základním počtářstvím. Američtí černoši tvoří pouhých třináct procent obyvatelstva. Kolik z nich jsou Nobeloví laureáti? Téměř dvě třetiny amerického národa tvoří potomci s evropskými kořeny. Kdejakému nespokojenci doporučuji seznámit se aspoň s minimálním množstvím názorů MLK - Martina Luthera Kinga. Je jen jeden americký národ, nelišíme se odstínem naší pokožky, ale charakterem, kvalitou našeho počínání. Však takové bylo jeho zdůrazňování.

Významnými osobnostmi v ameriké historii dvacátého století byli tři bratři Kennedyové. Nejstarší bratr John v roli prezidenta země byl zavražděn, aniž kdy došlo k přesvědčivému vyřešení smrtelných okolností. Ve vítězných volbách obdržel 68 procent všech černošských hlasů. S mladším bratrem Robertem - otcem snad deseti dětí s manželkou českého původu rozené Skácelové, vyslovováno Skejkl - sdílel touž milenku, jíž byla záviděníhodná Marylin Monroe.

Nejmladším bratrem byl Edward, znám jako Teddy, ročník 1928, rovněž s ambicemi stát se příštím nájemníkem Bílého domu. V roce 1969 se slečnou Mary Jo Kopechne odjel směrem na ostrov Chappaquiddick a zřejmě nezcela střílivý tehdy již senátor za volantem jízdu nezvládl a auto z mostu se ponořilo do nikoliv hlubokých vod. Jemu se podařilo vyplout, jeho pasažerce však nikoliv. Posléze se senátor snažil vysvětovat, že svým úsilím svou partnerku zachránit byl vyčerpánm, dezorienován, zmaten. Trvalo mu pak téměř deset hodin, než vyrozuměl policii. Dotyčná se neutopila, ale udusila. V uzavřeném prostoru potopeného vozidla už nebylo co dýchat. Soudce vynesl trest podmíněného odsouzení na dva měsíce. Prapodivný způsob rozdávání spravedlnosti. Tento senátor Kennedy se posléze podivně vyznamenal svou obhajobou George Wallace, guvernéra státu Alabamy, zastánce rasové rozličnosti, tehdejší legální segregace. Guvernér Wallace tehdy velice bránil černochům vstoupit na bělošskou univerzitní půdu. Za své zásluhy v červenci 1973 obdržel „Patriotism Award“ a slavnostním řečníkem byl právě tento senátor, poslední z žijících bratrů Kennedyových. Tuze usiloval zmocnit se nejvyššího úřadu v zemi, což se mu v roce 1980 nijak nepovedlo. Tehdy nastala éra Ronalda Reagana, po níž došlo k rozpadu SSSR jakož i světového komunismu.

- - -

Po řadě dalších let jsme se dočkali dychtění po DIVERSITY - POKROKOVÁ POSEDLOST ROZMANITOSTÍ. V univerzitním prostředí neivýznamnější funkcionáři - od rektorů, provoštů, děkanů posazovali affirmative action, racial preferences, racial quotas. Ne ovšem každá rasa měla stejnou váhu. V americkém prostředí jsem měl tu příležitost pozorovat posun preferencí - v profesorských kruzích, nikoliv třeba mezi uklízečkami. V profesorských kruzích stranická vyrovnanost zřetelně pominula, s výsledkem, že popularita strany demokratů začala dosahovat převahu 12 : 1, k notnému potírání popularity republikánů. V některých oborech, disciplinách, rozdíl byl ještě značnější. Například mezi historiky, kde nepoměr demokratů versus republikánů se zhoršil k nepoměru 30 : 1.

Pachtění po dosažení oné oficielně kýžené rozlišnosti ale není téměř či zcela ke spatření ve sportovních disciplinách. Neexistuje lepší příklad, než jakým je basketbal. Kde se snad někde prosazuje snaha pátrat po dvoumetrových dlouhánech v řadách asijkého studentstva a takto vylepšovat sportovní řady?

Na světové mapě by se ještě dala najít místa, kde se ono pachtění po rozmanitosti ještě příliš nebo vůbec nijak neprosazuje, uvedu tři nijak překvapující příklady: Izrael, Japonsko, Korea.

- - -

Katie Pavlich, tato výtečná americká publicistka, uveřejnila text s názvem „Haley Hammers the UN: America Doesn´t Pay for the Privilege of Being Disrespected „, Townhall, 21.prosince 2017.

Nikky Haley (@nikkihaley), dcera indických rodičů, úspěšná v roli guvernérky státu Jižní Karolina, po zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu povýšila do funkce velvyslankyně Spojených států reprezentovat, hájit svou nynější vlast ve většinou nevlídném klimatu údajně spojených národů - OSN. Úděl to má nezáviděný, až absurdní : USA ročně platí 8 miliard dolarů, což je obnos přesahujíci platbu 193 států a jejich členských povinností dohromady. (Celkový počet všech států je necelých 200.)

Slova naší americké velvyslankyně: „Když je národ vybrán jako cíl útoku touto organizací, takový stát je disrespect (“nevážný, neuctivý, nezdvořilý“). Co je ještě horší, že od takového národa se vyžaduje, aby platil za privilegium být tak znevážován.“

Leckdo uvažující by doporučoval z takového mezinárodního spolku už konečně vystoupit.

KONEC