28.3.2024 | Svátek má Soňa


USA: Obamova válka v Zálivu

21.6.2010

Neuplynuly ani dva měsíce od nehody na vrtné plošině, jež způsobila nevídaný únik ropy do vod Mexického zálivu, a prezident Spojených států Barack Obama už reagoval na událost dalším ze svých epochálních projevů. Tentokrát se obrátil ke svým spoluobčanům z Oválné pracovny Bílého domu, z níž jeho předchůdci zpravidla přinášeli obyvatelstvu navýsost neblahé zvěsti typu vyhlášení války nebo teroristického útoku. Podobnost vůbec nebyla náhodná, spíše chtěná.

Jak nadužívané válečnické výrazivo, tak vojevůdcovské intonování a gestikulace měly navodit u diváků dojem nejvyššího ohrožení. Za dosavadní průběh největší ekologické katastrofy v dějinách Spojených států může prý jak bezprecedentní povaha události, tak netečnost předchozí vlády, která ji nedokázala předvídat a účinně eliminovat. Může za to zkrátka kdekdo a kdeco, jen ne on sám. Američané si v podstatě mohou blahopřát, že mají v těžkou chvíli tak vynikajícího prezidenta.

Styl poselství prozrazuje, že se Barack Obama snaží zlomit trend, který se v poslední době rýsuje ve veřejném mínění Spojených států. Prezident, jenž očividně stále věří, že brilantní formou lze nahradit neexistující obsah, se stává terčem stále ostřejší kritiky za svou dvouměsíční nečinnost tváří v tvář ekologické katastrofě. Neschopnost cokoli podniknout vyvolává rostoucí podráždění společnosti. Stejnou reakci provokuje i jeho zvyk uchylovat se místo k činu k bonmotům typu:„Nemohu tu ropu přece odsávat koktejlovým brčkem.“ Ropná skvrna se stává pro Baracka Obamu jeho vlastní válkou v Zálivu, zkouškou, která může ovlivnit celý výsledek jeho prezidentování. Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané umějí oddělit zrno od plev a nepletou si příčiny a důsledky: i když naprostá většina spatřuje příčiny havárie v chybných postupech těžařského koncernu BP, celých 52 procent dotázaných míní, že naprostá bezradnost a liknavost prezidenta Obamy zpochybňuje jeho schopnost řídit zemi v krizových situacích. Takřka nachlup stejný byl podíl nespokojených s nemotornou reakcí prezidenta Bushe při odstraňování následků hurikánu Katrina.

Naprostá většina Američanů vnímá dnes ekologickou pohromu, která udeřila na pobřeží Louisiany, Alabamy a Floridy, jako druhý nejtěžší problém země, hned po ekonomické krizi. Více než polovina dotázaných odpověděla, že Obamovo nicnedělání je začíná pořádně štvát. Dodatečně je štve zpozdilé vědomí toho, že to bylo právě Obamovo nemilosrdné bičování Bushovy trudnomyslnosti, co mu během prezidentských voleb přineslo rozhodující bodíky. Přichází pochopení toho, že zdrcující kritika ještě není zárukou vlastní účinnosti. Časté návštěvy postižených oblastí se zasvěceným prohlížením písčitých pláží, hněvivé výpady na adresu těžařů z BP a ujištování, že co nevidět se vše vrátí k normálu a vůbec nikdo nebude škodný, to vše sotva vylepší pošramocenou prezidentovu image. Na tom se shoduje většina pozorovatelů, kteří předpovídají, že se ekologická krize stane jedním z hlavních témat listopadových voleb a může nakrásně připravit Demokratickou stranu o většinu v jedné, pokud ne rovnou v obou komorách Kongresu.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6