Ministerstvo obrany Spojených států oznámilo záměr snížit svou vojenskou přítomnost v Evropě. Stavy kontingentu a počet vojenských základen se budou zkracovat počínaje rokem 2018. Nyní je v Evropě dislokováno zhruba 67 tisíc amerických vojáků.
Většina z nich připadá na Německo, přes 10 tisíc Američanů slouží v Itálii a přes 8 tisíc ve Velké Británii. Počítá se s uzavřením zhruba 15 vojenských základen včetně tak proslavených lokací jako letecká základna v Alconbury, která hostila těžké americké bombardéry ještě v době 2. světové války.
Zástupci Pentagonu zdůrazňují, že rozhodnutí o uzavření některých objektů neznamená postupné rušení americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Tento krok by údajně neměl být spojován ani s novou strategií Spojených států vyhlášenou prezidentem Obamou v roce 2012 a předpokládající přeorientaci vojenských, ekonomických a diplomatických úsilí z evropského na tichooceánský region.
Poradce amerického ministra obrany Derek Chollet na tiskovce ujistil novináře, že Evropa zůstává kriticky důležitým regionem ve sféře globální bezpečnosti: „Naši evropští spojenci zůstávají spolehlivými partnery v takových životně důležitých oblastech, jako je odpověď na ruskou agresi proti Ukrajině nebo operace v Iráku a Sýrii, kde evropští spojenci jsou pevnou součástí protiteroristické koalice. Naše přítomnost v Evropě je nadále neodmyslitelná pro zajištění globální bezpečnosti.“
Rozhodnutí o zrušení základen podle amerických oficiálních míst padlo výlučně z ekonomických důvodů a neovlivní v zásadě bojeschopnost amerických vojsk.
„Konsolidujeme a rušíme některé prvky pomocné infrastruktury, abychom zvýšili naši celkovou efektivitu. Prostředky, které ušetříme, nám dají možnost udržet bojeschopnost zbylých jednotek, aniž bychom snížili naše operativní možnosti,“ zdůraznil poradce amerického ministra obrany.
Pentagon odhaduje, že uzavření některých základen umožní Spojeným státům ušetřit půl miliardy dolarů ročně. Výsledky šetření se ovšem projeví až v dlouhodobém propočtu, mezitím bude třeba zafinancovat likvidaci objektů a přemístění personálu a vojenského materiálu, což si vyžádá už teď kolem půldruhé miliardy dolarů.
Některé evropské země již nyní protestují proti uzavření amerických objektů, neboť s tím bude spojena ztráta pracovních míst, a tím i zvýšení nezaměstnanosti mezi místním obyvatelstvem.
Nelibost vyjádřila třeba portugalská vláda, která se obává, že zánik letecké základny na Azorských ostrovech poškodí místní ekonomiku.
Ministerstvo obrany Spojených států odhaduje, že stažení amerických vojáků připraví o práci zhruba 1200 evropských zaměstnanců a slibuje vynahradit ztráty jiným způsobem.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus