Oficiálně Commonwealth of Puerto Rico (též Estado Libre a Sociado de P.R.) - „an unincorporated territory of the United States“, 100 mil dlouhé, 35 mil široké. Nynější počet obyvatelstva (2015) je 3,474 milionů.
15. století, Indiáni kmene Taino se tam přesídlili z blízké pevniny.
V roce 1492 se tam s třemi plavidly objevil Kolumbus.
1501, španělský král dal souhlas k dovozu otroků.
Koncem 16.století britský sir Francis Drake s 20 loďmi se zmocnil ostrova, založil San Juan, hlavní město. Cukrovou třtinu jako hlavní produkt ostrova nahradil zázvor.
Přeskakuji mnohé věky až do devatenátého století:
1873, španělská monarchie nahrazena republikánskou vládou, otroctví zrušeno.
1898, vypukla válka, invaze ostrova americkou vládou, mírová smlouva podepsána v Paříži.

- - -

1946, započata pravidelná letecká doprava P.R. - USA a též založena strana Partido Independentista Puerto Raiqueňo a rovněž přijat zákon o výlučném užívání španělského jazyka ve veřejných školách.
1948, přijat zákon zakazující vystavovat místní vlajku.
1950, pokus zavraždit amerického prezidenta Harry S. Trumana.
1952 Puerto Rico přeměněno na Commowealth in free asociation with U.S.
1975, bomba usilovatelů o nezávislost zabila v pivnici v New Yorku 4 osoby a zranila víc než 50. Následovalo 13 dalších útoků.
1993, referendum:statehood 46,3 %, commonwealth 48,6 %, nezávislost 4,4 %.
Významnými produkty jsou cukr, tabák a rum. Časté hurikány ostrov ničí.

- - -

Ekonomicky ostrov již nabývá nelichotivou pověst banánové repuliky. Momentálně dluží odhadovaných 74 miliard dolarů. Úspěšně si počínající guvernér Ricardo Rosello, ve věku pouhých 38 roků, v červnu 2017 uskutečnil plebiscit, s výsledkem, že 97 procent občanů, kteří se obtěžovali voleb se zúčastnit (těch bylo 23 % ́), hlasovalo ve prospěch stát se 51. státem USA.

Ostrov má ovšem právo rozhodnout se o svém budoucím osudu. Jenže nemá právo poručit Americe, aby do své náruče přijala dalšího zájemce. Ta rovněž nespěchá západoevropským směrem přespříliš utrácet na social welfare spending. Mezi členy NATO americká vláda si počíná nejméně socialisticky - utrácí méně než 40 % národního rozpočtu (GDP), kdežto například Francie tak činí značně víc – 57 %.

- - -

Druhým zájemcem o získání jednapadesáté hvězničky na americké vlajce je ostrov Guam, 9.000 mil od Washingtonu vzdálený - daleko blíž k Číně než k čemukoliv americkému. Je to ostrov skromných rozměrů - 210 čtverečních mil (541 km2) a necelých 170.000.obyvatelstva - 30 krát 8 mil, původu jak korálového, tak sopečného.

V Portoriku jsem byl jen jednou, na Guamu dvakrát - poprvé začátkem sedmdesátých let. Tehdy se jeho hlavní město či městys jmenovalo Agana a značně později se z ní stala Hagathna. Jejich prapředkové tam připutovali z jihovýchodní Asie kolem roku 2.000 B.C. Jsou to Mikronésané, dostavili se s řečí Chamorros, malajsko-polynéskou z jazykové rodiny zvané Austronesian.

Někdy přes 300 lety Guam byl kolonizován Španělskem a místní řeč převzala značné množství z přivezených hispánských slov. Zákon vyžaduje jeho školní výuku též na okolních ostrovech (Northern Mariana Islands).

Z nynějšího počtu obyvatelstva se odhaduje, že pouze 60.000 má tyto Chamorro kořeny. Víc je jich roztroušeno v dálavách, nejvíc na havajských ostrovech a pak i dál v Kalifornii či Texasu. Všichni se stali občany USA v roce 1950, ale nehlasují v amerických volbách. Mají svého vlastního guvernéra jménem Eddie Calvo a od roku 1973 posílají svého delegáta do Kongresu ve Washingtonu. Guam oficiálně spadá pod ministerstvo vnitra (Interior Department) a jeho větev s názvem Office of Insular Affairs.

- - -

Guam se stal americkým majetkem onou mírovou pařížskou smlouvou z roku 1898. USA kolonie nikdy nevlastnily, však samy byly britskou kolonií. Původními autentickými kolonizátory byli buď Britové, Francouzové, ti jimí leckde stále jsou, Španělové, Portugalci a Němci jako velmi pozdní příchozí k již důkladně rozebranému talíři. Američané dostali Filipíny do správy na dobu půl století, termín dodrželi, vladaření předali domorodcům po druhé světové válce, tak jak původně přislíbeno.

- - -

Pod rovníkem, v jižní polovině naší zeměkoule, Washingtonu pouze patří maličká American Samoa, s výtečným, skvostně scénickým přístavem, posléze jedním tajfunem notně poničeným. Byl jsem tam ještě před takovou katastrofou.

Království Tonga, nezřídka disharmonické souostroví Fidži, dřívější anglo-francouzské kondominium Nové Hebridy, nynější republika Vanuatu, stále francouzská Nová Kaledonie, nezávislé Solomon Islands (adresa Guadalcanalu, legendárního bojiště druhé světové války), hodně divoká Papua Nová Guinea. Pak z Polynésie a Melanésie přesun do severní poloviny naší planety do Federated States of Micronesia, Republic of the Marshall Islands, Commonwealth of the Northern Mariana Islands. (Pak ještě zbývá Republic of Palau, kde jsem nikdy nebyl, ale neodolám se pochlubit, že má bývalá studentka, která se po studiích pustila na dráhu diplomatickou, po několikaročním pobytu na velvyslanectví v Praze a přes Helsinki povýšila na velvyslankyni právě v hodně vzdálené ostrovní dálavě Republic of Palau.)

Budování kapitalismu na Guamu do značné míry obstarávají gastarbeitři,, zejména z Koreje a Filipín. Guamští domorodci totiž jako zvláštní dříči nikdy neprosluli.

Na severní polovině ostrova se zabydleli letci, Andersdon Air Base, na jižní půlce námořníci, snad tucet tam mají svých základen - od útulku pro ponorky Polaris po opravnu a údržbárnu sedmé flotily. Mariňácké stráže nás sice nevpustily k velitelským můstkům, nicméně dost blízko, takže my, daňoví poplatníci, jsme se mohli kochat mohutností plovoucího arzenálu. Guam s rekordním množstvím automobilů per capita měl rovněž nejvíc válečných ztrát za války vietnamské.

Doprava značná, množství supermarketů s okolními dopravními zácpami. K dispozici tam bylo aspoň sto restaurací - čínské, filipínské, francouzské, taliánské. Německý bratwurst a mongolské barbecue.

University of Guam byla jediné vysoké učení v Mikronésii a spolu s vysokou školou na Fidži v celé Oceánii. Moderní komplex budov u moře na útesu. Tehdy bych byl přijal nabídku ke kantorskému počínání na semestr, kterou jsem ale nedostal.

Z původní předhispánské Chamorro kultury zbyly jen tak zvané Latte kameny. Takových nalezišť jsou na ostrově aspoň dvě stovky. Jsou to nejména dvoumetrové korálové sloupy, jakoby s čepicí. Připomínají houbu či ještě spíš špunt z láhve šampaňského.

- - -

Roční rozsah ekonomie Guamu se odhaduje na 5,5 miliard USD. Z toho na turismus připadá 55 % a na výdaje vládní 45 %. Guam má unikátní strategickou pozici: submarine cables.

Kdo ale poslední dobou v celé té pacifické oblasti nejvíc se snaží uplatňovat, jsou ovšem Číňané. Sice se to pokládá za nejvzdálenější končinu světa, ale ta pro asijskou pozornost a důležitost je tuze blízko. Náš nynější prezident Trump se oprávněně soustřeďuje na zbudování americko-mexické hranice, zabránit hordám stále pronikajících vetřelců, ale závažnost nutnosti prozatím neexistující pacifické bariéry oprávněně vzrůstá.

Číňané pronikají s nabídkami a realizací projektů v království Tonga, velký projekt je v běhu v Mikronesii na ostrově Yap, tam jsem si ověřil dosud trvající existenci dvojí měny: americké dolary a kamení ve tvaru velikánských kobližek. Přibývá počet čínských turistů na Guamu, roční kvota se již blíží počtu sto tisíc zájemců.

Celkový roční počet turistů na Guamu již dosahuje 1,6 milionu. Denně tam přistává 200 letadel s takovou klientelou.

Největší přísun je stále z Japonska, jakož i dosud vzpomínka na tři roky válečné okupace s akty znásilňování, mučení a popravami domorodců. Deset procent ostrovanů válku nepřežilo. (Osvobození ostrova v roce 1944 si vyžádalo životy 2000 příslušníků americké námořní pěchoty.)

Guam se stal kombinací americké a asijské kultury. Značná je čínská snaha prosazovat svůj vliv se zřetelným zájmem omezovat americký vliv.

V této souvislosti pravděpodobnost jednapadesáté americké hvězdičky získá na váze

KONEC