Biden se o hlasy voličů ucházel jako umírněný politik, jeho start ve funkci je radikální

Joe Biden ve svém inauguračním projevu jednak naznačil snahy o smíření, sjednocení společnosti a zahojení vnitřních ran. Současně ale naznačil i něco útočného: boj proti rasismu, bílé nadřazenosti a domácím teroristům.

Bude hodně záležet na tom, jak bude chtít domácí teroristy definovat a jaké prostředky boje proti nim bude chtít zvolit – a zda přitom nenarazí na ústavní práva a svobody. Boj proti rasismu a bělošské nadřazenosti je úlitba levému křídlu strany, protože rasismus i snahy o bělošskou nadřazenost jsou nyní nejslabší a nejnižší v celých amerických dějinách. Ale jak si všiml už francouzský pozorovatel Ameriky Alexis de Tocqueville v roce 1835, společnosti, v nichž jsou nerovnosti veliké, nevnímají nerovnost jako pobuřující či nemorální; považují ji za normální. Ale až když se společnost začne posouvat k rovnosti a nerovnosti se zmenšují, začínají být ty menší zbývající nerovnosti považovány za skandální; a čím jsou menší, jsou vnímány jako čím dál horší.

V dobách, kdy rasismus byl v Americe silný, mnozí ho oprávněně vnímali jako zlo, ale mnozí jako normální běh života. Ale nyní, když je bělošský rasismus ten nejmenší a nejslabší v amerických dějinách, vyhlašovat mu válku je patetické a s křížkem po funuse. Možná by bylo od Joea Bidena hrdinštější, kdyby válku rasismu vyhlašoval v 70. letech 20. století, když byl mladým senátorem a přátelil se se starými demokratickými senátory segregacionisty z Jihu.

Co se čekalo a co ne

Jeho politika v prvních dnech v úřadu byla ostrým obratem doleva. Některé kroky se čekaly a nebyly překvapivé: opětovné přistoupení k Pařížské dohodě o klimatu, přistoupení ke Světové zdravotnické organizaci (WHO) a její opětovné financování, odstoupení od tzv. politiky z Mexico City, kterou v tom městě kdysi vyhlásil prezident Ronald Reagan a které se následně držel či ji obnovil každý republikánský prezident a každý demokratický ji opustil: ta politika zakazovala americké financování organizací, které v zahraničí provádějí potraty. To vše se čekalo. Co se možná nečekalo?

Návrh vězeňské reformy, která by zrušila soukromé věznice. Odstranění bysty Winstona Churchilla z Oválné pracovny Bílého domu; jako první s tím začal Barack Obama. Takže teď mají USA novou tradici: když je zvolen demokratický prezident, sira Winstona ze své pracovny vyhodí, když republikánský, opět ho tam vrátí. Není to hezké gesto vůči Velké Británii a jejímu premiérovi Borisi Johnsonovi, který o Churchillovi napsal obdivnou knihu.

Hůř dopadla Kanada; vůči ní Biden neudělal jenom gesto, ale něco, co vážně poškodí jejich vzájemné ekonomické vztahy. Zastaví konstrukci plynovodu Keystone XL z Kanady (provincie Alberta) k americkým terminálům zkapalněného břidličného plynu v Mexickém zálivu. Alberta to vnímá jako urážku; hospodářsky ji to poškodí; a poškodí to i americkou ekonomiku a pracovní místa ve státech, přes které měl plynovod vést. Ale ty státy stejně volí republikány a loni i Trumpa, takže k čertu s jejich pracovními místy…

Tady je vidět, jak zelená ideologická zaslepenost objektivně škodí, protože ten plyn se v Kanadě těžit bude a jakýkoli jiný způsob jeho přepravy je ekologicky méně šetrný než potrubí v zemi.

Dalším záměrem je zařadit tzv. transgender osoby do ozbrojených sil, tedy muže, kteří se považují za ženy a ženy, které se považují za muže. Předpokládám, že mužští vojáci nebudou mít problém přijmout mezi sebe ženu, která se považuje za muže, ale ženské vojačky určitý problém s ubytováním mužů, kteří se považují za ženy, mít mohou. Uvidíme, jaké budou jejich reakce.

Vyhánění do náruče republikánů

Joe Biden nastínil i velice ambiciózní plán reformy imigrační politiky. O takovou usilovali už prezidenti George W. Bush i Barack Obama, ale neuspěli, neměli dost hlasů v Kongresu. Bidenův plán je radikálnější než obou jeho předchůdců.

Všechny plány na reformy imigrační politiky doposud vždy zdůrazňovaly tři teze: 1) amnestie pro dosavadní dlouholeté ilegální imigranty, kteří se nedopustili násilných činů; 2) posílení ochrany hranic před dalšími nelegálními imigranty; 3) zvýšení kvóty pro legální imigraci. Parametry každé z nich, podle toho, jak jsou nastaveny, mohou být politicky kontroverzní.

Na Bidenově plánu jsou dva aspekty, které jej činí radikálním: amnestovat chce nejen dlouholeté cizince žijící v USA, ale i ty, kteří přijeli a ilegálně zůstali již v loňském roce (chce jim udělit zelené karty). A pomíjí opatření na zabránění další ilegální imigraci. Dokonce navrhuje z vládních dokumentů vypustit slovo „cizinec“.

Tolerance vůči ilegálním imigrantům může z většiny z nich po jejich legalizaci a nabytí občanství učinit voliče Demokratické strany. Ale zároveň vyvolat nevoli stávajících občanů USA všech ras a etnik a už v příštích volbách je vehnat do náruče republikánů.

Joe kandidoval jako umírněný, ale necelý první týden u moci vládne jako radikál.

LN, 23.1.2021