Ačkoliv různé průzkumy progresivních médií dál referují o tom, že Republikánská strana a prezident Donald Trump mají nižší podporu než demokraté, Gallupův ústav referuje o zcela jiných výsledcích.

Výsledky průzkumu tohoto ústavu o aktuálních sympatiích ke dvěma hlavním americkým politickým stranám jsou pro „progresivisty“ docela ranou do zad. Stojí za to je proto uvést, neboť do českých médií zřejmě vůbec neproniknou. Je to totiž pro opoziční Demokratickou stranu zpráva velmi nepříznivá.

Podle průzkumu souhlasu s politikou strany (approval rating) mají v této chvíli republikáni 40 % souhlasných odpovědí, demokraté pouze 35 %. Gallupův průzkum ukázal, že od října 2019, krátce po tom, co demokraté zahájili proces impeachmentu, se souhlasné ocenění politiky republikánů zvýšilo z 34 % na 40 % a podpora politiky demokratů klesla v tom samém období z 38 % na 35 %. Nespokojenost s politikou demokratů v tom samém období vzrostla z 57 % na 62 %.

Jak Gallupův ústav poznamenává, od roku 1999, kdy se s měřením podpory pro dvě hlavní americké strany započalo, měli v těchto průzkumech navrch většinou demokraté.

Podobně jsou na tom i představitelé republikánů a demokratů. Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell dosáhl nejlepšího hodnocení od roku 2010, naopak vůdkyně demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová dosáhla nejhoršího hodnocení na konci tohoto období.

Není vůbec překvapivé, že se tato čísla neobjevují ani v našich médiích, která jako například lidovky.cz hledají na stávajícím prezidentovi Donaldu Trumpovi jenom špínu. V zásadě jsou tyto výsledky shodné s tím, co se od procesu impeachmentu s Trumpem obecně očekávalo. Potvrdily, že celá akce zaměřená na Trumpovo sesazení z funkce byla chybně zahájena i realizována. Dalším důležitým poznatkem je, že různé mediální zprávy o tom, že společnost je v případě impeachmentu rozdělena fifty/fifty , jak informovala zejména „progresivní média“ jako The Washington Post, se nezakládají na skutečnosti. Výsledky Gallupova ústavu jsou věrohodnější i proto, že se jedná o srovnatelné vzorky americké populace z období před zahájením impeachmentu a na jeho konci.

Mezitím se výrazně vyjasnila situace i v primárkách Demokratické strany. Krajně levicové křídlo kolem Bernieho Sanderse prohrálo další primárky a náskok Joa Bidena v počtu delegátů na nominační sjezd Demokratické strany se výrazně zvýšil. Je proto téměř jisté, že Trump bude o své znovuzvolení bojovat právě s Bidenem.

I v současné americké politice je dominantním prvkem infekce čínské chřipky. Trump zakázal lety do USA z Evropy, zatím na 30 dnů, a tvrdě kritizoval EU za „nečinnost“. Na druhé straně se jeho odpůrci ve Spojených státech snaží z infekce koronaviru vytěžit politické body a obviňují prezidentovu administrativu z chybných kroků. S čínskou chřipkou se politikaří všude na Západě, což je další realita. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že se koronavirem nakazí až 2/3 německé populace. Teprve pak se epidemie zastaví. Německo také zatím nepodniká žádné dramatické kroky v zákazech shromažďování. Je zřejmé, že téma čínské chřipky bude na několik příštích týdnů trvalým jablkem sváru v zemích EU.

Postoj Merkelové mi trochu připomíná její rezignaci na průběh migrační vlny z roku 2015. V každém případě, koronavirus se promítá do celosvětové politiky dosud nevídaným způsobem a volební výsledky ovlivní mnoha v demokratických státech.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz