23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


USA: Podivné počínání

14.11.2017

Všeobecně je známo, že „Amerikou“ se zejména automaticky myslí USA - federace padesáti států různé velikosti, historické zkušenosti, s neutuchajícím přílivem zájemců se tam usídlit. Nynější roční kvota je milion a sto tisíc legálních přírůstků plus nikým spočitatelné množstvi ilegálních vetřelců.

A k tomu nutno připočítat extra roční kvotu 50.000 šťastlivců, jimž se podařilo vyhrát v loterii - toť onen DIVERSITY VISA LOTTERY PROGRAM. Zatímco každý žadatel o imigrační vizum musí podstoupit či přesněji měl by podstoupit značné zkoumání své identity, všech minulých prohřešků, není mi známo, že by vítěz v oné loterii musel absolvovat takovou obtížnou proceduru. Jestliže vyhrál, dveře jsou otevřeny. Tak se například před sedmi roky do Ameriky dostavil značně vousatý mladistvý (nyní věk 29 roků) Uzbek jménem Sayfullo Habibulaevic Saipov a s ním se neméně legálně obohatilo 23 příslušníků jeho příbuzenstva. Předpokládám, že o jejich živobytí se posléze postaral americký erár.

K naplánovanému vraždění tímto Uzbekem došlo v posledním dni měsíce října tohoto vbrzku již končícího roku 2017. Prezident Trump okamžitě zareagoval alarmováním Kongresu, aby konečně zrušil nesmysl této loterijní výjimky. K jejímu zřízení došlo před řadou let, ještě před vypuknutím nynějšího islámského řádění. Od té doby se úspěšně prosazuje nejeden politicky korektní nesmysl. Například zákaz policejní iniciativy zvané „profiling“. Právě jsem si ověřil obtíže při bezpečnostním zásahu jednotky NYPD (New York Police Department¨)se zaměřením na počínání italské mafie s dobře známou adresou. Došlo k razii v příslušné čtvrti, pochytáno značné množství provinilců, ale za notného protestu údajných obránců lidských práv.

- - -

V současné době dochází k všemožným nehoráznostem. Například užitečné úsilí jménem VICTIMS OF COMMUNISM, MEMORIAL FOUNDATION právě vydalo svou druhou výroční zprávu o názorech, preferencích nynější mládeže zvané Millennials - ročníků na přelomu tisíciletí - s tímto výsledkem: většina této mládežedává přednost žít v socialismu a nikoliv v nynějším kapitalismu.

Dočítám se, že polovina všech Američanů nikdy neslyšela jméno Mao Ce-tung, nejznamenitější vrah dvacátého století, předčivší jak Hitlera, tak Stalina.

Většina Američanů (70 %) podceňuje počty obětí komunismu.

- - -

Lze vynikat i dalšími způsoby.Důkaz například poskytuje Todd Starnes ve svém eseji „Delaware to Let Students Decide Race, Gender“, Townhall, 3. listopad 2017.

Delaware je jedním ze dvou nejmenších amerických států. Tamější státní úřad (Department of Education) právě uvažuje o vydání nových regulations (“nařízení, směrnice, pravidla, předpisy“) týkajících se dětí, školní mládeže, zákazu jejich všemožné údajné diskriminace, záležitosti jejich rodu, pohlaví a rasy (“to determine their gender and their race“). Státní vychovatelé (State Educators) prosadili kategorii „Protected Characteristic“ - vyjádření rasy, národního původu, pohlaví a dalších specifických vlastností, tak jak ochraňuje zákon buď státní, nebo federální. Přitom ale nevzniká povinnost vyrozumět rodiče, že jejich potomek právě došel k rozhodnutí, že už není Bill, ale Sally. Jinými slovy, vláda je rozumnější, ví všeho nejvíc a nejlíp.

Organizace Delaware Family Policy Council se notně rozkatila: „Žádný žák nesmí být nucen, aby se vysvlékl, osprchoval, trávil noc v prostorách s osobami opačného pohlaví.“ Což je požadavek, který prosazuje pravidlo Regulation 225.

Delaware Department of Education je rozhodnuto ignorovat biologickou realitu. V textu pak následuje ošemetná věta s otazníkem: „Jestliže se bělošské dítě bude identifikovat jako černoch, bude tím kvalifikovat na získání stipendia, preferenčního hodnocení podle pravidel Affirmative Action?“

- - -

„The Congressional Black Caucus: Purveyors of Black Urban Decline“ je název textu, jehož autorem je David Clarke, proslulý a tuze odvážný šerif. A navíc je to černoch. V tomto textu (Townhall, 3. listopad 2017) se zabývá fenoménem CAUCUS, což je britsky přeloženojako „místní výbor politické strany“ a americky jako „předvolební porada politických vůdců“ nebo „stranická klika a mašinerie“. Ve Washingtonu to ale znamená shromáždění černošských členů Kongresu, čili vlivný orgán, který žádná jiná skupina s privilegiemi nemá - bílí, žlutí, hnědí, kdokoliv jinak se lišící. Black Caucus zatracuje jakéhokoliv kritika - pokud si něco vůbec troufne - jako rasistu. O své černošské voliče se starají zejména slovem, ale nikoliv činem, jejich politické počínání je značně putrid neboli „hnijící, shnilé,stuchlé, zkažené“ - odvážné to hodnocení šerifem Clarkem. Mizerné černošské školy, rozpad většiny černošských rodin, permanentní stížnosti a jakákoliv užitečná iniciativa je zatracována jako rasistická.

- - -

Jak již dříve zmíněno, sledoval jsem televizní pořad, v němž si nejvyšší policejní šarže pořádku v metropoli New Yorku stěžovaly na přísné politicky korektní požadavky. Například padla zmínka podniknout zátah proti italské mafii, s její solidní pověstí gangsterů, zabijáků už od dob aspoň Al Capona. Tudíž se připravovala akce se soustředěním na končinu známou jako „Malá Itálie“.

Tím ale podle kritérií politicky korektních by to byla iniciativa doslova nelidská,

zatracovaná jako profiling. Když třeba pronásleduji prchajícího vraha s ještě zakrvácenou dýkou, nic takového dovoleno není. A stejný druh takového uvažování a hodnocení směřuje k džihádistům, mohamedánům bažícím po mučednických iniciativách. Daniel Pipes, znamenitý vědec z prostředí Middle East Forum odhaduje, že pouze 10 až 15 procent mohamedánů, jichž je na světě odhadováno na miliardu pozemšťanů, spadá do kategorie takových radikálů. Což aspoň by bylo sto milionů potenciálních zabijáků, kteří si nemusí shánět ilegálně vlastněné bambitky, ale velesnadno obstaratelný nákladní vůz, s nímž se rozjet na kterýkoliv napěchovaný chodník.

V Bladensburgu, stát Maryland, už od roku 1925 stál pomník, memoriál Peace Cross, 40 stop vysoký, k památce 49 synů tamějšího Prince George kraje, padlých za první světové války. Jenže teď minulý měsíc říjen 2017 dva federální soudcové, moudré hlavy, rozhodli, že sice památník nijak neohrozil ústavu, ale přece jen byl notný v souladu siniciativou v blízké Alexandrii, kde došlo k odstranění plakety generálů Lee a Washingtona, příslušníků tamějšího episkopálního kostela. FDR neboli Roosevelt z doby druhé světové války, tohoto nejvyššího generála armády konfederace za občanské války, charakterizoval jako „jednoho z největších amerických křesťanů a jednoho z našich největšícch gentlemanů“.

Dwight Eisenhower, nejvyšší velitel na evropském bojišti druhé světové války, napsal, že „generál Robert E. Lee byl jedním z nejtalentovanějších generálů našeho národa“. Eisenhower o tehdejším konfliktu nepsal jako o občanské válce (Civil War), ale zcela správně jako o válce mezi státy (War Between the States). Jižané se přece nesnažili svrhnout americkou vládu, prezidenta Lincolna, nesnažili se zmocnit hlavního města, ale pouze se domáhali přestat být součástí oné Unie, z ní odejít, stejně jako se dřív snažili velikáni Jefferson a John Adams, když v roce 1776 hlasovali pro nezávislost, suverenitu, nemít už nic společného s britským královstvím.

Pat Buchanan, někdejší neúspěšný uchazeč o úřad USA prezidenta v našich dobách (“Their America, and Ours“, Townhall, 3. listopad 2017), končí své hodnocení oné dávné doby, atmosféry, která vedla k občanské válce 1860 a o sto let později trápí národ jeho politickým rozhašteřením započatým v dekádě 1960.

Pak se v tom snažte vyznat.

KONEC