Kdysi jsme hořekovali nad úpadkem, že vychází tak pramálo solidních, poctivých knih. Po svém přesunu do Ameriky jsem se začal topit v takové kýžené záplavě. Jako student na Kolumbijské univerzitě v New Yorku jsem od profesorù (mezi nimiž byl například i Zbigniew Brzezinski, mùj nedosažitelný vzor) obdržel několikastránkový tzv. syllabus - instrukce, o nástinu a požadavcích kurzu, spolu s literaturou povinnou a doporučenou. Žádná skripta, jak člověk byl zvyklý z Prahy, ale seznam aspoň stovky titulů, račte si vybrat. Další břemeno svobody. Ti se snad zbláznili, to nikdy nepřečtu, to ani neprolistuju.

Poté, jako kantor, jsem si nepočínal jinak. V nadcházejícím podzimním semestru jsem mínil učit jednak mezinárodní právo, jednak srovnávání postkomunistických pořádkù či spíš nepořádků. Pro zápolení s touto šlamastikou jsem vybral čtyři texty - jen paperbacky, aby to konzumenty nestálo příliš moc peněz. Deset titulů budou mít k mání v tzv. reserve library na pár hodin denně a s další takovou stovkou, seřazenou buď abecedně, nebo tématicky, se zájemci mohou seznámit v regulérní knihovně s výpůjční lhůtou tří týdnů.

Naše škola (Binghamton University, New York) je průměrná svou velikostí (15.000 studentů) a prý i poněkud nadprůměrnou kvalitou - tak se poněkud nevěřícně dočítám - a má knihovnu s víc než dvěma miliony svazků, jichž ovšem stále přibývá. Usedl jsem k monitoru ověřit si rozsah sortimentu v mé branži. U písmene S (Subject) jsem se dozvěděl, že Sovětský svaz tam měl přesně 5000 titulů, komunismus - 4658, socialismus - 3745, revoluce - 1422. Czechoslovakia jich měla 574, což bylomíň než lesbianism (611), ale víc než sebevraždy (468) či vraždy (468). Tématice kanibalismu se věnovalo jen 29 spisů, zmrzlině tři a žvýkací gumě jeden.

- - -

Police v našich kancelářích překypují knihami v soukromém vlastnicví. Naprostou většinu jsme si nekoupili, dostáváme je gratis od nakladatelù - tzv. complimentary copy. Stačí vyplnit ústřižek, napsat tam název výuky, kde by se to snad mohlo hodit, a vrátit adresátovi bez nalepení známky. Štědrost tohoto komplimentu má racionální jádro, totiž předpoklad, že ten který jejich výrobek se nám zalíbí natolik, že ho předepíšeme studentům, kteří ovšem budou muset platit plnou cenu. Ne každý zdroj se takto rozdává: zejména nakladatelství univerzitní poskytují své novinky pouze on approval - 60 dnů k ochutnání a účet bude zrušen, jestliže dojde k rozhodnutí studentům to předepsat jako povinný text. Tomuto širokému oboru, občas označovanému jako Slavic Studies, se hodně věnují některá jak komerční (např. Westview, M.E.Sharpe, St.Martin`s, The Free Press), tak univerzitní nakladatelství (Oxford, Cambridge, Princeton, Duke, též Indiana University Press v Bloomingtonu, kde o rozvoj těchto studií se tuze zasloužil Václav Hlavatý, vynikající matematik světového kalibru).

Je toho věru hodně. Některé autory znám osobně, jiné jen podle jména nebo vùbec ne. Nedávno mě jedno jméno zmátlo: Peter Ramet. Potkali jsme se na sympoziu v Iowě. Načež se dočítám o autorce Sabrina Peter Ramet. Že by náhoda, oženil se snad? Nikoliv. Nechal se chirurgicky předělat na vědkyni.

Knižní návaly v kancelářích řešíme pravidelnými čistkami. Návštěvníky z České republiky vítám také proto, že si některé mé přebytečnosti odvezou.

- - -

Jak vyniknout v množství: Na americký trh přijdou desítky, stovky knih - denně. Noviny The New York Times zpravidla uveřejní denně jednu recenzi. Jinak tomu ale je s pravidelnou nedělní přílohou Book Review. V nejčerstvějším vydání (36 stran) jsem napočítal 14 podrobných recenzí, 10 kratších a 11 sdělení o nových, „zaznamenání hodných“ (noteworthy) titulech. A spousta inzerce, samozřejmě. Například celostránková reklama na knihu Rona Rosenbluma Explaining Hitler, jak vysvětlit Hitlera, s děťátkem Adolfíkem na obálce. Vlivný zdroj Publishers Weekly z téhož dne uveřejnil 37 recenzí beletrie (fiction), 32 literatury faktu (nonfiction), plus další v několika kategoriích jako náboženství, poezie či knihy pro děti.

Znalec ošidností trhu mi kladl na srdce, abych při podpisu a případném handrkování o autorské smlouvě víc než procentům honoráře (z knih nikoliv na trh dodaných, ale tam prodaných) věnoval pozornost ochotě nakladatele utratit na propagaci opusu. A to se mu právě nebude moc chtít, inzerce je drahá. Taková jedna stránka s děťátkem Hitlerem přijde na pětimístnou sumu v dolarech, postačila by autorovi na celoroční živobytí.

V televizní debatě odborníci se o účinnosti inzerce vyjádřili zdrženlivě, až skepticky. Tvrdili, že knize víc prospěje ústní podání, že jeden čtenář doporučí jinému. Pozvání do televizního studia k rozpravě o díle ovšem tuze pomùže, ne ale tolik jako pořádný, sdělovacími prostředky zaznamenaný skandál. Když třeba žárlivá milenka provrtá autora kulemi a jeho věrolomný život visí na vlásku.

Mezi bestsellery se nezřídka vyšvihnou prvotiny neznámých začátečníků (nebo i známých, jako třeba naší krajanky Ivany Trumpové, která však napsání díla za úplatu údajně přenechala zcela gramotné osobě). Spíš než romány přitahují příběhy ze „skutečného života“, čtenář k nim má blíž, mùže se s nimi spíš ztotožnit. Tabulka nejlíp prodávaných titulů před několika lety vypadala takto:

Na prvních čtyřech místech vévodily memoáry (zpěváka, sportovního redaktora, herce, žurnalisty), na pátém místě byla biografie Rockefellera, zakladatele dynastie.

Záření mezi bestsellery mùže být jen jepičí, ale občas vydrží dlouhé měsíce. V trvání již 208 týdnů momentálně mezi nonfiction vedl John Berendt s knihou „Půlnoc v zahradě dobra a zla“ (Midnight in the Garden of Good and Evil) o záhadné smrti mladého muže v městě Savannah. V kategorii fiction nejdéle - 53 týdnů, čili již celý rok - se udržovala „Studená hora“ (Cold Mountain), líčení návratu domů zraněného vojáka poražené Konfederace z doby občanské války.

Sedl jsem k monitoru dozvědět se víc o těchto bestsellerech. V naší univerzitní knihovně s 2 miliony svazků nic takového nemáme. Zato u jména Škvorecký Josef máme 37 titulů (jeho knih nebo knih o něm), 38 Václavů Havlů, 39 Milanů Kunderů a 128 Franzů Kafků.

Rovněž se tam úspěšně uvedla kniha o slavném mladičkém udavači Stalinovy éry: Informer 001 - The Myth of Pavlik Morozov. Autor Yuri Druzhinikov, adresou University of California at Davis.

- -

Stav amerického knižního trhu: Světem tedy obchází strašidlo globalizace, amerikanizace, macdonaldizace, ani Česká republika se příliš nebrání. Z opačného konce Atlantiku nezřídka importují televizní slaďáky či krváky či obojí v jednom provedení, na dovoz solidních hodnot - například o toleranci k člověčí jinakosti nebo potřebné přísnosti na hanebné politiky - již potřebné fondy nezbývají.

Rovněž bych se přimlouval za zavedení americké praxe zvát do televizního studia a před rozhlasový mikrofon autory právě vydaných knih. Pokud něco takového již snad v Praze existuje, nepostřehl jsem.. Nutkání se o tom zmínit mi zchladila dùrazná informace, že něco takového nesmí, neboť to čpí neplacenou reklamou. Americké komerční stanice a o to víc veřejnoprávní PBS (Public Broadcasting System) si naopak autory pravidelně zvou rozprávět o jejich nejnovější tvorbě.

Ačkoliv náhlý, mnohdy nečekaný šlágr mùže dosáhnout statisícového nákladu, prodej tří tisíc hard-cover - tedy nikoliv paperbackù - lze pokládat za úspěch. Na otázku, jak se kdo podílí na prodeji knihy za maloobchodní cenu, řekněme, 25 dolarù, jsme se dozvěděli: 12 dostane knihkupec, 3,5 autor, 2 na výlohy se skladováním. Unikla mi zmínka o podílu pro distributora, získu pro nakladatele, ale velkými písmeny jsem si stačil poznamenat výši výloh s výrobou takové knihy: pouhé dva dolary, tedy méně než desetinka celého obnosu.

Na otázku, k jakým největším změnám došlo v posledním desetiletí, tato optimistická čtveřice souhlasně uvedla dva trendy. Jednak novou technologii, kvapem se zasluhující o rostoucí kvalitu a snižující náklady výroby. V Chicagu koncem května na knižním veletrhu BEA (BookExpo America) se návštěvníci například seznámili s produkcí paperbacku trvající 25 vteřin.

Jednak to pak je i rozmach veleobchodù (zvaných superstores, též megastores). Největším z gigantù, utlačujících, vytlačujících a vykupujících nezávislé knihkupce, je Barnes and Noble, řetězec několik stovek obchodů, k nimž každoročně přibývají desítky dalších).

Novota internetového nakupování získává na pořádné síle. Týdeník Time uvádí varovné údaje. Elektronické nakupování prozatím představuje jen zlomek 8,5 trilionu USD americké ekonomie.

K O N E C