Jedna z nejúspěšnějších amerických televizních osobností má problém. Americká televize ABC stáhla Whoopi Goldbergovou na dva týdny z obrazovky kvůli nevhodným výrokům o holokaustu. Případ je v řadě ohledů ilustrací toho, jak se v dnešní Americe složité věci zbytečně stávají ještě složitějšími.

Whoopi Goldbergová během moderování své talk show The View nahlas zauvažovala o podstatě holokaustu a vyslovila názor, že se nejednalo o pronásledování rasy, protože pachatelé i oběti byli běloši. Goldbergová vychází z představy, že rasa je něco, co je vidět, třeba podle barvy pleti.

Ironií je, že Goldbergová je sice Afroameričanka, ale ze sympatií k židovství přijala židovsky znějící pseudonym. Její výrok není antisemitský a holokaust nepopírala, ani nezesměšňovala. Ale dotkla se citlivého nervu současné americké debaty o rasách, identitách, statusu obětí a vůbec interpretaci historie.

V této debatě je do jednoho propletence svázáno vše, dobrá vůle, nejrůznější americká traumata, všelijaká tabu, nedostatek citu pro nuance, ale také svatouškovství a občas i ideologie.

Debata na ABC se zabývala otázkou zakazování knih a na přetřes přišel i případ školní rady v Tennessee, která vyřadila z výuky komiks Maus. Jde o proslulou a velmi působivou grafickou novelu o holokaustu.

Do některých médií se případ z Tennessee nejdříve mylně dostal jako další případ levicového vydání „kultury rušení“, jaká se obvykle odehrává pod záminkou ochrany nějaké menšiny. Část tohoto neformálního hnutí „uvědomělých“ také soudí, že Židé by neměli být považováni za historicky pronásledovanou skupinu, ale naopak zvláště privilegované bělochy s vlastním dílem podílu na jejich vinách.

Když vyšlo najevo, že o vyřazení komiksu rozhodla konzervativní školní rada ve farmářské oblasti, vznikla opačná mediální verze. Totiž že dílo o holokaustu se nelíbilo lidem s krajně pravicovými sklony.

Z výpisu jednání zmíněné školní rady, který je možné najít na internetu, vyplývá něco jiného. Tamní žáci se učí a nadále budou učit o holokaustu, ale z jiných materiálů. Navíc nešlo o „zákaz knihy“, ale o to, že nebude na seznamu literatury pro žáky osmé třídy. Důvodem jsou sprostá slova a obrázek nahých těl, což možná svědčí o prudérnosti, ale nikoli rasismu školní rady.

Případ ovšem vyvolal obrovský ohlas v celých Spojených státech. Včetně akce, na základě které se teď Maus rozdává studentům v Tennessee zdarma. A také o onu smolnou talk show Whoopi Goldbergové. Jenže po stejné slupce, na které uklouzli členové školní rady, nakonec uklouzla i slavná moderátorka.

Goldbergová doplatila na špatnou znalost historie a na přesvědčení, že rasa a rasismus jsou především americká témata a týkají se zejména černochů. V určitých kruzích je to skutečně kanonická verze dějin: Afroameričané jsou dědičnými nositeli statusu obětí a naopak běloši jsou bez ohledu na svou individuální historii dědici historické viny.

Jenže v jiných případech vede hranice společensky povoleného zase jinudy, protože silná citlivost na traumata menšin se může vztahovat i na jiné skupiny, třeba právě na Židy. Proto televize ABC reagovala tak prudce a Goldbergovou na dva týdny stáhla z obrazovky a vyjadřovala „solidaritu“ s americkými Židy – což je vypjatý slovník dnešního amerického protirasistického diskurzu.

Věc má navíc ještě jeden kontext. Jinde ve Spojených státech skutečně bují „historický revizionismus“, podle kterého by se třeba při výuce prý měly zvážit i argumenty nacistů. To dodalo záležitosti na výbušnosti, s níž Goldbergová ani školní rada v Tennesee nepočítali.

V pořadu zazněl mnohem spornější výrok – a v něčem pro současný stav příznačnější. Joy Beharová, sama bílé pleti, prohlásila, že škola v Tennessee prý vyřadila knihu Maus možná proto, že příběh vrhá špatné světlo na bělochy, a odvolání na sprostá slova v komiksu byla jen záminka.

Ještě jednu vrstvu absurdity celé věci přidává fakt, že v Americe se v posledních letech odehrálo několik ozbrojených útoků na synagogy, naposledy před dvěma týdny v Texasu. Skutečné a aktuální násilné činy, které si vyžádaly už řadu obětí na životech, ale v celonárodní debatě nevyvolávají takový ohlas jako vyřazení jedné knihy – zřejmě proto, že nezapadají do současného diskursu napravování křivd minulosti.

Goldbergová i učitelé v Tennessee vlastně nic strašného neudělali, ale určitě si příště budou dávat větší pozor. Ale jinak se zdá, že tato dvojitá aféra bohulibý záměr ochrany historické pravdy a postavení menšin víc zašmodrchá, než rozplete.

Autor je komentátor Českého rozhlasu