Clintonová volá po větší regulaci zbraní, Trump se chce zaměřit na americkou muslimskou komunitu

Omar Mateen v neděli nad ránem určil jedno z klíčových témat nadcházejících prezidentských voleb v USA. Devětadvacetiletý Američan, jehož rodiče do země přišli z Afghánistánu, vzal krátce po druhé ráno útočnou pušku a zamířil do proslulého gay baru Pulse v Orlandu. Než ho policie zneškodnila, zavraždil 49 lidí.

„Vážím si blahopřání, že mám pravdu, pokud jde o radikální islamistický terorismus, ale já nechci gratulace, chci neústupnost a bdělost. Musíme být chytří,“ napsal pár hodin po útoku, který šokoval USA, pravděpodobný kandidát republikánů Donald Trump na svůj twitterový účet.

Trumpovo vyjádření odráží stanoviska, která zastává bezmála po celou dobu své prezidentské kampaně. V rétorice přitvrdil před půlrokem, po útoku manželského páru původem z Pákistánu v kalifornském San Bernardinu. Tehdy prohlásil, že by „všem muslimům zakázal vstup do USA“.

Po střelbě v Orlandu, při které byla zasažena tamní gay a lesbická komunita, Trump vyzval prezidenta Baracka Obamu k rezignaci. „Prezident Obama bohužel odmítl jen vyslovit slova ,radikální islám‘. Už jen proto by měl rezignovat,“ uvedl Trump s tím, že prezidentský souboj by z téhož důvodu měla vzdát i jeho demokratická rivalka Hillary Clintonová. Mateen byl podle svého otce homofob, muž se ale krátce před útokem přihlásil k Islámskému státu. Policie ho už dříve sledovala, podezření z trestné činnosti se však nedařilo prokázat. Dvakrát však navštívil Saúdskou Arábii.

Nedémonizujte muslimy

Clintonová především nabádala, aby čin „nedémonizoval americké muslimy“. „Nemůžeme démonizovat, vytvářet demagogické konstrukce a vyhlašovat válku celému náboženství. To je zkrátka nebezpečné,“ řekla v rozhovoru pro televizi MSNBC.

Aniž by to vyslovila, dotkla se některých výroků svého soka. Trump kupříkladu v jedné ze svých zpráv uvedl, že muž v baru vykřikl „Alláhu akbar!“, což se ale dosud neprokázalo.

Demokratka volá po větší kontrole zbraní, toto téma řadí do popředí své kampaně od masové střelby v oregonském Rosenbergu loni v říjnu. Tehdy zemřelo devět lidí. Chce, aby byl obnoven zákaz poloautomatických útočných pušek, reguloval se prodej munice, a slíbila, že se zaměří na změnu legislativy, jež dává imunitu některým zbrojovkám, popsal Washington Post. A také aby si zbraň nemohl koupit člověk, který je na americkém seznamu lidí, kteří nesmějí létat („U.S. no-fly list“). To je dosud možné.

Po nedělním útoku na Floridě Clintonová prohlásila, že oproti Trumpovi staví svou zahraniční politiku na boji s islamisty, hlavně stoupenci takzvaného Islámského státu, a na spolupráci se spojenci. Trump uvedl, že USA potřebují lepší tajné služby, aby se zabránilo novému Orlandu. „Musíme se podívat na mešity... musíme se podívat na jejich komunitu. Věřte mi, že komunita pozná lidi, kteří by se mohli vyhodit do vzduchu,“ řekl Trump.

Americké tajné služby přesto zjevně nelení. Ředitel FBI James Comey prozradil, že v současné době jeho organizace vyšetřuje přes 900 s terorismem spojených případů v padesáti státech USA. FBI také sleduje 48 vysoce podezřelých. Na sledování každého z nich je tedy 24 hodin denně „nasazen“ zhruba tucet agentů.

Jak ale přiznal prezident Obama už po loňské střelbě v San Bernardinu: „USA čelí opakovaným útokům osamělých vlků.“ „S tím, jak se USA daří lépe zabránit plánům, jako byl útok z 11. září, se teroristé uchýlili k méně komplikovaným způsobům násilí, například k masové střelbě,“ uvedl před půl rokem Obama. Dění v Orlandu ukazuje, že jeho slova platí.

Po zatím posledním krveprolití Obama řekl, že „žádný čin nenávisti nebo terorismu nezmění hodnoty, které vytvářejí Ameriku“. Podobně jako Clintonová, jejíž kandidaturu minulý týden podpořil, zdůraznil, že je třeba zahájit debatu o větší kontrole zbraní. Tématu, jež patří v Kongresu k těm nejvyhrocenějším.

LN, 14.6.2016