Jak mizely peníze v daňových rájích

Před několika dny mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo skoro 14 tisíc stránek přísně tajných dokumentů, které patřily vážené bermudské právní kanceláři Appleby.

Celý svazek dostal název Paradise Papers - Rajské papíry, neboť šlo o daňové ráje. Právní kancelář Appleby za podmínek přísné důvěrnosti poskytovala prominentním klientům choulostivé služby v oblasti zakládání offshorových společností. Mezi odhalenými prominenty jsou členové britské královské rodiny, ministři, zákonodárci, miliardáři, hvězdy showbusinessu a největší světové korporace.

Některá odhalení se týkají americko-ruských vztahů. Na titulních stránkách amerických novin se objevila kupříkladu informace o tom, že ministr obchodu Spojených států Wilbur Ross je podílníkem rejdařství, které poskytuje služby ruské společnosti Sibur vlastněné blízkými přáteli Vladimíra Putina, jako jsou: Timčenko, Mikelson nebo Putinův zeť Šamalov. Ministr Ross se o tom zapomněl zmínit, když během senátního slyšení byl na to tázán.

Druhý významný skandál je spojen s dříve neznámou skutečností, že když před několika lety americký miliardář a průkopník v oblasti vysokých technologií Jurij Milner kupoval velký balík akcií společností Facebook a Twitter, dostal na to půjčky od Gazpromu a bankovních domů velmi blízkých Kremlu. Zájem Kremlu o ovládnutí obřích sociálních sítí v Americe nevypadá zcela neškodně ve světle obvinění ze zasahování Moskvy do amerických prezidentských voleb.

Právník a finančník Bill Browder, který stojí za vznikem tzv. Magnitského seznamu, zdůrazňuje, že většině majitelů ruské společnosti Sibur je vstup do Spojených států zakázán právě v souvislosti s jejich podílem na usmrcení Sergeje Magnitského, známého to kritika Kremlu.

Bývalý prezidentský kandidát za Demokratickou stranu a věčný bouřlivák Bernie Sanders učinil v těchto dnech prohlášení, které citovala všechna média: „Svět se nezadržitelně sune směrem ke vzniku mezinárodní oligarchie, kdy hrstka miliardářů bude kontrolovat značnou část globální ekonomiky.“

S tím nesouhlasí jeho ruský protějšek, předseda Výboru pro ekonomickou svobodu Pavel Ivlev. Ten říká: „To je mi objevení Ameriky! Každý ví, že nadnárodní korporace vládnou gigantickými zdroji, a tím i mocí. Společnosti, jako jsou Apple, Google nebo Boeing, mohou úspěšně lobbovat a prosazovat své oblíbence na celostátní nebo lokální úrovni. Jenže na rozdíl od Ruska ve Spojených státech spolehlivě funguje demokratický systém založený na existenci mechanismu brzd a protivah.

Dokud systém funguje, funguje také společnost. Korporace jsou součástí podnikání a každý podnik se snaží ušetřit na daních. Je jen přirozené, že kapitál ze Spojených států, kde korporátní daň činí 35 procent, utíká třeba do Irska, kde zátěž nepřevyšuje 10-12 procent.

Ti, kteří brání snížení daňové zátěže, fakticky působí proti zájmům Spojených států. Je na čase změnit americký daňový systém, protože je beznadějně zastaralý a konkurence neschopný na světových trzích,“ podotýká k vnitroamerickému sporu předseda ruského Výboru ekonomické svobody Pavel Ivlev.