Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996USA: Ostrý obrat doleva
Biden se o hlasy voličů ucházel jako umírněný politik, jeho start ve funkci je radikální
Joe Biden ve svém inauguračním projevu jednak naznačil snahy o smíření, sjednocení společnosti a zahojení vnitřních ran. Současně ale naznačil i něco útočného: boj proti rasismu, bílé nadřazenosti a domácím teroristům.
Bude hodně záležet na tom, jak bude chtít domácí teroristy definovat a jaké prostředky boje proti nim bude chtít zvolit – a zda přitom nenarazí na ústavní práva a svobody. Boj proti rasismu a bělošské nadřazenosti je úlitba levému křídlu strany, protože rasismus i snahy o bělošskou nadřazenost jsou nyní nejslabší a nejnižší v celých amerických dějinách. Ale jak si všiml už francouzský pozorovatel Ameriky Alexis de Tocqueville v roce 1835, společnosti, v nichž jsou nerovnosti veliké, nevnímají nerovnost jako pobuřující či nemorální; považují ji za normální. Ale až když se společnost začne posouvat k rovnosti a nerovnosti se zmenšují, začínají být ty menší zbývající nerovnosti považovány za skandální; a čím jsou menší, jsou vnímány jako čím dál horší.
V dobách, kdy rasismus byl v Americe silný, mnozí ho oprávněně vnímali jako zlo, ale mnozí jako normální běh života. Ale nyní, když je bělošský rasismus ten nejmenší a nejslabší v amerických dějinách, vyhlašovat mu válku je patetické a s křížkem po funuse. Možná by bylo od Joea Bidena hrdinštější, kdyby válku rasismu vyhlašoval v 70. letech 20. století, když byl mladým senátorem a přátelil se se starými demokratickými senátory segregacionisty z Jihu.
Co se čekalo a co ne
Jeho politika v prvních dnech v úřadu byla ostrým obratem doleva. Některé kroky se čekaly a nebyly překvapivé: opětovné přistoupení k Pařížské dohodě o klimatu, přistoupení ke Světové zdravotnické organizaci (WHO) a její opětovné financování, odstoupení od tzv. politiky z Mexico City, kterou v tom městě kdysi vyhlásil prezident Ronald Reagan a které se následně držel či ji obnovil každý republikánský prezident a každý demokratický ji opustil: ta politika zakazovala americké financování organizací, které v zahraničí provádějí potraty. To vše se čekalo. Co se možná nečekalo?
Návrh vězeňské reformy, která by zrušila soukromé věznice. Odstranění bysty Winstona Churchilla z Oválné pracovny Bílého domu; jako první s tím začal Barack Obama. Takže teď mají USA novou tradici: když je zvolen demokratický prezident, sira Winstona ze své pracovny vyhodí, když republikánský, opět ho tam vrátí. Není to hezké gesto vůči Velké Británii a jejímu premiérovi Borisi Johnsonovi, který o Churchillovi napsal obdivnou knihu.
Hůř dopadla Kanada; vůči ní Biden neudělal jenom gesto, ale něco, co vážně poškodí jejich vzájemné ekonomické vztahy. Zastaví konstrukci plynovodu Keystone XL z Kanady (provincie Alberta) k americkým terminálům zkapalněného břidličného plynu v Mexickém zálivu. Alberta to vnímá jako urážku; hospodářsky ji to poškodí; a poškodí to i americkou ekonomiku a pracovní místa ve státech, přes které měl plynovod vést. Ale ty státy stejně volí republikány a loni i Trumpa, takže k čertu s jejich pracovními místy…
Tady je vidět, jak zelená ideologická zaslepenost objektivně škodí, protože ten plyn se v Kanadě těžit bude a jakýkoli jiný způsob jeho přepravy je ekologicky méně šetrný než potrubí v zemi.
Dalším záměrem je zařadit tzv. transgender osoby do ozbrojených sil, tedy muže, kteří se považují za ženy a ženy, které se považují za muže. Předpokládám, že mužští vojáci nebudou mít problém přijmout mezi sebe ženu, která se považuje za muže, ale ženské vojačky určitý problém s ubytováním mužů, kteří se považují za ženy, mít mohou. Uvidíme, jaké budou jejich reakce.
Vyhánění do náruče republikánů
Joe Biden nastínil i velice ambiciózní plán reformy imigrační politiky. O takovou usilovali už prezidenti George W. Bush i Barack Obama, ale neuspěli, neměli dost hlasů v Kongresu. Bidenův plán je radikálnější než obou jeho předchůdců.
Všechny plány na reformy imigrační politiky doposud vždy zdůrazňovaly tři teze: 1) amnestie pro dosavadní dlouholeté ilegální imigranty, kteří se nedopustili násilných činů; 2) posílení ochrany hranic před dalšími nelegálními imigranty; 3) zvýšení kvóty pro legální imigraci. Parametry každé z nich, podle toho, jak jsou nastaveny, mohou být politicky kontroverzní.
Na Bidenově plánu jsou dva aspekty, které jej činí radikálním: amnestovat chce nejen dlouholeté cizince žijící v USA, ale i ty, kteří přijeli a ilegálně zůstali již v loňském roce (chce jim udělit zelené karty). A pomíjí opatření na zabránění další ilegální imigraci. Dokonce navrhuje z vládních dokumentů vypustit slovo „cizinec“.
Tolerance vůči ilegálním imigrantům může z většiny z nich po jejich legalizaci a nabytí občanství učinit voliče Demokratické strany. Ale zároveň vyvolat nevoli stávajících občanů USA všech ras a etnik a už v příštích volbách je vehnat do náruče republikánů.
Joe kandidoval jako umírněný, ale necelý první týden u moci vládne jako radikál.
LN, 23.1.2021
Autor je ředitel Občanského institutu

Akční letáky
Všechny akční letáky na jednom místě!

Zatím není pro každého, říká přednosta kliniky Mayer. Co víme o anticovidovém ‚koktejlu života‘ z Brna?

Ohrožení pro firmy i zákazníky. Učni bez řádné praxe budou muset zkušenosti někde dohnat, existuje i jedna hrozba
Brazílii straší amazonská mutace koronaviru. Zdravotnictví se řítí do kolapsu, další dny budou kritické

Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.
