Pro toho, kdo už po tři roky sleduje, co se děje v USA, myslím, že pokud tedy to dění sledoval s průměrnou pozorností, bude výsledkem ohromení, úžas, nevíra, co že se v té demokratické zemi může stát. Pokusím se vysvětlit v následujícím sdělení.

Ano, už po tři roky američtí demokraté tlačí káru impeachmentu pro svého prezidenta, od prvního týdne, kdy v roce 2017 nastoupil do Bílého domu. Po mnohé odložení konečných rozhodnutí, zda impeachment je oprávněný natolik, že Donald Trump může být zbaven funkce, dochází opět k dalším vyslýcháním, vyšetřování jiných hodnostářů, jiných autorit. Posledním trikem paní Nancy Pelosi je podepsání nového dealu USCME nahrazujícího dosavadní NAFTA (ostatně výsledek to Trumpova jednání), aby odpoutala pozornost od dalších ostudných procedur.

Zopakujme si ale jen ve stručnosti tu historku kolem impeachmentu:

Zmíněn v době, kdy president Trump byl teprve pár dnů ve funkci, tedy nemohl se ničím provinit, co by bylo podkladem pro impeachment.

V průběhu času to šalebné slovo, rarita americké ústavy, frekventovalo v mediích se střídavou četností a udávanými proviněními prezidenta.

Začalo 22měsíční vyšetřování komisí Roberta Muellera, snažící se Donaldu Trumpovi dokázat spolupráci s Ruskem v průběhu voleb i před nimi a protivení se soudu (collusion and obstruction of justice). Akce stála více než třicet milionů dolarů daňových poplatníků, povolána byla řada právníků, předvolány zástupy svědků.

Konečně Zpráva hotova a generální prokurátor William Barr sdělil veřejnosti výsledky vyšetřování: absolutní nevina Trumpa (no collusion, no obstruction).

Bez ohledu na to dochází k nespočtu dodatečných vyšetřování, což přechází do situace doslova absurdní, kdy o den či dva později je jeden vyšetřovatel vyšetřován jiným vyšetřovatelem. A peníze se kutálí, desítky hodnostářů prosedí nespočet hodin ve vyšetřovací síni.

Demokratům, jak se mohlo zdát, docházely síly i trpělivost a jak další obvinění prezidenta vyzněla do prázdna, nastalo pár týdnů klidu, aniž by to slovo impeachment z medií zcela zmizelo.

A helemese, my se jen tak nedáme! To volají Adam Schiff, Jerry Nadler a Nancy Pelosi, mocní demokraté v důležitých funkcích.

.A rodí se whistleblower! Žalobníček, kdosi dosud neznámý, který sdělil informace o telefonním rozhovoru Trumpa s ukrajinským presidentem Zelinskym. Plus aférka zrušení cca 400milionové vojenské pomoci Ukrajině za vyšetřování syna Joe Bidena Huntera coby člena ukrajinské energetické společnosti. A posloupnost nebezpečných slov se nadále obohacuje: impeachment, collusion, obstruction, whistleblower a konečně quid pro quo, něco za něco, tedy výměna informací provedená americkým prezidentem. Klíčovou zemí v tomto procesu je místo Ruska Ukrajina.

A rozjíždí se další mašinerie vyšetřování, jeden svědek střídá jiného, čas běží a konečně se prokazuje nepravdivost obvinění (sledoval jsem dost pozorně, ambasador G. Sondland ve své výpovědi sdělil dvě protichůdné odpovědi v té věci quid pro quo).

Jerry Nadler vypracovává dokument o 300 stránkách, který by měl vést k impeachmentu.

Nancy Pelosi sděluje, že provinění Donalda Trumpa jsou neodpustitelná, je udáno několik termínů, kdy záležitost vyvrcholí. Závazný termín dosud není znám, zřejmě aby se získal čas k případným dalším prolhanostem. Z nespočtu obvinění dnes ale zůstává jen zneužití moci a protivení se Kongresu.

Několik věrohodných právníků poukazuje na naprostou neprokazatelnost oprávněnosti provinění. Změť jmen už se prolíná, ztrácí se přehled, termín, kdy sekera spadne, se neustále mění a vede se další vyšetřování s jinými aktéry. A člověk, občan, který považuje USA za kolébku demokracie a svobody a za ochránce těchto výdobytků, se nestačí divit! Neboť:

Ostouzený Donald Trump dokázal za tři roky ve funkci dovést ekonomii do nevídaného vrcholu, zaměstnanost je historicky nejvyšší, nezaměstnanost nejnižší, a to i Afroameričanů, ilegální imigrace z jihu se podstatně snížila, ač otázka zdi není skončena, západní Evropa už si z Trumpa nedělá fackovacího panáka a kašpara. Ale na té cestě učinit Ameriku opět velikou. Demokraté, neschopni dosud přijmout volební prohru, každým dnem namísto přesného programu (presidentských kandidátů) navršují na té cestě jeden zátaras za druhým, rozhodně ne ke spokojenosti a blahobytu svých spoluobčanů.

Adovolím si předpovědět, žepokud v té významné zemi existuje jen minimum soudnosti a zdravého rozumu, pak tyhle tři roky ostudného, demokraty řízeného divadla pomůžou Donaldu Trumpovi ke zvolení na další čtyři roky.